Fotbaloví hráči odcházejí a zase přicházejí. Stejně tak se děje i v nejúspěšnějším a nejpopulárnějším českém klubu, Spartě Praha. Prostě to je koloběh fotbalového života. Někdy nahradí famózního plejera borec stejných či podobných kvalit, jinde přijde hráč spíše průměrný, nebo na druhou stranu fotbalista, který dá zapomenout na svého předchůdce a naopak vzpomenout hvězd let minulých a začne psát novou éru železné síly Sparty. Stalo se to i v době, kdy končil v rudém dresu legendární Raymond Braine, útočník evropské extraklasy, který v letenském klubu odehrál 102 ligových zápasů a vstřelil v nich 120 branek. Jeho nástupcem se měl stát rychlý a snaživý Zeman, posila z Plzně. Bohužel však bylo časem jisté, že k velikosti hráče Brainova formátu nedorostl, sice branky střílel, pomáhal mužstvu k vítězstvím, ale prostě to nebylo ono, něco stále chybělo.

Fotbal prostě není jen pouhou hrou a sportem, ale také uměním a to potřebuje svého virtuoza. Naštěstí ve stejné době přišli do Sparty další borci, kteří měli schopnosti a dar se k legendám dob minulých svým uměním míče kopaného v brzku přiblížit, Jan Říha, Karel Senecký a také Karel Kolský.

Karel Kolský, přišel do Sparty v roce v roce 1935 z Kladna. Předtím působil v SK Kročehlavy a tak bylo jasné, že jako místnímu rodáku nemůže bít srdce jinak, než rudým tepem, stejně jako dalším místním rodákům, Hajnému, Carvanovi, Baronovi, Burgrovi, Košťálovi, Sedláčkovi, kteří tak proslavili rudý dres. Karel bude oblékat rudý dres dlouhých čtrnáct let a i po skončení hráčské kariéry se stane fotbal jeho celoživotním souputníkem.

Za vše, co se Karel ve fotbale naučil, vděčí jen sám sobě, své píli, poctivosti a dřině. Byl typem podsaditého, sukovitého pořeza, miloval míč, ba co i více, miloval trénink. Přemýšlel, vymýšlel, příliš nemluvil…nechal za sebe znít své výkony. Měl silnou vůli, téměř atletickou výdrž, kličkoval, sem a tam, pořád a znova, s balonem se přímo mazlil, nevyhýbal se střetům, ba je vyhledával a vycházel z nich nakonec vítězně a s míčem u nohy upaloval na soupeřovu branku. Fotbalový encyklopedie zná Masopustův slalom, ale to co ukazoval na trávníku Kolský, bylo cosi mnohem unikátnějšího, výstřednějšího, úžasnějšího. Byl to běh na 110 metrů překážek, ekvilibristika, klukovské bago, neskutečná radost ze hry. A lidé ho milovali.

Jeho místo bylo zejména na místě levého záložníka, někdy operoval v jejím středu, nebál se nastoupit ani v útoku. Do Sparty přišel z SK Kladno poprvé v roce 1935, ale hned po roce se stěhoval zpět, aby se roku 1937 vrátil do letenského týmu natrvalo. A hned krátce nato i oblékl reprezentační dres a kdyby nevypukla II. světová válka, určitě by v něm odehrál více než třináct utkání.

Kolský nikdy nebyl žádný střelec, jeho úkolem a devízou bylo zejména připravování šancí svým spoluhráčů a to plnil dokonale. Za Spartu odehrál celkem 426 utkání, z toho bylo 274 ligových v kterých zaskóroval dvanáctkrát, v derby pražských S se objevil celkem pětatřicetkrát. Kdyby si však někdo dal práci spočítat, v kolika případech měl však podíl na brankách svého týmu, určitě by to bylo číslo trojciferné. Prostě Karel Kolský byl duší, motorem a jednou z největších postav Sparty let třicátých a čtyřicátých. Hráčkou kariéru pak ukončil v dresu Sparty Úpice, avšak ani zdaleka tím nedal vale své milované hře.

Jako jeden z prvních absolvoval u nás trenérský kurz a vydal se vstříc novým výzvám. A ukázalo se, že jeho praktické zkušenosti skloubené s teoretickými znalostmi získanými studiem, přinesou českému fotbalu nejednu dobrou službu. Jako asistent trenéra stál u zrodu ATK, později ÚDA, předchůdce Dukly Praha, kde záhy povýšil na místo prvního trenéra. A jak se choval sám on v aktivních letech na trávníku, v tréninku, v přípravě, tak to vše požadoval taktéž od svých svěřenců. Byl typem přísného, náročného trenéra, který dokáže své mužstvo skvěle připravit. Armáda lákala Kolského do svých řad, ale ten odmítl stát se vojákem z povolání, ale i tak dosáhl s Duklou na tři mistrovské tituly.

Dvakrát se jako trenér objevil i ve Spartě ( 1960-1963) a (1970-1972). Na dalších trenérských štacích, vesměs úspěšných, se objevil například ve Visle Krakow, Zbrojovce Brno, Škodě Plzeň, Liazu Jablonec, RH Cheb, SONP Kladno. Trénoval i reprezentační mužstvo, v letech 1956, 1959 jako asistent a v roce 1958 jako hlavní trenér, mimo jiné i na MS 1958 ve Švédsku.

Zemřel tragicky v roce 1984, kdy se pod ním prolomil led Litické přehrady v Plzni.

Karel Kolský

( 21.09.1914-17.02.1984)

Post: útočný záložník

Reprezentace: 13 zápasů

Hráčská kariéra: SK Kročehlavy, SK Kladno (1934-1935), AC Sparta Praha (1935-1936), SK Kladno (1936-1937), AC Sparta Praha )1937-1948), Sparta Úpice (1948-1951)

Největší úspěchy: účastník MS 1938 ve Francii, 5x mistr ligy (1938, 1939, 1944, 1946, 1948), vítěz Českého poháru (1943, 1944 )

Během své kariéry ve odehrál za Spartu 426 zápasů, z toho 274 ligových v kterých vstřelil 12 branek.

Trenérská kariéra:

1950–1951: Sparta Úpice (hrající trenér)
1951–1959: ATK, ÚDA, Dukla Praha
1956–1959: reprezentace Československa, osmnáct utkání
1960–1963: Sparta Praha
1963–1965: Wisla Krakov (Polsko)
1965–1967: Zbrojovka Brno
1967–1969: LIAZ Jablonec
1969–1970: Škoda Plzeň
1970–1972: Sparta Praha
1972–1975: Poldi Kladno
1976–1978: RH Cheb

Zdroje:

Knihy Železná Sparta ( Vítězslav Houška, Olympia 1992 ), 50. Slavných sparťanů ( Vítězslav Houška, Český klub 2008 )
Internetové stránky FK Dukla Praha
Oficiální stránky AC Sparta Praha
Oficiální stránky ČMFS



taborita1