Jak všichni dobře víme, populární švýcarský reprezentant Mauro Lustrinelli se na Letné dlouho neohřál. Po necelém roce, který zdaleka nevypadal tak, jak si Sparta ani sám Mauro představovali, se vrací do své vlasti, kde se bude v dresu FC Luzern prát před zraky reprezentačního kouče o nominaci na Mistrovství Evropy 2008, zčásti konaného právě na stadionech země Helvétského kříže. Mauro sice ve Spartě žádnou díru do světa neudělal, ovšem myslím, že jak on na své angažmá v Praze, tak i my na něho budeme vzpomínat jen a jen v dobrém. Jak tedy vůbec vypadal rok někdejšího kanonýra Thunu, kterého si do týmu vymodlil Stanislav Griga, strávený v rudém dresu?

Druhého února loňského roku vedení Sparty oznámilo, že tím zahraničním útočníkem, na jehož příchod netrpělivě čekali téměř dva miliony českých fandů Sparty, nakonec není norský tvrďák Frode Johnsen, nýbrž malý Švýcar Mauro Lustrinelli. Nákup strůjce senzačního postupu malé vesnice do Ligy Mistrů, včetně ostudné porážky Sparty v její černé Hřebíkovské éře, byl zpočátku hodnocen kladně odborníky i samotnými fanoušky. Hned v prvním utkání na Letné proti Górniku Zabrze se jednou brankou a velice slibným výkonem podílel na vítězství 5:0. Idylka pokračovala ještě o týden déle – v zahajovacím utkání jarní části, kdy přijel na Letnou Liberec s novodobou, ještě defenzívnější variantou prešovského betonu osmdesátých let, zaznamenal Mauro dorážkou zblízka jediný sparťanský gól v utkání. Po jeho vstřelení políbil před kotlem znak na dresu, a od té chvíle na něho nedali fanoušci dopustit. Po vydařeném začátku sparťanského angažmá však přišlo několik nepovedených, bezgólových utkání, které vyvrcholily jednozápasovým povoláním do rezervního týmu.

Další branky se švýcarský reprezentant dočkal v pohárovém zápase s Viktorií Žižkov, a když se tři dny poté trefil i na Andrově stadionu v Olomouci, vypdalo to, že našel ty správné střelecké kopačky. Tento pocit v nás ještě umocnil v dalším ligovém kole, kdy sestřelil Jablonec nejrychlejším gólem v historii české ligy. První půlsezonu ve Spartě tak zakončil se třemi ligovými trefami a již plně vyčerpal známý aklimatizační půlrok. Mezitím se zúčastnil MS v Německu, kde naskočil do dvou zápasů a připsal si jednu gólovou nahrávku. Od počátku probíhající sezony však na hřiště naskakoval prakticky jen jako střídající hráč, blýskl se dvěma trefami do sítě Českých Budějovic, jednou za záda brněnského Lejslala a rovněž zmírnil pohárový debakl ve Waregemu. To bylo však vše, nespokojenost po skončení podzimní části byla zřetelná jak ze strany trenérů, tak i ze strany Lustriho. A když se toto spojí do jedné rovnice, nemůže nám vyjít nic jiného, než odchod. Mauro si z několika nabídek vybral návrat domů a od začátku letošního roku obléká dres FC Luzern.

Názory na jeho působení ve Spartě se různí, jedni mají za zlé Spartě, že nedala Lustrinellimu pořádnou šanci se ukázat, druzí říkají, že je jeho odchod dobrý, protože na Spartu neměl. Přidám tedy i ten svůj, který se od jeho prvních utkání za Spartu nezměnil. Nachází se někde v půlce předešlých dvou tvrzení. Za prvé, brát třicetiletého hráče, který celý život hraje jednu soutěž, horší, než kterou je ta naše, je podle mě nesmysl. Takového fotbalistu jen stěží přeučíte nejen na diametrálně odlišný styl fotbalu, ale i na jakousi specifickou mentalitu celé ligy. Navíc konkrétně Mauro je typ fotbalisty, který do současné Sparty ani trochu nezapadal. „Čich na góly“ má možná větší, než všichni ostatní hráči dohromady, ovšem mimo pokutové území býval na hřišti pouze do počtu. Přijít před deseti, patnácti lety, v éře Horsta Siegla, Pavla Černého, asi by byl hvězdou. Dnes však chceme od hráčů mnohem komplexnější vlastnosti a větší práci pro tým.

Spíše než jako fotbalista mi tedy bude Mauro chybět jako člověk. On Spartu doslova miloval a považoval za obrovskou čest, že za ni může hrát. To je dnes bohužel více než vzácná věc. Mimo hřiště velmi slušný a skromný Lustrigol si obrovsky váží i podpory sparťanských fanoušků a asi se na mne nebude zlobit, když zde budu na závěr citovat z jeho smsky, kterou jsem dostal jen pár minut před Maurovým definitivním odletem z Prahy, a která beztak patří všem Sparťanům:

„Prožil jsem v Praze krásný čas. A to hlavně díky podpoře fanoušků. Jsem vám za to skutečně moc vděčný a nikdy na vás nezapomenu. Doufám, že vyhrajete ligu postoupíte do LM.“

No a my zase doufáme, že si Lustri splní sen, kterým je nominace na Euro 2008, kde se pak může potkat i s naší reprezentací. Good luck Mauro!

alvaro_recoba