U příležitosti výročí slavného bodu historie naší kopané – tedy uplynutí 70-ti let od slavného římského finále Mistrovství světa je v Národním muzeu v Praze možnost navštívit expozici Fotbal 1934-2004. A vzhledem k tomu, že je takovými příležitostmi obdarováván český fotbalový příznivec nepravidelně a velmi poskrovnu, bylo záhodno se jít podívat. Zvláště pak mě lákalo se na celou akci a vystavené exponáty podívat i z pohledu fanouška Sparty. Přiznám se, že jsem z počátku šel trochu s obavami a nedůvěrou, jelikož sem tam nějaká ta zkušenost s výstavami tady u nás je a nejsou zrovna pozitivní,ale ty se velmi záhy rozplynuly a já byl velmi mile překvapen a po skončení mého bádání ,zkoumání všech věcí a též z celkové atmosféry doslova nadšen.

Vše je koncipováno do prostor tří velkých místností a fanoušek má možnost se na tu nádhernou hru zvanou fotbal podívat z různých pohledů a úhlů dle chuti každého z nás. Na velkých výpravných cedulích ( v češtině i angličtině) je historie ( a nejen ta světová) rozdělena dle různých období či podstatných letopočtů. Jiní neholdující příliš letopočtům a suché řeči čísel se mohou podívat na celou hru z pohledu jejího vývoje. Zájemci o úspěchy naší reprezentace se zase mohou soustředit na evropská i světa mistrovství z pohledu našeho týmu, což je umístěno hned ve vstupním prostoru. Fotbal se širší veřejnosti představuje i z pohledu různých odvětví a kategorie jako např. Na vlnách médií, Skandály, Hanspaulská liga, Nižší soutěže, Ženská kopaná, Fotbal a finance, Násilí, Fotbal a literatura, Fotbal a film, Reprezentační brankáři, Reprezentační trenéři, Fotbal a architektura a jiné a jiné…ihned říkají o čem je řeč. Prostě možností jak se na celou výstavu podívat a jak fotbal vlastně brát je mnoho.

Všechny texty jsou psány lehkou vůbec nenudící formou se švihem a žádným zdržováním, takže člověk nemá pocit, že při čtení odstavců mezi řádky usne. Tyto „naučné“ (což vůbec není to správné slovo) cedule a krátcí průvodci jsou proloženy desítkami suvenýrů, pohárů, množstvím kuriozit všeho druhu a dalšími vystavenými exponáty, což je pochopitelně hlavním cílem každé výstavy. Vše je osvěženo ještě třemi velkoplošnými projekcemi, kdy v jedné z místností se návštěvník může posadit na stylovou dřevěnou tribunku a sledovat archivní snímky, v centrální je zase šance zavzpomínat si na dobu nedávno minulou a v poslední běží velmi vkusně udělané medailonky jednotlivých hráčů současného týmu, které můžete sledovat z lavičky svému srdce nejpohodlnější, jelikož jsou vyvedeny v klubových barvách některých ligových týmů. Hádejte , kde jsem seděl? Jako chutný leč velmi malý bonbónek působí zvukové záznamy (celkem bohužel jen 5 exemplářů) z vybraných momentů MS či ME a zápasů našeho týmu, které si může každý vybrat dle libosti a poslouchat do omrzení.
Z pohledu fanouška Sparty se bylo také na co dívat, jelikož Sparta je pochopitelně nejen současnou vlajkovou lodí českého fotbalu,ale i velkou částí historie a fotbalu československého. Zaujalo zařazení Jana Bergera a jeho známých problémů s tekutými pochutinami do rubriky „Aféry“, již však méně uvedení filmu „Proč“ na ceduli s nápisem „Násilí“. Překvapivě jsem narazil i na upomínkový předmět , který věnoval slavný Arsenal Londýn Spartě při příležitosti zápasu Ligy mistrů- krásně vyvedené dělo zabalené ve vlajce. Asi by nemělo smyslu vyjmenovávat všechny další a další stopy, které nesly podpis s S ve znaku,ale jen namátkově jím byla kronika z roku 1935,ročenka roku 1966, některé získané trofeje či rovnou stopa a zápis některého z hráčů, které prošli klubem z Letné. Můžete si sami projít rozsáhlou galerii fotografií k tomuto článku, kde je většina souvislostí se Spartou zaznamenána a nebo ještě lépe, dojít si na výstavu osobně. Vřele doporučuji.

Akorát si na úplném konci povzdechnu, že je nesmírná škoda, že český fotbal a historie nemá stálou expozici, prostory a vlastní muzeum českého fotbalu, jelikož by si to určitě zasloužil. Máme totiž být vskutku na co hrdí a co s pýchou obdivovat a ukazovat světu. A netýká se to jen všeobecně české kopané,ale i té klubové sparťanské, jelikož i tato výstava naznačila, že Sparta má ve svém vlastnictví mnoho vskutku skvělých a cenných relikvií, které by fanoušci zajisté rádi obdivovali a byli na ně pyšni a předávali tuto historii a jejím prostřednictvím i fandovství a hrdost dalším generacím. Možná by naši fanouškovští následovníci pochopili mnohem rychleji, že nefandí žádnému klubu z Dolní Polní,ale klubu s více než 111-ti letou historií opředenou mnoha úspěchy, vyzdobenou desítkami trofejemi a stovkami hráčů nejen českého ale i evropského formátu, kteří měli tu čest hrdě nosit rudý dres Sparty v dobách lepších i horších. Uznávat historii, umět se z ní poučit, znát ji a být na ní patřičně hrdí je okénkem do budoucnosti.Ale to už by bylo na jinou debatu. Dvě hodiny uběhly jako voda a i když se mi nechtělo odcházet, tak další exponáty z říše zvířat v jiných částech Národnímu muzea také čekaly na část obdivu, ale to už by bylo na jiné povídání a referování a na úplně jiné stránky:))
SPARTA FOREVER!!!

Redakce