V pondělí 5.12.2011 bylo potvrzeno to, o čem si všichni již delší dobu šuškali. Z pozice GSM Sparty odchází Jozef Chovanec.
Pokud je mým krédem, že nikdo není víc než Sparta, nezbývá mi nic jiného, než být jen na chvíli smutný. Nebudu skrývat a kdo mě zná, tak to dobře ví, že je pro mě Jozef Chovanec největší sparťanskou legendou, nebo přinejmenším sparťanem, kterého mám ze všech nejraději, člověkem, kterému nikdy nebylo zatěžko udělat pro Spartu to, co bylo v danou chvíli důležité pro ni, nikoliv pro něj. Jemu jsem to sparťanství věřil zcela přirozeně a instinktivně, aniž bych byl o něm z jeho strany ubezpečován.

Možná již v době, kdy Jozef Chovanec hrál a byl synonymem sparťanských úspěchů, vznikla u některých sportovních novinářů vůči jeho osobě neskutečná zášť hraničící s komplexem. Tito rádobyodborníci se snažili všemožně ovlivňovat veřejné mínění svými bláboly o nekompetenci Jozefa Chovance jako trenéra. Fakta hovoří jasně a jsou lehce dohledatelná. Jozef Chovanec vždy patřil k úspěšným trenérům a některé jeho výsledky jsou zaznamenány jako rekordní. Je škoda, že po masáži ze stran médií zřejmě i někteří sparťané neberou Chovance jako trenéra tak, jak by zasluhoval.

Sparta pod jeho vedením nehrála CHL, letos se neprobojovala přes rumunskou Vaslui do EL, často hrála neatraktivní fotbal, postrádal se dobře čitelný systém. Asi nejčastěji diskutované důvody, proč musel Jozef Chovanec odejít. Nechci s nimi polemizovat a s některými bych i souhlasil.
Přesto si myslím, že pozitiva, to dobré, co od podzimu 2008 na lavičce Sparty vykonal, negativa daleko předčí. Mě osobně nejvíc těší, že z ani jednoho derby neodešel poražen. Svému nástupci předá konsolidovaný, dobře trénovaný mančaft s šestibodovým náskokem na čele tabulky, s vyřešenou sestavou ve které chybějí nedávné ikony Blažek a Řepka. Myslím, že se nemá za co stydět a Spartu opouští se vztyčenou hlavou.
Osobně mi udělal obrovskou radost s jakou grácií a pokorou se se Spartou rozloučil.

Jozefe, za vše děkuji a možná někdy na Letné nashledanou....




1893