Bylo to nejhorších sedm minut v historii Sparty. Sedm nekonečných minut stále se stupňující bezmocnosti. Dokud je hlasatel neukončil oznámením výsledku, který znamenal, že Sparta sestoupila z první ligy. Stalo se to pouze jednou. A opravdu bych nikomu nepřál poznat pocit, s jakým jsme opouštěli tribuny na Letné, přesto bych rád vysvětlil, jak vznikl, když Sparta ztratila do té doby unikátní postavení mužstva, které nikdy neopustilo nejvyšší soutěž.

Objektivně je potřeba říci, že Sparta odehrála v ročníku 1974 / 1975 špatnou sezónu. Angažmá trenéra Ivana Mráze skočilo pět kol před koncem ligy fiaskem a díky tomu Sparta před posledním kolem neměla osud ve svých rukou. Nezískala bod potřebný k záchraně v předposledním kole v Plzni.

Karty byly ve 30 kole rozdány jednoznačným způsobem. Sparta hrála doma s Teplicemi, kterým o nic nešlo. Druhý adept na sestup Třinec hostil třetí tým tabulky Bohemians. I hloupějším fanouškům bylo jasné, že Sparta doma Teplice porazí a může dojít i na výhru Třince. Skoro nikdo by si však nevsadil, že Třinec porazí Bohemians výraznějším skóre než Sparta Teplice, protože právě podíl skóre při rovnosti dvaceti sedmi bodů posílal jeden z těchto týmů do druhé ligy. Navíc Bohemians mohli skončit druzí, protože Slovan Bratislava bojoval s druhým Interem Bratislava o titul.

Třinec však vedl v desáté minutě 2:0. Sparta kontrovala do poločasu zvýšením na 3:0 a když po osmi minutách dal Jiras na 4:0 propadli jsme iluzi, že je Sparta zachráněná. Třinec vzápětí kontroval na 3:0 a počkal si na konec utkání na Spartě. I když obě utkání měla začít stejně, v Třinci to porušili a tak měli k dobru sedm minut.

Není od věci uvést sestavu Bohemians : Kozinka – Loukota, Valent, Prokeš, Vejvoda – Jelínek, Panenka, Vokáč – Š. Ivančík, Mastník, Jarkovský. Trenér Musil a sekretář klubu Jaroslav Houška. Ten ve svých pamětech Fotbal na prodej z roku 1996 věnoval zápasu v Třinci samostatnou kapitolu Jak sestoupila Sparta. Lze se v ní mimo jiné dočíst, že očekával peníze od Sparty. Ta však Bohemians nedala ani korunu. Houška požadoval za prohru svého týmu přestup rtuťovitého obránce Pauříka, kterého si funkcionáři Třince cenili na 300 000 Kč. Pauřík nakonec skončil ve Slávii, protože zápas neprodal Houška. S funkcionáři Třince se dohodli někteří hráči v zelenobílých dresech. „Přes brankáře Frantu Kozinku a jeho bratra zpracovali pět našich klíčových fotbalistů.“, píše Houška a dodává: „A pak na stadionu na Borku propukla neuvěřitelná fraška. V 6. minutě se trefil Onufrák , v 10. Pospíšil a my měli zaděláno na debakl. Zpočátku se mu snažili zabránit Jílek, Mastník, Loukota, Valent a Vokáč, ale nakonec i oni rezignovali. Stáli proti nim nejen soupeř a rozhodčí, ale i někteří spoluhráči. „Kozinův“ bratr seděl na tribuně a tašku s balíkem peněz držel celou dobu mezi nohama.“

Hráči Bohemians nám skutečně dokázali, že hranice ubohosti opravdu neexistovala. Prakticky se hvizdem na Spartě šel poprvé vypomoci obraně Antonín Panenka. Bylo to potřetí nebo počtvrté v celé sezóně, co se rozhodl vrátit do vápna. Fauloval. Penalta pomohla Třinci zvýšit na 4:0. Třinec nepřipustil drama do poslední minuty a vzápětí završil debakl klokanů Svoboda. Skóre 5:0 znamenalo, že Třinec měl o dvě setiny gólu lepší skóre než Sparta. Zachránil se.

Konec ligy byl natolik skandální, že bylo z politických důvodů lepší jej zamést pod koberec, než někoho potrestat. To však neznamenalo, že prodání zápasu v Třinci skončilo bez následků.
Třinec se z ligy pakoval bez pocty v roce 1976. Tým Bohemians se na Pohár UEFA v ročníku 1975/1976 těšil marně. Neprošel prvním kolem. V dalších ročnících se tým kolem Panenky herně trápil v doplní polovině tabulky a spíše o titulu se ve Vršovicích začalo hovořit o sestupu. Kozinka byl jedním z prvních, který odešel. Pracně budovaný tým se rozložil, peníze z Třince jej jakoby ochromily.

Sparta naopak za rok slavila postup mezi elitu před vyprodaným stadionem. Opět jsme skandovali „Sparťanská šlechta“, ale již navždy v nás oproti předchozí generaci fanoušků Sparty zůstal stín.
Nedělám si jakékoli iluze, že třinecký debakl byl jediným prodaným zápasem zmíněného ročníku nebo první ligy v historii českého fotbalu. Budu souhlasit s každým, kdo řekne, že Sparta si o sestup řekla nikoli v kole třicátém, ale v předchozích utkáních. Nicméně způsob jakým byl prodán zápas v Třinci pro nás navždy vytvořil nového rivala, pro mne osobně jiného než je Slávia, Baník nebo ve své době Dukla Praha. Může se někdo divit, že někteří z nás, kteří se o výsledku z Třince dozvěděli přímo na Spartě dodnes Bohemians nenávidí ?

Bruska