opět 2x v sezoně porazíme seshitce a všichni znovu zalezou do kanálů

Protože TITUL

Kuba vrátí Rosu na Letnou!

rum

- na fotbal se synem - nikdo dopředu neví, jak zápas dopadne - klobásy a pivo - příslušnost ku komunitě - hrdost na svůj klub - svěží vůně trávy

na svá oblíbená místa se všichni vrátit nemůžeme, protože Youth firm vyhání věrné fanoušky z kotle ... tak snad to na protilehlý nebude moc nuda ...

1. Na to, že na Letné v září uvidím při Blážově exhibici velká jména, na které jsem chodil v minulosti; 2. Na Martina Frýdka v dresu Sparty (Marec, vrať tu jedenáctku!); 3. Na ten nádhernej pohled, kdy na plochu nastupují velké vlajky ze všech koutků republiky symbolizující naši jednotu a slavnou historii v podobě počtu titulů; 4. Na ten pocit hrdosti při zpívání hymny; 5. Na grilovaný prasátko s křenem; 6. Na to, jak Ládík bude lítat po lajně a dá zapomenout na ten nulovej půlrok; 7. Na to napětí, jestli nový Ščasného systém může a bude fungovat; 8. Na každé objetí se ségrou a kamarádama po gólech Sparty 9. Na hltání sestavy před zápasem a rozebírání, proč zase nepostavil toho a toho; 10. Na Matějdovy kouzla po získání balonu, klamání tělem a neskutečný kolmice; 11. Na ty nervy u losu, koho nám to zase přidělej a sledování reakcí všech sparťanů; 12. Na kalkulování, jak bude vypadat tabulka a následné rozmetání všech predikcí; 13. Na taboritův srdečný boj za SpartaForever; 14. Na skákání na tribuně, kdy jsou lidi za mnou rozmrzelý, že musejí skákat taky, jinak nic neuvidí; 15. Na Kubu Brabce a jeho předskakování; 16. Na náladovýho a nachcanýho Filouse, který bude zezačátku burcovat tribuny a pak z frustrace nadávat všem a na všechno, hlavně na ty zasraný gaučáky a jakej jsem to zkurvenej národ; 17. Na napětí, jestli bude chytat Štěchy nebo Čibi; 18. Na odpovídání kotli na skandování; 19. Na nestárnoucího Lafatu a všechny chorály s ním spojené.. lalalalalalalala, Lafatá, Lafatá; 20. Na všechny lidi na H43, kteří se budou snažit strhnout, většinou marně, celou tribunu a vymýšlet nové chorály, které nemají cenu se chytit; 21. Na chytrost Bořka Dočkala; 22. Na vybírání hráče, kterého si dám na nový dres, když odešel Kadeř; 23. Na to, jak si sešívky zhrouceně kleknou před jejich kotel po prohraném derby a budou se snažit o „spontánní“ děkovačku; 24. Na přehled Maria Holka ve vápně; 25. Na Průchovy frenetické rozbory o poločasové přestávce; 26. Na fotky ze zápasů, které mi u počítače připomenou jednotlivé momenty zápasu; 27. Na každý závěrečný hvizd rozhodčího, který bude znamenat tři body; 28. Na Pkingovy neúnavné pozápasové posudky, postřehy CelticGirl a další, občas zajímavé, počtení na SF fóru; 29. Na rozčilování nad známkama, které obdrží hráči; 30. Na Costův výskok; 31. Na Hušbyho flegmoušské střely z ničeho; 32. Na nové posily a jejích postupné (ne)smazávání nálepky, kterou si udělají v prvním zápase; 33. Na výšlap do Mladé Boleslavi; 34. Na neumírající naději, že se k nám vrátí Tomáš Rosický; 35. Na listování v magazínu SDT a proplétání se reklamama; 36. Na výrazy některých hráčů při děkovačce; 37. Na ten zvláštní pocit, když pípnu permanentkou u turniketu a vkročím na to krásné místo, kde jsem jako doma, ale přesto si toho tak nějak vždycky považuju; 38. Na naději před každým přímým kopem, že už to tam někdo konečně pošle; 39. Na to, až bude nějaký klidnější zápas ne pozdě večer a budu moct vzít synka poprvé na Letnou na zápas, na stadionu už byl; 40. Na všechny kamarády v hospodě, na tribuně a před stadionem před a po zápase; 41. Na Riviera Playboyz, jejichž píseň vždycky před zápasem správně naladí; 42. Na reakce trenérů a hráčů na tiskovce, které mi buď udělají radost nebo naopak vyvolají pocit, že jsem byl na jiným zápase; 43. Na každý z výjezdů, který si prosadím :-); 44. Na všechny ty krásný barvy na stadionu; 45. Na Děčínku, Kovanýho a podobný srdcaře, co to prožívají a berou si cokoliv spojené se spartou osobně; 46. Na moment, kdy se nikdy netrefím do výskoku při „Je nejlepší“, protože si to broukám pomaleji než kotel; 47. Na Tomisovy ruce v křeči při zpívání chorálů; 49. Na chorea; 50. Na topení v zimě; 51. Na západ Slunce nad Letnou; 52. Na sledování toho, kdo se rozcvičuje a tipování, koho tam dá a koho vyndá; 53. Na hrdost při každém vybojovaném balónu; 54. Na naději, že po letech uslyšíme na Letné znělku Ligy mistrů (alespoň ve 4.předkole); 55. Na Sektorovy statistické výpočty, kolik utratil za všechny výjezdy; 56….. mohl bych pokračovat nekonečně, těch střípků, co tvoří můj sparťanský život, je hodně, těším se hlavně na ségru, se kterou sdílíme každou sparťanskou radost i každý neúspěch.

Body 16. a 47. Ondry seznamu :-)))

na Spartičku, na ten neskutečně nádhernej pocit, když dá Spartička gól!. na frontu na záchodech v poločase :-), na mráz po zádech při zpívání hymny, na smutnej pohled všech dsešívek po derby, na pivko před zápasem v Lost Paradise, na nový samolepky

hlavně na všechny lidi okolo "mé" Sparty ;-) Už méně na celonoční cesty domů...

Na plný stadion rudých a plný stadion vulgarismu. Na nenávist chacharů a sešívek. Na rudý oheň.Na výjezd. Sparta Praha, oléé.

protože fotbal,potažmo Sparta je uplně bezprecedentní záležitost !

na poled na rozsvícenou Letnou při večerních zápasech, když člověk přijíždí od Hradčanské. Z toho mám stále znovu husinu. Je toho víc, ale asi bych se opakoval

nejvic na (snad) vyprodanou Letnou proti rusakovi. Pokud nebude vyprodano ani letos, LM si jako fanousci nezaslouzime.

Celkem jasná volba - znova se sejde ta velká rodina, i když každý z jiného místa, cíl je jeden pro všechny...

Když jde o hodně, je plný dům a lidi řvou. Všechno je najednou úplně jiné, než obvykle a člověk vzpomíná. Na to, jak jsme za Kvašňáka dvakrát hráli čtvrtfinále PMEZ nebo jak Bomber vyřadil Real Madrid nebo jak jsme v nultém ročníku LM skončili jako třetí v Evropě, jak jsme váleli v Hřebíkově zázračném podzimu, jak jsme tu slavili dvaadvacet "mých" titulů... Zkrátka, ať je na Letné co nejčastěji plný dům - to běhá mráz po zádech a člověk vzpomíná... a brečí. Už skoro šedesát let.

Protože jsme blázni - viz Jihlava.

Navazuji na tu Jihlavu,i když je to dlouho. Ale bohužel krize pokračuje. Fandíme dále . Protože jsme blázni. Viz "boj" se slavií. Stejně půjdeme fandit dál, ale je to smutné koukat na ty naše primadony, jak vyklusávají, pochodují, rozčilují se během zápasu a jiné týmy bojují. Už je toho moc a často, kde jsou Sparťani na hřišti? Ty vždy zdobila bojovnost a touha po vítězství. Zase půjdeme fandit, ale chci změnu. V kádru většinou změny k horšímu,to už je asi tradice. Ale dost, pokud si to necháme líbit, tak můžeme jezdit na ligu do Varnsdorfu, to budu mít alespoň kousek.