Konečně se vracíme ze Slovácka se třemi body v kapse. Že to ale trvalo. Snad čtyři roky za sebou jsme vraceli domů s prázdnou. Krásný fotbalový stadion v Uherském Hradišti byl pro naše hráče zakletým kouzelným hradem černokněžníka Fotbalaby. Prokletí je zlomeno, můžeme zvolat „SLÁVA“? Raději moc nekřičet, jen tak si špitněme „sláva“, vyhráno totiž stále ještě není.

Do, pro nás, dlouho nedobytné bašty slováckého fotbalu vyrážíme s přáteli přesně dle cestovního itineráře, ve 14,30 hod. Není to pozdě? Dé jednička je zrádná, mnohokrát nechala své zákazníky na holičkách v mnohahodinových zácpách. Dnes ne. Cesta ve fotbalové diskuzi ubíhá neuvěřitelně rychle. Ani všichni nestačíme sdělit své názory, nápady, jak vyléčit našeho pacienta a už stojíme na parkovišti poblíž stadionu. Nabíráme síly v jedné z místních osvěžoven a kolem půl sedmé se zařazujeme mezi aktéry dnešního klání. 22 borců na skvěle upraveném trávníku, 3 muži v černém a 6 505 asistentů v hledišti.

Spartička opět v pozměněné sestavě. Vykartovaného Jirku Homolu nenahrazuje očekávaný Vašek Drobný, nýbrž Míša Kadlec. Jeho místo v sestavě zaujímá Rado Zabavník. Do zálohy se vracejí Pavel Horváth s Lubošem Huškem a v útoku ční dvě věže Tomáš Jun s Honzou Rezkem. Úmyslně píši věže, protože naši obránci asi nezaznamenali, že Libor Došek sedí na lavičce náhradníků a posílají k domácí brance jeden vysoký balón za druhým. Taktika na draka, proti vysokým domácím obráncům bez nároku na úspěch. Sotva si ale přihrajeme po zemi, je to jiné. Najednou i nějaké šance přicházejí. Brankář Drobisz jen s největším úsilím odvrací střely Matyho, Rézy a Honzy Šimáka. Ale skóre se nemění, přestože převaha našich hráčů je značná. Domácí borci odvracejí naše ataky jen za cenu žlutých karet. Na karty se ale nehraje a tak hráči odcházejí do kabin za nerozhodnutého stavu. Ještě se zmíním o divácích. Drtivá většina povzbuzuje své borce neúnavně do boje, ale část domácího kotle si léčí své mindráky z Pražáků, urážejí neuvěřitelným vulgárním způsobem naše hráče. Když náhodou nejsou na paškále naši borci, dostane co proto domácí předseda Řezník.

Do druhého poločasu nastupuje místo Honzy Rezka Libor Došek. Domácí hráči zvyšují svou aktivitu, ale k ohrožení branky Jardy Blažka se nedostávají. Hráčská kvalita je prostě na naší straně. Obrana v čele s výborným Tomášem Řepkou jim nedává ani naději na úspěch. Ale naše ofenzíva zase nedává mnoho nadějí nám, že konečně zlomíme zdejší negativní tradici. Honza Šimák se utápí v kličkách, ostatní hráči jakoby se báli vnikat do vápna domácích. A tak jen povedená střela Pavla Horvátha zdvihá diváky ze sedadel. Míjí Drobiszovo břevno jen o pár centimetrů. Unavené Juna a Šimáka střídají Dan Kolář s Maurem Lustrinellim. Toho obzvlášť srdečně vítá kotel sparťanských fanoušků. I na Moravě je oblíben. Jen pár věrných přijelo z Prahy, jinak drtivá většina našich kotelníků je z domácích, moravských, zdrojů. Sparta opět získává herní převahu, občas se zažlutí i našim hráčům před očima, ale gól stále nepřichází. Asi 20 minut před koncem zápasu padá po souboji Luboš Hušek nešťastně na svou ruku. Signalizace našich hráčů je jasná. Musíme střídat. Ale koho? Tři novici již dávno běhají na hřišti. Budeme dohrávat o desíti? Tak to tady asi opět nezvítězíme, napadá mě okamžitě. Naštěstí se Luboš s ovázanou rukou vrací do hry. Krátce poté dostává Maty skvělou přihrávku do běhu. Prolétne kolem obránce jako blesk, nacentruje před brankou a Dan Kolář je přesně tam, kde být má. Asi ze dvou metrů napálí míč do odkryté domácí branky. Góóóóóóóóóól. Konečně dáváme gól! Do konce zápasu chybí něco kolem 15 minut, domácí se snaží vyrovnat, ale největší šanci má opět náš Kolář. Tak jsme se dočkali, uhersko-hradišťská bašta padla. Hráči děkují našemu kotli za skvělé povzbuzování a tentokrát úplně všichni. I kapitán Tomáš Řepka se dělí s fanoušky o svou radost. Je to příjemný pohled!

Na tiskové konferenci oba trenéři zhodnotí průběh zápasu, na Michalovi Bílkovi je patrné, jakou radost má z dnešního vítězství. Oceňuje bojovnost domácích hráčů a soudí, že zápas rozhodla vyšší kvalita našich borců. Trenér Plíšek odolává otázkám novinářů týkajících se možného odvolání od mužstva.

Jedna perlička závěrem. Někteří naši fanoušci se po zápase vmísí do davu nespokojených diváků a společně s nimi skandují: „My chceme Synot! My chceme Synot! Řezník ven! Řezník ven!“ Kdyby tak ti nespokojenci věděli, jak veš mají v kožichu! Ti by je hnali! Ale protože nevědí, v klidu odcházíme a vydáváme se na cestu k domovu. Tentokrát je radostná a znovu je k nám D1 milosrdná. Po půlnoci již klepeme na dveře matky měst.

Dnešní výkon nebyl nijak oslnivý, ale vyhráli jsme zaslouženě. A na Slovácku se to cení obzvlášť! Tady jsme dostávali za uši i v dobách, kdy jsme českému fotbalu vévodili. Nyní v této situaci nejsme, proto jsou tyto tři body tak cenné. Již v sobotu hostíme ambiciózní Brno. Dnešní výhra je tou nejlepší pozvánkou k návštěvě letenského chrámu. Tak nezapomeňte. Začíná se již ve 14,30!

Bombito


Statistika zápasu:

1. FC Slovácko - AC Sparta Praha 0:1 (0:0)

Branky: 75. Kolář

Rozhodčí: Jílek - Handlíř, Kubáň
ŽK: Görner, Ivana, Lysoněk, Kaspřák - Matušovič, Řepka, Zabavník, Lustrinelli
Diváci: 6505

Sestava Slovácka: P. Drobisz - P. Kaspřák, J. Šimáček, D. Šuškavčevič, O. Lysoněk - M. Ivana, T. Bernardi, M. Vozábal, R. Görner (64. O. Kúdela), F. Roth (86. J. Mareš) - P. Vrána (71. P. Malcharek)

Sestava Sparty: J. Blažek - Z. Pospěch, T. Řepka, M. Kadlec, R. Zabavník - J. Šimák (63. D. Kolář), L. Hušek, P. Horváth, M. Matušovič - T. Jun (72. M. Lustrinelli), J. Rezek (46. L. Došek)