Na fotbalových stadiónech v první a druhé lize by se v rukou fanoušků už nikdy neměly objevit žádné druhy pyrotechniky. Takové je doporučení Policie České republiky fotbalovému svazu, který je připraven takový návrh akceptovat a v nejbližší době hodlá s nařízením seznámit všechny kluby. Až vstoupí v platnost úplný zákaz používání pyrotechniky na stadiónech, bude klubům při jeho porušení zřejmě hrozit i zpřísněné disciplinární řízení.

Tato zpráva nedávno rozdělila fotbalové fanoušky na dva tábory. Následné ankety prokázaly, že kolem 80ti% českých fandů s tímto rozhodnutím nesouhlasí. Nechci tu rozebírat pro a proti, jelikož rozhodnutí je podle mne direktivní a pochybuji, že ho zvrátí případné protestní akce typu bojkotování zápasů či jeho sledování bez jakýchkoliv verbálních projevů včetně různého druhu povzbuzování. Faktem je, že jedna skupina tzv. řadových fanoušků tuto skutečnost vezme jako realitu, zatímco ta druhá, mám na mysli především příznivce „ultras“, se bude chtít hlasitě ozvat. Jak tedy dál?

Na Spartě jsme po příchodu Dana Křetínského již v nedávné minulosti zažili některá jeho direktivní rozhodnutí a restriktivní opatření, na která náš „kotel“ reagoval formou pasivní rezistence. Následně se objevily hlasy typu „když nefandí kotel, je to tu jak v márnici“ s čímž mnohdy musel objektivní fanoušek souhlasit. Přestože nejsem v žádném případě odpůrcem používání pyrotechniky v hledištích stadionů, mnohokrát jsme se bavili se svými soukmenovci, jaký by byl v podmínkách fanoušků SPARTY ten nejvýraznější a nejúčinnější support. V těchto dimenzích zaujímalo právě použití pyrotechniky zanedbatelné místo. Není určitě to samé, když v naplněných hledištích polských, italských nebo tureckých stadionů vidíme plát stovky římských svící či jiných ohňů, anebo v řídce zaplněných hledištích našich stadionů sem tam nějakou tu prskavku, dělobuch nebo dýmovnici, samozřejmě se světlými výjimkami, jakými je např. derby SPARTA-SLAVIA, pokud se ovšem hraje na Strahově. Trochu bych se zastavil u těch dýmovnic. Prakticky na každém sparťanském výjezdu zažívám ve sparťanském kotli nesmyslné vykuřování ze strany vlastních fandů a ať přemýšlím jak můžu, tak mi důvod tohoto počínání hlava nebere. Je to snad proto, aby do kotle chodili pouze příznivci ultras, nebo jako protest proti tomu, že ne všichni přítomní v sektoru hostí se zapojují do řízeného povzbuzování? Moc tomu nevěřím a nechápu. SPARTA má nejvíce příznivců po celé zemi!

V každém českém i moravském městě vidím v našem sektoru přívržence rudých, kteří obaleni šálami, čepicemi a vlajkami s hrdostí dávají najevo, že i oni jsou součástí naší SPARTY. Oni nechtějí být jen na stadionu – oni chtějí být MEZI SVÝMI. Nikdo jim nemůže přikázat ať si jdou sednout jinam, že tady fandí jen šlechta. Jelikož jsou sektory pro hosty na mnohých stadionech poměrně stísněné, pak může jít v některých případech při zapálení takové dýmovnice přímo o hubu, jelikož před dusivým kouřem není kam utéct. Zářným příkladem toho byl poslední podzimní zápas na Kladně. Proto jsem osobně proti používání dýmovnic v hledištích stadionů.

Každý fotbalový fanoušek musí uznale kvitovat vydařené choreo i verbální support tam, kde se do něj zapojí co nejvíce příznivců. V našich podmínkách jsou to určitě především fandové Baníku. I na jejich případu je však zřejmý velký rozdíl mezi choreografií zaplněného stadionu nebo tam, kde se tísní 4.000 fandů, kteří jejich mužstvo nikdy neopustí. Klopotně jsem tedy dospěl k místu, kde se chci zmínit o tom, zda v našich podmínkách není lepší support verbální. Důvody? Pominu-li skutečnost, že je finančně nenáročný tak je to především z důvodů nízkých návštěv na našich stadionech. I pěkné choreo vyzní poněkud tristně, když je ohraničeno skupinou ultras v kotli a prázdnými ochozy kolem dokola. Naše vysněné celostadionové choreo by připadalo v úvahu tak při návštěvách kolem 15.000 fanoušků. Co se týče předností verbálního supportu, pak ti, co někdy navštívili ligový zápas anglických, skotských nebo italských celků vědí co mám na mysli. A to už vůbec nemluvím např. o špičkách typu fanoušků Besiktase Istambul, kde vám běhá mráz po zádech už při pohledu na roztleskávače, který pomocí megafonu diriguje protilehlé tribuny. To je ale v našich podmínkách nepředstavitelné už vzhledem k povaze českého fanouška. Přesto si myslím, že pokud bychom dokázali vymyslet jednoduchá hesla, rýmovačky nebo popěvky, včetně chytlavé hymny, tak by nás to mohlo posunout k ideálu což je pro mne fandící většina. A krom toho je takové povzbuzování slyšet i v případech, kdy není plný stadion. Pak by nám asi ani nevadilo, že si nemůžeme beztrestně začmoudíkovat nebo zapetardovat. Mám zato, že když s tím nemá problémy Británie, tak by to nemuselo vadit ani nám.

Pokud by se někomu zdály mé názory ustrašené, jakože se tací zákonitě najdou, tak bych jen skromně připomněl jaká odvetná opatření jsme plánovali proti Křetinského restrikcím v době minulé a jak jsme dopadli. Trucováním nebo pasivní rezistencí uškodíme jen sami sobě. A pánové Lubas, Mokrý i zástupce ředitele správy pro uniformovanou policii Bezouška si budou notovat, jak to pěkně vymysleli.

recchi