V jednom z chorálů společně zpíváme o chrámu na Letné. To slovo chrám má v sobě více významů. Jde hlavně o srdeční záležitost nás sparťanů tělem i duší k místu, které je nám posvátné, na jehož návštěvu se vždy těšíme a hltáme každý možný pohled, který se nám naskýtá, když jedeme okolo.

Je ale také výrazem pro honosnou a krásnou stavbu. Stadion Sparty takovou stavbou ještě do nedávna byl. Úmyslně píši BYL, protože tomu tak pomalu, ale jistě přestává být.

Poslední zásadní rekonstrukce proběhla za vlády prvního soukromého majitele Petra Macha a slavnostně byl tehdy luxusní chrám otevřen 9.září 1994. Od té doby proteklo Vltavou hodně vody a zub času se na něm začíná až neuvěřitelně podepisovat.








Jako inspirace k mému článku mi posloužila záležitost, která se vleče již od roku 2006 a vyvrcholila při posledním jarním utkání s Duklou. Za silného a vytrvalého deště byl promáčený nejen trávník, ale (světe div se) i několik sedaček v mém sektoru, který se honosí přívlastkem KRYTÝ, a to H57. Od uvedeného roku při každém dešti teče na moji hlavu voda a já mnohdy (do nedávna s úsměvem) pochybuji, zda jsem si opravdu koupil permanentku na krytou tribunu. Do deváté řady horního sektoru protilehlé tribuny přeci nemůže pršet. Přiložená fotografie je ale důkazem, že to možné je.

Již na podzim 2012 jsem žádal zákaznické oddělení o nápravu, ale nestalo se nic. A tak jsem si našel dvě hodiny času a v pátek 21.6.2013 jsem s fotoaparátem důkladně obešel náš milovaný stadion. Zatím jen z venku… A pohled je to hodně smutný.

Za těch 19 let se pro vnější vzhled dělalo jen nutné minimum a (dle přiložených fotek) mnohdy ani to ne.








Plášť stadionu notně chátrá, kdysi krásně modré rámové konstrukce ztratily svůj odstín syté modré a na mnohých místech se barva nejen odlupuje, ale často ji pokrývá koroze viditelná pouhým okem.
Podhledy jsou díky popraskanému svršku ochozů promáčené, dlouhodobě jimi prosakuje voda a tak se zde může dosytosti vydovádět zanícený speleolog, neboť o krápníkové útvary velikosti až 25 centimetrů nouze není.

Fasáda na fanshopu opadává, na parapetech je špína, která unuděným prodavačkám evidentně nevadí. I výlohy by snesly občas okenu a hadr.

Podloubí podél ulice Milady Horákové je výstavní galerií, kde můžete obdivovat tvořivost lidu prostého. Bohužel jen minimum grafických výtvorů zaslouží uznání. Většinou jde o díla odpudivá. K tomu závan moči, samotná atmosféra ponurého podchodu a obraz z hororu je dokonalý. Zde si musíme sáhnout do svědomí my sami. Dovolil by si fanoušek třeba FC Chelsea sprejem čmárat po stěnách Stamford Bridge? Asi těžko.

Sparta by tu prý ráda jednou měla velký fanshop a vybudovala i další obchody. To by asi bylo lepší, než tento stav hrůzy.

Zákaznické centrum právě prochází vnitřní rekonstrukcí, jelikož tam evidentně zatéká voda ze střechy, což je vidět i oknem. Vnější stěny jsou polepeny samolepkami, omítka odpadává a klubový znak se odlupuje a jen čeká, až za něj vezme silnější vítr.








Pravdou je, že u vchodů se pracuje. Vybourány jsou stávající turnikety a budují se turnikety nové, aby se konečně uplatnily čtečky na permanentky a vstupenky, protože si konečně vedení všimlo, že je český člověk vynalézavý a na jednu permanentku projde lidí hned několik a vstupenky se vesele falšují. Pobavily mě ale krtince z betonu, kterými dělníci zaplácli díry v asfaltu po starých turniketech. Nikdo si s tím hlavu neláme. Proč dělat nový asfalt?

Trešínkou na dortu je hlavní příjezd ke stadionu u vchodu číslo 1. Vrata jsou vykloněná asi o 15 centimetrů do ulice a kdyby nebylo pravé křídlo permanentně otevřené tak, že se opírá o asfalt, patrně by celá brána již spadla. Koroze si u vrátnice prokousala již otvor o velikosti několika centimetrů. Umístěné reklamy hlavních sponzorů Sparty jsou taky pěkné. Divím se, že hlavně NIKE si to nechá líbit. Být na jeho místě, uvažoval bych o ukončení smlouvy z důvodu poškození jména značky. Dávají nám ročně desítky milionů korun a my jim nejsme schopni ani zajistit důstojnou prezentaci?

Z budovy s hlavní tribunou, tam kde sídlí vedení klubu a hráčské zázemí, je opadávající omítka vidět už od Hradčanské.

Když už jsem byl s dílem hotov a přemýšlel, jak se s vámi o zážitky podělím, potkal jsem jistého člověka z klubu (promiňte, že jej nebudu jmenovat) a na toto téma jsme krátce pohovořili. A nestačil jsem zírat. Prý se skutečně uvažuje o prodeji pozemku pod tréninkovým hřištěm a mělo by zde snad vyrůst obchodní centrum. A pecka na závěr…. Jak by se Vám líbilo, kdyby se stadion zboural, postavily by se na jeho místě komerční budovy a Sparta by se stěhovala do Letňan? Nabídku pozemků prý klub již obdržel …








16.8.2011 se na webu IHNED.cz vyjadřoval Ondřej Kasík v tom smyslu, že celá úprava Generali arény je stále ve stádiu plánování. „Chceme mít před rekonstrukcí všechno připraveno, jak po finanční, tak po technické stránce. Nechci říkat, za jak dlouho rekonstrukce proběhne.“ Myslím tedy, že je docela na čase informovat sparťanskou veřejnost jaké jsou plány klubu se stadionem do budoucna. Pokud ke své domovské aréně, pro nás tak posvátné, bude přistupovat jako doposud, může se stát, že jednoho dne bude stav neudržitelný a stadion se bude muset uzavřít. A to bych asi nepřežil.

Pokud Vás toto téma zaujalo, jsem připraven pátrat dál. Zmapovat vnitřní prostory a vyžádat si vyjádření i tiskového mluvčího Ondřeje Kasíka a informovat Vás o svých objevech :-)

Radek-G1