volaly děti! Dexi, díky moc za reportík: docela ti závidím, tohle byla paráda i v bedně. bejt přímo tam, muselo bejt zlatý. měl jsem to podobně jako ty: čekal jsem prohru - otázkou pro mě bylo jenom to, jakou. doufal jsem, že to bude nějak "se ctí", to bych i bral - ale v koutku duše jsem se spíš obával výplachu jako u trati. takhle sladký slaďoučký. život se dá zas žít! :oD

Pěkný report. Musí to být krásný pocit zařat si gool mezi zkoprnělými nasranými Plísňáky. :)