730 dní - to jsou dva roky. 730 dní byla doba, která byla vyměřena pro základní vojenskou službu. Za zmíněných 730 dní se z bažanta stal mazák, který právě dostříhal svůj metr a znovu se vracel do normálního života, do civilu. Za stejných 730 dní se fotbalová Sparta změnila z evropského mazáka na obyčejného bažanta stojícího na startovní čáře evropských fotbalových soutěží. Na den přesně před zmíněnými sedmi sty třiceti dny, 19.října roku 2004, předvedla naše Sparta vyprodaným letenským tribunám úžasné divadlo. Dokázala sehrát se skvělým Manchesterem United nádhernou partii, kdy slovutný soupeř byl šťasten za bezgólovou remízu 0:0. Skvělý, nádherný výkon na který budeme vzpomínat dlouhá léta. Stačily pouhé dva roky a z mužstva, kterému sklonil poklonu i nejslavnější trenér současnosti, sir Alex Fergusson, se stal obyčejný kašpárek, z kterého si v Evropě nikdo nic nedělá. Smutné zjištění.

V prvním kole poháru UEFA zavítal na Letnou španělský Espaňol Barcelona. Průměrný tým z Pyrenejského poloostrova, stojící ve stínu slavné CF Barcelony. Poslední ligové zápasy přinesly určité zlepšení a také naději, že vstoupíme do nepoznané komnaty fotbalové Evropy pravou nohou. Dnešek nám jasně ukázal, že nás čeká hodně dlouhá cesta, než opět navážeme na naší bývalou slávu. Bez na poslední chvíli získaných opor vstupuje Spartička do prvního zápasu druhé nejvyšší evropské soutěže. Sestava nevěští nic dobrého, ale na tým, krčící se u dna španělské ligy, to snad bude stačit. Od úvodního hvizdu anglického sudího se nestačím divit. Hosté jsou ještě slabší, než jsem předpokládal. Zdržování, simulování, jeden faul za druhým, příšerný výkon rozhodčího, neviděl jsem něco podobného nedávno na Letné? Už si vzpomínám! Marila Příbram! To bylo podobné. Dnes bych se měl panu Makovičkovi omluvit. Netušil jsem, že i sudí z Premier League dokáže pískat podobně mizerně. Pan Webb dnes rozhodně neměl svůj den. Neodpískané fauly hostujících hráčů, naopak přísné posouzení soubojů v neprospěch našich borců, vše vrcholí hereckým výkonem hostujícího Luise Garcíi Fernándeze, který po skluzu Michala Kadlece na hranici pokutového území padá jako podťatý. Televizní záznam jasně ukáže, že útočník faul nafilmoval. Sám postižený penaltu proměňuje a tak důvod k dalšímu zdržování je na světě. Napadají mě slovní hříčky - Espaňol Příbram, Marila Barcelona, do toho sudí Webb-Makovička, ale na obraze hry se nic nemění.

Horší je, že ani Sparta nepředvádí dobrý výkon. Naopak, její hra je zoufalá. Místo toho, abychom podprůměrného soupeře smetli, hrajeme vysoké míče na Doška, Matušoviče, Koláře či Honzu Šimáka. A soupeřovi obránci tyto balóny hravě odvracejí. Nedokážeme změnit styl hry, využít Matušovičovy rychlosti nebo Šimákovy techniky, stále nakopáváme jeden „kopec“ za druhým. Taková hra nemá sebemenší šanci na úspěch. Kdy už na to přijdeme? Co občas stačí na domácí scéně, v Evropě je bez nároku. A tak ubíhá jedna minuta za druhou, naši útočníci se vůbec nedostanou k ohrožení soupeřovy svatyně a čas neúprosně ubíhá. Změní něco přestávkové „mytí hlav“? Nikoliv, je to ještě horší. S přibývajícím časem se stupňuje nervozita, hráči se trumfují v předvádění minel a ani střídání nic nezmění. Naše hra je bezzubá, bez myšlenky, neplodná převaha nemůže vést ani k vyrovnání. Ve 20.minutě druhé půle vyrobí Tomáš Řepka obrovskou chybu, podobnou té Klimplově v duelu s Baníkem Ostrava. Tomáš ještě stačí unikajícího útočníka skolit zezadu a nemůže následovat nic jiného, než červená karta. To budou mít naši novináři opět žně, napadá mě okamžitě. Jediný člověk na stadiónu, který ten faul neviděl, byl sudí Webb. Další, neuvěřitelný úlet anglického rozhodčího. Ani tribuny se dnes nedokázaly vzepnout k nějakému dobrému výkonu a tak se zápas dohrává v poklidné atmosféře v očekávání milosrdného konce. Ten také nepřichází, naopak několik minut před závěrem z protiútoku dávají hosté druhou branku. Je hotovo, další porážka v pohárové Evropě je skutečností.

Ještě krátké zhodnocení. Bude to velmi jednoduché. Když pominu Jardu Blažka, tak špatně hráli všichni. Snad jen s výjimkou Zdeňka Pospěcha. Ten bojoval, snažil se, bránil i útočil, ale jeden hráč nezmůže nic. Dnes jsme hráli opravdu špatně, bída s nouzí je charakteristikou dnešního výkonu. Na tak slabého soupeře asi dlouho nenarazíme. Přesto jsme naprosto zaslouženě prohráli. Při odchodu ze stadiónu jsem si uvědomil, že vlastně můžeme být rádi, že jsme se do vytoužené Ligy mistrů nekvalifikovali. Ta ostuda by totiž byla mnohem větší, tam totiž žádný podobný Espaňol neúčinkuje.

Nezbývá nic jiného, než tvrdá a poctivá práce všech. Hráčů, trenérů, realizačního týmu i managamentu. Bez ní by jsme se za dalších 730 dní mohli na evropské poháry dívat jen v televizi. A to si nepřeji. Sparta do Evropy patří! A já si přeji, abych se takového zápasu, který jsme viděli 19.října 2004, dočkal co nejdříve. Na ten dnešní výkon chci už zítra zapomenout. Další možnost ke zlepšení dnešní nedobré nálady budeme mít už po neděli. Jedeme na Slovácko a tam máme co napravovat. Podaří se to konečně? Uvidíme v pondělí!

Bombito


Statistika zápasu:

AC Sparta Praha - RCD Espanyol Barcelona 0:2 (0:1)

Branky: 17. García Fernández (pen.), 86. Riera

Rozhodčí: Webb - Robert, Ward (všichni Anglie)
ŽK: Došek - Fredson, Jarque, Gonzáles, García Fernández, Riera
Diváci: 11 020

Sestava Sparty: Blažek - Pospěch, Řepka, Homola, Kadlec - Kolář (84. Lustrinelli), Kisel, Sylvestre (60. Jun), Matušovič - Došek, Šimák. Trenér: Bílek

Sestava Espanyolu Barcelona: Iraizoz - Sergio Sanchez (51. Chica), Torrejon, Jarque, Albert Riera (89. Julian) - Fredson, Zabaleta, De la Peňa (81. Ito), El Yaagoubi, Garcia Fernandez - Pandiani. Trenér: Valverde