Pondělní remízová dohrávka Sparty s Libercem nenapověděla bohužel nic z toho, co si početná obec sparťanská přála. Na čele prvoligové tabulky je tedy nadále husto a už to tak vypadá, že hodně příznivců našich barev, během následujících dvou týdnů zestárne hned o pár let…

V dřívějších dobách, kdy Sparta drtívávala zbytek účastníků soutěže s větším či menším náskokem, se nechávali fotbaloví odborníci, novináři i dlouhé řady fandů slyšet, že je to strašná nuda. A přiznejme si, že nuda to byla tak trochu i pro nás samotné. Důkazem nejhmatatelnějším nechť nám je naše vlastní návštěvnost. Například v sezóně 1997/1998 jsme titul získali s náskokem 12 bodů a jeho jistotu jsme měli již po zápase 26.kola v Hradci Králové. Domácí zápasy na Letné navštívil 97.981 divák (Ø 6.532), ale třeba na následující zápas po zisku titulu s šestým Jabloncem (27.kolo), si našli cestu pouze 3.453 diváci. Ročník 2000/2001 jsme vyhráli s ještě luxusnějším náskokem bodů šestnácti, kdy jistotu zisku titulu nám dal zápas už dokonce 25.kola, nám poskytne příklady ještě křiklavější. Na další domácí zápas, následující po zisku titulu (27.kolo) se 14.Ostravou bylo zvědavých 2.087 statečných a na ligovou derniéru s, o pohár UEFA bojující, 2.Olomoucí 2.974 skutečných srdcařů. V tomto zmiňovaném ročníku pak domácí zápasy vidělo celkem 94.345 diváků (Ø 6.290). V probíhající sezóně 2006/2007 máme zatím domácí návštěvnost takřka dvojnásobnou (158.620 = Ø 11.330)!

Zajímavým se mi jeví fakt, kde vidí zástupci médií a respondenti jejich nejrůznějších anket hlavní důvody současného – vyrovnaného stavu špičky ligy. Dříve se často říkávalo, že stav, kdy lize jasně dominuje samotná Sparta, ubližuje všem. Že by to chtělo mít na špici alespoň tři týmy. Dnes, dvě kola před koncem, se tam tlačí hned čtyři. Očekával bych, že si takový stav budou všichni (mno, Sparťané asi zrovna teda ne všichni) pochvalovat. Ale kdeže. Najednou se totiž kdejakému pisálkovi rozsvítilo, že špička se sice rozšířila, ale na úkor kvality. Všichni totiž klopýtají. Bum, bác! To je mi objev a novina, svatá prostoto! Co si autor takového názoru vlastně představuje? Že ty (nejméně) tři mužstva za špičky všechny zbylé týmy přejedou a budou ztrácet maximálně ve vzájemných zápasech?! A nebyla by to náhodou totožná nuda, jen se širším obsazením?

Nedávno se nechal v televizním studiu jeden úspěšný trenér (t.č.teda čistě náhodou propuštěný od celku v sestupových vodách) slyšet, že Sparta s takovýmto rozpočtem (v aktuální sezóně cca 300.000.000Kč / 10.715.000€) musí každého přibít k vápnu jak motýla do sbírky. Pěkná a vtipná metafora. Zaujala mě proto, že tuto myšlenku (argument) používá jako tvrdé hole při kritice výkonů a výsledků Sparty kde kdo a to stále častěji. Dostat se k oficiálním číslům, reprezentujícím částky klubových rozpočtů, je prakticky nemožné. To ale neplatí jen pro naší nejvyšší soutěž. Přesto jsem se dostal k, nejspíš velmi pravděpodobným, hodnotám rozpočtů mužstev Gambrinus ligy na sezónu 2005/2006 a celků Primery division na sezónu 2006/2007 (viz tabulky).

Co nám porovnání těchto rozpočtů může ukázat? Prakticky cokoli si kdo představí či usmyslí. Ale abychom se drželi tématu - „vlivu klubového rozpočtu na výkony a výsledky mužstva“. Sparta měla vloni 12x vyšší rozpočet, než dvě ligová mužstva s nejnižším rozpočtem (zajímavostí jistě je, že obě tato mužstva prvoligovou soutěž opustila) a čtyři a půl krát vyšší, než pětice mužstev s druhým nejvyšším rozpočtem. A jak si Sparta vedla s těmi „trpaslíky“? Ze čtyř vzájemných soubojů tři vyhrála a jeden remizovala.

Nakoukněme do elitní soutěže ve Španělsku. Real Madrid má 86,5(!) krát vyšší rozpočet, než v tomto ohledu poslední Huelva a Tarragona. A jak si vedl gigant v soubojích s „trpaslíky“. S Tarragonou dvakrát zvítězil, ale v zatím jediném odehraném utkání s Huelvou prohrál vysoko 0:3, a to dokonce v domácím prostředí! Další zajímavou skutečností se pak jeví porovnání tržní hodnoty kádrů, kdy ten Realu Madrid dosahuje výše 339.000.000€ (www.transfermarkt.de), naproti tomu kádr Huelvy jen 42.000.000€, tzn. osmkrát méně. V tomto světle se pak jeví jako přímo zázrak porovnání španělských „Goliášů“ Realu a Barcelony s „Davidy“ Huelvou a Getafe. Celek Getafe (založený v roce 1983) má druhý nejnižší rozpočet celé ligy (skoro 22x nižší než Real, a více jak 17x nižší než Barcelona), jeho kádr má druhou nejnižší tržní hodnotu v celé španělské lize 35.000.000€ (více jak 10x nižší než Barcelona a více jak 9,5x nižší než Real) a přesto mu patří ve dvacetičlenné startovní listině průběžně devátá příčka. A co více. Jeho bilance vzájemných zápasů s těmito slavnými je velmi sympatická (Getafe – Real 1:0, Real – Getafe 1:1, Getafe – CF Barcelona 1:1) a na hony vzdálená předpokladům vzešlých z tržních cen kádrů či rozpočtových bilancí. Huelva je na tom dokonce ještě o dvě příčky současné tabulky lépe (7.)! To by se asi zdejší mudrcové popásli.

Vraťme se opět k domácím břehům. Tržní hodnota kádru Sparty je v současnosti vyjádřená sumou 15.850.000€, to je přes 2,5x více než u, v tomto ukazateli, druhé Slavie (6.100.000€), skoro 127x více než u posledního Kladna a to je opravdu hodně. Jak se projevil tento rozdíl na hřišti? Sparta – Kladno 0:0 a Kladno – Sparta 0:2.

Ovšem nejen ligami vlastních zemí je fotbal živ. Hrají se také evropské poháry, kde nastupují totožná mužstva, s totožnými „tržními a rozpočtovými předpoklady“. Chci-li přece někomu podsouvat povinnost, že má někoho přitloukat k vápnu jak motýla do sbírky s „předpokladem“ určité tržní a rozpočtové síly, měl bych to pak stejným způsobem zohlednit i v případě pohárového zápasu. A abychom se drželi v již trochu známých vodách, využijeme toho, že letos hrála v poháru UEFA Sparta právě se zástupcem Primery division – Espaňolem Barcelona. O tomto celku se pan Luhový po zápase s výsledkem 0:2 v neprospěch Sparty vyjádřil v tom duchu, že je to podprůměrný celek španělské ligy. Vida. Neuplynulo ani moc času a tentýž podprůměrný celek španělské ligy Espaňol Barcelona, dnešního večera nastoupí ve finále UEFy proti obhájci FC Sevilla. A s kým že to tedy vlastně Sparta prohrála? Kdo to dvakrát pokořil a celkovým skóre 5:1 potupil tým Werder Brémy (tržní hodnota hráčů 153.750.000€) v semifinále? Espaňol Barcelona má tržní hodnotu kádru 60.750.000€ (tzn. skoro 4x vyšší než Sparta) a letošní rozpočet dosahuje výšky 38.360.000€, což je teda více jak 3x tolik, čím disponovala vloni Sparta.

A nyní se dostáváme k jádru této bubliny. Kdyby se rozhodovalo o výsledcích podle výše klubových rozpočtů, Sparta by se patrně nikdy na hřišti s celky jako Barcelona či Real Madrid nepotkala. Kapitáni by si vyměnili vlaječky poštou, vrchní matematik UEFy by vypočítal z výše rozpočtů, tržních hodnot mužstev, počtu abonentů, aj. koeficienty, dle kterých by nakonec určil i výsledek zápasu. Tak to ale nechodí. Proto jsou také tak sladké vzpomínky třeba na výhru nad Realem ze září 1983 či Barcelonou z dubna 1992. A kde hledat dokonalejší důkaz, že přímá úměra čím větší rozpočet – tím více úspěchů automaticky neplatí, než u Realu Madrid. Ten patří pěkných pár let zpátky k prakticky nejbohatším klubům světa a přesto se od léta 2003 nedočkal jediné trofeje na domácím ani mezinárodním poli!

Pro ty opravdu největší zastánce fotbalové rovnice přímé úměry (čím vyšší rozpočet - tím lepší výsledky) pak mám ještě poslední srovnání v tabulkách, kde je shrnuto umístění mužstev v probíhajících ligových soutěžích (Gambrinus liga a Primera division), jejich rozpočty, tržní hodnoty kádrů a nakonec v procentech vyjádřený současný zisk ligových bodů. Porovnání, zda ona výše zmiňovaná přímá úměra platí, nechť si každý vyhodnotí sám.