Energetik | 25.05.2007 14:38

Být v lihovém opojení je krásná věc, ale ta rána jsou krušná. Vím o čem mluvím. Tak jako asi všichni Sparťani jsme včera s kamarádem a kolegou ve zbrani vypili litry piva na počest našich zlatých hochů. Začal se naplňovat totiž náš velký sen o prvním historickém double v podmínkách samostatné České republiky. Vyhráli jsme domácí pohár ČMFS a zároveň tak obhájili (opět jako první v ČR) tuto poněkud podceňovanou trofej. První krok jsme tedy udělali rázně, od začátku zápasu nebylo pochyb, kdo bude vítězem. Snad malinkou vadou na kráse bylo nejenom absolutně tragické občerstvení (chce se říct – chudáci slávisti – ale to mi nejde přes pysky ;-) ), ale také skutečně pekelná výheň. Ano, člověk si alespoň trochu opálil plzeňskou dvanáctkou pečlivě modelované tělo, ale čeho je moc, toho je příliš. Do sauny můžu se svým kolegou zajít například do hotelu Duo a ještě tam koutkem oka náhodou zahlédnu nějaké to dívčí ňadérko. Takhle jsme se upekli stejně a koutkem oka zahlédli leda tak pěstěné pupky ostatních Sparťanů.

Ale zpátky k zápasu. Když už se člověk dostal na místo s poctivě vybojovaným pivem a klobásou (strahovský pes semletý i s boudou), tak jsme prohrávali 0:1. Klobása byla rázem hnusnější a pivo teplejší. Neskutečná hrubka v obraně, naše klasika, zaspat začátek zápasu. Ovšem tentokrát s tím rozdílem, že na našich klucích bylo vidět, že tentokráte opravdu chtějí. Jablonec jsme přitlačili k pokutovému území a pustili ho z něj ven velmi sporadicky. Jenomže nás srážela naše druhá slabina a to je přesně mířená střelba. My se do šancí dostaneme, ale lopotně dopravujeme míče do branky. Naštěstí tentokrát to vyšlo, byť v podstatě v nastavené části prvního poločasu. Po krásné Horváthově příhře se Marek Kulič prodral mezi jabloneckými zadáky a nedal Špitovi šanci. Fajn na tom bylo mimojiné i to, že Kulič v pokutovém území nespadl, souboj ustál a dal gól. Hotová Anglie ;-) Přestávku jsme, kromě opětovného stání v nekonečné frontě na docházející pivo, řešili to, že dneska to dopadne dobře, pokud Sparta udrží tempo a v úmorném vedru jí nedojdou rychle síly. Zejména o Kuliče jsem měl obavy, ale ten chlap snad má plechový plíce. Taky bych je potřeboval. Druhá půle pokračovala v nastoleném trendu a do vápna Jablonce se valil jeden útok za druhým, některý nebezpečný, některý již méně, pravdou ale je, že jsme při jedné takové akci dostali možnost kopat pokutový kop po jasném faulu zezadu. Míč si vzal Horváth a on se z penalt nemýlí. Kopl to přesně tak, jak by to měli kopat všichni – nahoru a do strany. Brankář nemá šanci. Bravo, vedli jsme 2:1 a vše vypadalo optimisticky. Jablonec nám pak ještě párkrát pěkně zavařil, ale vítězství jsme ustáli a tak na konci zápasu mohly vystřelit ruce našich hráčů nahoru.

Byla to velká radost, jak na hřišti, tak v hledišti. Hráči slavili a křepčili s nadšenými fanoušky, škoda jen, že pořadatelé nepustili fanoušky více na plochu si tu trofej taky užít. Pamatuju časy, kdy se na Strahově stálo okolo lajny a čekalo na zapískání, aby člověk mohl poplácat své hochy po ramenou. Po dekorování pochopitelně zklamaného Jablonce již nastupovali naši hráči v čele s hrdinou utkání Pavlem Horváthem. Tím starým a nepotřebným hráčem, jak prorokovala Libuše Luhový. Za ním pak stoupali na piedestal další a další hráči a realizační tým. Všichni dostali nádherné zlaté medaile a kapitán Tomáš Řepka pak pozvedl nad hlavu krásný pohár. Poloprázdný Strahov (vy se tomu jako divíte? Odkdy se hrajou finále pohárů ve všední den a ještě odpoledne?) vybuchl znovu nadšením, stejně tak hráči, kteří se již občerstvovali pivíčkem z obřích půllitrů. Hráči pak vzali pohár ukázat fanouškům, nejprve těm na tribuně Jih a posléze Ludovic zanesl pohár i před protilehlou, kde měli Sparťané velkou převahu. Oslavy pomalu končily a hráči odcházeli do kabin. Fanoušci se pak rozprchli po celé Praze na slavnostní večeře (dvojitá drůbeží tlačenka s chlebem – mlask) a nějaký ten žejdlík či panák. Hned mě napadl legendární výrok Lou Fanánka Hagena ve svých nejlepších letech: To zas bude v álejích nablito!

Takže první krok máme za sebou. Obhájili jsme domácí pohár a teď nás čeká zkouška poslední a nejdůležitější. Vyhrát opět titul! Nebude to jednoduchý zápas, vždyť nám bude chybět Hušek a Řepka, čili půlka naší osy. Navíc se nejspíš zranil i Matušovič. Budeme to muset zvládnout, i když vzadu to bude prostě o nervy. Drobný rozhodně nehraje v životní formě a sám polozraněný Kučera to bude těžce zvládat. Uvidíme, jak to Míša Bílek postaví. Jedno je jisté. Naše chlapce požene za titulem vyprodaná Letná. Tak ať je v pondělí zase co slavit! Tu kocovinu vždycky nějak přežijeme ;-)

Energetik


Statistika zápasu:




FK Jablonec 97 - AC Sparta Praha 1:2 (1:1)

Góly:
6. Svátek - 45. Kulič, 68. Horváth z penalty

Žluté karty: Homola - Rezek, Pospěch
Rozhodčí: Jech - Filípek, Pospíšil
Diváci: 6 022

Sestava Jablonce: Špit - Zábojník, Homola, Fukal, Flachbart - Baranek, Kordula, Eliáš (70. Smíšek), Petržela - Svátek (85. Weber), Zeher (80. Nulíček). Trenér: Rada.

Sestava Sparty: Blažek - Pospěch, Řepka, Drobný, Zabavník - Kisel, Horváth, Hušek (62. Došek), Matušovič (54. Šimák) - Rezek (87. Kučera), Kulič. Trenér: Bílek

Energetik | 25.05.2007 14:38 Vstoupit do diskuze
14