Roberte, otevři oponu. Na scénu! Všichni na scénu! Tak, přátelé, večer hrajeme. Představení je zachráněno. No, sláva! Díky bohu! A koho byste řekli, že jsem sehnal na záskok? Na matku nevím, ale na Vavrocha bych tipoval Krámskýho z Příbrami.Vejš. Macháčka od Sedláčkovejch? Vejš. Mnohem vejš! Na takovou glancroli by si moh troufnout…Stejně byste to neuhádli. Přijede sám Karel Infeld Prácheňský! Ne! To není možný! No tohle! Vážně? Přijede teď ve dvě vlakem z Plzně. Tak já si zahraju se samotným Prácheňským. A kolik za to chce? To víte, zadarmo to nebude. Každej mu dáme polovinu ze svýho dílu. To by mu mělo stačit. Tak hrajeme jenom za polovic? Za polovic. Ale když vezmete v úvahu, že bude vyprodáno, tak je ta polovička docela slušnej peníz. To je pravda. A potom: vždyť si zahrajeme se samotným Prácheňským. S ním by člověk rád hrál možná i zadarmo. Jistě. Taky ta dálka. Harcuje se z Plzně až sem a zase zpátky, to taky něco stojí. To je pravda. A na to právě praskne druhá půlka těch vašich honorářů. To znamená, že…Ano, Karle, to znamená, že se ti splní ten tvůj sen hrát s Prácheňským zadarmo. Abych se přiznal, já bych radši hrál s někým jiným za peníze. Víte, jak je pro nás to představení existenčně důležitý? Já přece nemůžu říct, pane starosto, ta premiéra k vašim narozeninám se ruší, protože nám utekli herci Bittner a Bittnerová! Ale to jim nezapomenu. To je zrada. To je kudla do zad. V tom má prsty hlavně Bittnerka. Bittner sám by neodešel. A máme někoho za Bittnerovou? Nemáme, ale to nevadí. Budete dělat, jako že tam je, i když tam nebude. Moment, Jeníku, panímáma přece mluví, píše závěť! Mluvit nebude, psát bude. To chci vidět. Ale Prácheňský na to má jen pár hodin. Naučí se to? Prácheňský? Viděls ho někdy hrát? Ne. To je machr, přátelé! To je možná největší… Jen vejde na jeviště – potlesk. Ani nemusí nic říkat. Tudy, mistře, račte dál.

Zde končí legrace a laskavý humor českého génia Járy Cimrmana. Skutečný mistr nepřijel ke svému dalšímu vystoupení z Plzně, alebrž z Prahy. Zlepšit svoji pošramocenou reputaci a nám i náladu. Co z toho se podařilo? Nic! Pověst je ještě více pošramocenější a nálada pod psa. Toto je Železná Sparta před kterou se třese celá republika? Sebevědomý tým, který před sebou válcuje vše, co se mu postaví do cesty? Ne! Ústav pro uzlíčky nervů, tak bych charakterizoval současnou Spartičku. Život jde dál, jarní triumf zůstal uložen v rubrice Historie, dnes prožíváme kruté procitnutí. Několik zraněných nebo potrestaných opor a z mistrovského týmu se stává amatérský ansábl na kterém si zvedá sebevědomí kde kdo. Přece se nemůžeme vymlouvat na zranění či tresty. Máme dost široký kádr, abychom absentující opory nahradili. Zatím se to ovšem nedaří.

K dalšímu ligovému mači Spartičky vyrážíme do Českých Budějovic. Cesta v silném provozu uteče rychle a po necelých dvou hodinách parkujeme u pěkného budějovického E-ON stadiónu. Naše poslední vystoupení v tomto stánku nám mnoho radosti nepřineslo. Bude to dnes lepší? Zaskočí noví borci absentující opory? Naučí se nové role?

Jozífku, seznámil jsi mistra zhruba s dějem? Ano. Nebo Sysoj Psojič Rispoloženskij! Mistře, abyste se seznámil s figurama…Psojič! Tak předně Vavroch. Vavrocha dělá kdo? Vavroch jste vy. No jistě. Vavroch. Ano. Já myslím, že je to váš obor, ne? Ten charakter. Tohle je vaše dcera, ovšem nevlastní…Aha. Kdo napovídá? Napovídám já. Tohle je doktor Vypich, rodinný přítel, a tady Jozífek hraje Bártu, to je podruh na vašem statku. Tedy on ten statek vlastně ještě není váš…Kde budete? Budu napovídat z této strany. A tohle je důstojník, který soupeří tady s Bártou o Vlastu.A uslyším vás? Zkuste mi něco hodit. V Českých Budějovicích by chtěl žít každý.Cože? V Českých Budějovicích by chtěl žít každý! To jsem blázen, člověče… Zkuste to z druhý strany.V Českých Budějovicích by chtěl žít každý. Že v Českých Budějovicích by chtěl žít každý? Co je to za blbost? Byl jste někdy v Budějovicích? To je replika, mistře. Namátkou jsem vybral…To já slyšel, už když jste byl támhle, ale nechtělo se mi věřit, že byste říkal takovej nesmysl. Panstvo, na Budějovice já mám ty nejhorší vzpomínky. Bude potom večeře? Bude. Po představení, mistře, bude slavnostní večeře. Starosta města to pořádá. Tak mi připomeňte, abych vám vyprávěl o Budějovicích. No, já to slyším z obou stran prakticky stejně, čili vy mi to házejte z tý strany, jak jste byl prve. A tohle bude můj plac.

Takže i my máme po dnešku na Budějovice ty nejhorší vzpomínky. Pokračujeme v zoufalých výkonech podzimní sezóny, je úplně jedno, jestli naši nejlepší hráči hrají, nebo za ně zaskakují náhradníci. Výsledek je stejný. Prohra, nebo usmolená remíza, tragický herní styl/nestyl, nakopávané míče na Libora Doška, který je dobře bráněn. Pokud náhodou balón zpracuje, nemá komu přihrát. Co je platné, že hráči běhají, snaží se, když se na hřišti motají jako vítr v bedně. Překážejí jeden druhému, nedokáží soupeře ničím překvapit, vystřelit na branku z větší vzdálenosti než pět metrů. A tak skoro vždy přichází zasloužený trest. Rychlý a přímočarý protiútok, tečovaná střela nebo minela v obraně a je vymalováno. Pak s vytřeštěným zrakem usilujeme o vyrovnání, někdy se to podaří, jindy ne. Stále se opakuji, jsme tým bez tváře, bez myšlenky, bez herního stylu. Není žádná radost sledovat dnešní hru Spartičky. Čím to je? Máme špatné hráče? Nemají talent?

Vy končíte s divadlem, mladý muži? A proč? To je tak. Čeněk s námi hraje pátým rokem a celou tu dobu si lámeme hlavu, proč on nemá na jevišti v žádné roli úspěch. A teprve před týdnem jsme na to konečně kápli: Čeněk nemá talent. Jděte! To se mi nechce věřit. Trochu hereckého talentu má přece každý. Pojďte, chlapče, zkusíme si něco. Talent já poznám po dvou třech slovech. Řekněte třeba: Tak kampak, Kuzmo Kuzmiči? Tak kampak, Kuzmo Kuzmiči? Hm. Nemá talent. Kuzma je tamhle.

Nebo je chyba u principála souboru, který nedokáže dát týmu tvář? Nechci v žádném případě snižovat jarní double, ale stále častěji se zabývám myšlenkou, že jsme k tomu úspěchu přišli jako slepí k houslím. Ale zaplať pánbůh za oba poslední primáty. Ony totiž, bez zásadní změny, mohou být na dlouhou dobu poslední! Naše dnešní hra vypadá, jako by se hráči viděli při zápase poprvé, jako by nevěděli, co mají hrát, jak má jejich role vypadat.

Mistře, když dovolíte, vzali bychom tu zkouštičku od vašeho nástupu. Přátelé, výstup čtvrtý: Vavroch a předešlí! Kdo začíná? Vy, mistře. To vím, ale momentálně nevím jak.Vidím před vraty doktorský sáně. Vidím před vraty doktorský sáně… a říkám si: že on je u nás doktor! A taky jo! Krásně, mistře, krásně! Kam se hrabe Bittner,to se nedá srovnat. Kam se hrabe Bittner, to se nedá srovnat. Ne, prosím vás, to tam nepatří, to já jen chválím váš přednes. Heleďte se, taková zásada: neříkejte mi nic, co nepatří do role. Protože já mám děsnýho pamatováka. A já to pak z tý hlavy nedostanu.

Asi takto vypadají naše dnešní výkony. Ale budou na ně zvědaví diváci? Dnes, i přes nepříznivý čas, nevlídné sychravé počasí, přišlo čtyři a půl tisíce zvědavých diváků. Zvědavých, jestli bude Spartička pokračovat v bídných výkonech posledních měsíců. Nezklamali jsme je! Ale přijdou i příště?

Tady už jsem myslím hrál. Kolik je tu míst? Sto dvacet. Je to prodaný? Našlapáno, mistře. Ale té lípy se nevzdám! Je našeho rodu od nepaměti! Mň, mň, mň… V prázdném sále to zní dutě, ale až přijdou lidi, ono to bude lepší. Heleďte, všimli jste si, jak si který lidi kam sedaj? Tak tady vprostředku v první řadě místní honorace, to je jasný. Ale tady vlevo, to je zajímavý, tady seděj vždycky blbci. Uvidíte večer. Já nevím, proč se stahujou zrovna do těchhle míst.

Dlouho jsme bojovali o diváky, teď je začínáme ztrácet. Už brzy se můžeme dočkat chvíle, kdy budou obsazena pouze místa vlevo. Ti ostatní zůstanou doma. Je nejvyšší čas udělat nějakou změnu. V současné situaci nám nepomůže ani slavný Karel Infeld Prácheňský, ani zvědavý invalida Karásek. Jinak se z místa nepohneme! Záskok potřebuje celý současný ansábl vystupující pod jménem Sparta!

A tak jediným rozdílem proti jarnímu tragickému vystoupení Sparty v Českých Budějovicích bylo to, že dnes nezemřel Sparťan století Andrej Kvašňák. Ten se na nás už půl roku dívá z fotbalového nebe. A radost určitě nemá, to si pište!

Tak končí - aspoň doufám - naše komedie. Zlo prohrává a dobro žije. Vám, paní, vidím, se slza v oku blyští, že chodí to tak pouze na jevišti. V životě našem opáčně to bývá - tam dobrák úpí, vrch má duše křivá. Jak ale říkám na každičké štaci:svět bude lepší, dáme-li si práci. Je marné žehrat, modliti se zdrávas.Vše záleží jen na vás, na nás a hlavně teda tady vlevo na vás!

Ve čtvrtek nás čeká FC Zürich. Samozřejmě půjdu, ale zatím se moc netěším. Jestli se vám zdá, že mám strach-tak se vám to nezdá!

S použitím textů hry Járy Cimrmana se vyplakal Bombito


Statistika zápasu:

SK České Budějovice - AC Sparta Praha 1:1 (0:0)

Branky: 50. Černý - 77. Slepička

Rozhodčí: Jech - Kordula, Goňa
Žluté karty: Horejš - Kolář, Kladrubský

Diváci: 4624

Sestava Českých Budějovic: P. Kučera - J. Peroutka, D. Horejš, T. Hunal (60. D. Homoláč), M. Žižka - J. Plocek, M. Vozábal, J. Hílek, J. Černý - V. Mrkvička (60. A. Renan), T. Radzinevičius. Trenér: Straka

Sestava Sparty: T. Poštulka - Z. Pospěch, M. Brezinský, M. Kadlec, R. Zabavník (64. M. Matušovič) - D. Kolář (45. L. Sylvestre), K. Kisel (77. M. Slepička), J. Kladrubský, D. Limberský - L. Došek, M. Kulič. Trenér: Bílek