Jelikož Spartička vypadla z pohárů v této sezóně hodně brzo, absťák po zahraničních výjezdech narůstal a narůstal. Protože po galapředstaveních v podzimní části sezóny pod taktovkou trenérského mága Andrey byly výkony opravdu mizerné, pomalu jsme nabývali přesvědčení, že vůbec nebude vadit, když na jaře si uděláme výlet za fotbalem na nějakou zahraniční ligu a vynecháme tak nějaký zápas Sparty. Volba padla hned na nějaký jih, abychom si taky užili trochu toho tepla. Shoda náhod tomu chtěla, že jsme nakonec vybrali víkend, kdy se s lavičkou na Letné rozloučil právě všemi oblíbený trenér z Itálie..jaká škoda, že jsme o jeho poslední živé představení přišli..ani na tom mobilu se na to nedalo vůbec koukat.
Vybrali jsme tedy Valencii, kde se o jednom víkendu hrály hned 3 zápasy "nejlepší ligy světa", jak jí Španělé rádi nazývají. U tohoto příjemného města na pobřeží středozemního moře se dalo očekávat dobré počasí a tak po zakoupení letenek s přestupem ve Frankfurtu stačilo už jen sehnat lístky. Na dva zápasy se daly koupit on-line docela dopředu, na ten největší, tedy na Valencii CF, jsme požádali známé, co ve Valencii bydlí a ti nám lístky zajistili. Naše 4 členná skupina alkoholiků, požitkářů a prostě sympatických lidí po všech stranách tak mohla v pátek v 6 ráno vyrazit a těšit se na 4 dny plné turistických památek a kulturních zážitků. Na cestu jsme si museli dát na rozloučenou české pivko jako snídani a už jsme mohli začít koštovat cizozemské pivní nebo vinné pochutiny. Po 4 hodinách dvou letů jsme byli na místě a přivítal nás dle místních snad nejstudenější víkend v roce, bylo pouhých 12 až 14 stupňů a ne úplně slunečno, trochu větrno..no prostě krásné počasí a o asi 25 stupňů lepší než v Praze, takže spokojenost.
VILLAREAL CF x FC GIRONA
Na sobotní poledne nás čekal vlakový výjezd do všem sparťanům dobře známého městečka Vila-Real, které je cca hodinu cesty od Valencie. Tři ze 4 účastníků naší minivýpravy zde byli na zápase Spartičky, takže takový návrat do známého prostředí. U stadionu jsme hodinu před zápasem a moc ho nepoznáváme, protože byl komplet opláštěn novým keramickým povrchem a ruku v ruce i přejmenován z původního El Madrigal na Estadio de la Cerámica. Kapacita 24.890 diváků se ale nijak nezměnila. Ve městě potkáváme poměrně dost fanoušků hostující Girony a tak očekáváme i nějakou tu atmosféru. Zvláště když se hraje o poháry, jak hlásá místní program k zápasu. Bohužel realita na stadionu je jiná. Hosté (celkem bych odhadl tak 300 - 500 kusů) jsou roztroušeni po celém stadionu a jen pár jich je v nejhornějším sektoru, kde jsme byli zastrčeni i se Spartou. Fandění z jejich strany je tak nečasté a nijak organizované, když navíc se jedná většinou o fanoušky skupiny "rodiny s dětmi". Místní prakticky žádný kotel nemají a tak je atmosféra na úrovni zápasu Příbram - Jablonec, i když cestu na stadion si našlo 14.500 lidí, což je docela slušná návštěva. Kdo by čekal, že alespoň fotbal bude stát za to, tak by byl zklamán. Bohužel v čase, kdy by asi většina hráčů byla ráda spíše na obědě, se na jejich kopačky vkrádá mnoho nepřesností a úroveň hry tedy není rozhodně pohárová. Girona je trochu přímočařejší směrem na branku a tak si odváží 3 body po výsledku 0:2. Seděli jsme na protilehlé tribuně a výhled byl parádní, kolem všichni jedli pro jižní země typická slunečnicová semínka, po kterých nechávají pod sebou neskutečný bordel. Tak se k nim ve druhém poločase přidáváme a snažíme se tímto způsobem trochu zapadnout do davu. Po zápase vyrážíme směr Valencie, kde máme před sebou náročný večer u sledování živého přenosu ze zápasu Realu Madrid:)
LEVANTE UD x RCD ESPANYOL BARCELONA
V neděli nás čekají hned dva zápasy. Prvním je zápas druhého ligového týmu přímo ve Valencii a sice Levante UD, které hostí Espanyol Barcelonu. Jedná se tedy o zápas mezi týmy ze spodku tabulky a tak naše očekávání není zejména po včerejšku bůh ví jaké. Máme lístky na městský stadion ve Valencii s kapacitou 26.300 diváků, a to hned vedle sektoru hostů. Stadion je nekrytý kromě hlavní tribuny a tak při pohledu na předpověď počasí jsme v očekávání, zda trochu nezmokneme. Nakonec ale spadne jen pár kapek a tak i jako zhýčkaní turisté si můžeme zápas v klidu užít, stejně jako přibližně 250 hostujících fanoušků, kteří jsou tentokráte spořádaně uklizeni ve svém sektoru a velmi přilehlém okolí a celý zápas se snaží i fandit. I domácí mají kotel, který čítá asi stejný počet aktivních jako je aktivních hostů a tak na stadionu je nějaká atmosféra. Chybné výroky rozhodčího, který pískne i domácím penaltu na klidu v hledišti také nepřidaly a tak je na tomto zápase o poznání lepší a bouřlivější atmosféra než včera. Vcelku útulný stadion je velmi slušne zaplněn 17 tisíci diváky, kteří se ale výhry nedočkali, neboť po zásluze Espanyol v závěru vyrovnává, což s sebou poté nese odvolání domácího trenéra. Security ve Španělsku je stejně inteligentní jako asi na celém světe a zbytečně na zápase buzeruje hostující fans, kterým zakazuje stát mimo sektor, k žádnému většímu konfliktu ale nedochází a všichni se nakonec tomuto "modernímu" pojetí fotbalu přizpůsobí. Zajímavostí byl ještě exot v dresu Levante cca 20 let, který přišel s igelitkou, v teplákách a sandálech na své místo a místo aby si sednul na volné sedačky kolem, sedl si doprostřed čtyřčlenné skupinky hostujících fans:) Ono je tedy zajímavé i to, že si oni neodsedli tak, aby mohli sedět spolu, ale asi jiný mrav:) V místním fanshopu jsme ještě asi nejvydatněji nakoupili a hurá do města na typický místní pokrm - paellu.
VALENCIA CF x REAL BETIS SEVILLA
Vrchol fotbalového víkendu nás čekal v neděli večer od 20:45, kdy na monumentálním stadionu Mestalla s kapacitou 49.500 diváků je k vidění naopak zápas soupeřů z první poloviny tabulky s ambicí na Ligu mistrů zejména od domácích. Betis Sevilla přijíždí uhrát nějaké body i když favorizován je pochopitelně místní klub, který je na 4. místě tabulky. Protože naši známí patří k trochu jiné sociální skupině, opatřili nám nejdražší lístky na stadionu, které se dají koupit a sice jeden za 75 euro:) No ale stálo to opravdu za to, místa jsou perfektní hned vedle sektoru VIP a je z nich všechno vidět a slyšet. Hostů přijelo určitě hodně, opticky je jejich kotel dost zaplněn a odhadoval bych to na něco mezi 500 až 800 fanoušků. Protože jsou ale zastrčeni "u stropu", tak slyšet nejsou vůbec. Zato sektor domácích je zcela zaplněn a fandí výborně po celý zápas. I s ohledem na akustiku stadionu to byl rozhodně nejlepší zápas z oněch 3 a dobře jsme si vybrali i pořadí zápasů, když se vše stupňovalo od toho nejméně atraktivního až po zlatý hřeb programu. Co mě ale nejvíce zaujalo (a to na stadion chodím zejména nasávat atmosféru) byl fotbal a jeho kvalita. Ten byl vskutku parádní! Rychlost a technika šly ruku v ruce, chyb minimálně, prostě bylo na co dívat. Domácí přeci jen trochu víc chtěli vyhrát (i když držení míče bylo prý 40x60) a tak také vyhrávají 2:0. Před cca 12 lety jsem byl na stadionu na zápase Espanyol Barcelona - Betis Sevilla a v útoku domácí provětrával mladík Joaquin. Na první pohled mne zaujala jeho rychlost a byl i v reprezentaci Španělska. Následně 5 let působil i v místní Valencii CF. No a byl zde opět v dresu Betisu a v základní sestavě s kapitánskou páskou. 36 let, na rychlosti prakticky neztratil nic, přidal přehled, nebál se hrát, nikam se na hřišti neschovával a byl platným hráčem, prostě místní legenda, na kterou bylo radost pohledět. Po zápase jdeme na tapas a pak už na byt odpočinout si na poslední den plný cestování.
Byl to vskutku povedený fotbalový víkend v dobré společnosti a návštěvu Valencie z tohoto pohledu lze jen doporučit. Kromě fotbalu je k vidění i pěkné historické centrum, futuristické Ciudad de las Artes y Ciencias, ve městě je několik minipivovarů, pláž, tapas, churros con chocolate (smažené proužky těsta, které se namáčejí v čokoládě), paella..no a zapomenout nelze ani na místní slečny, které se - protože jde o poměrně bohaté město - umějí obléknout a zkrátka pečují o sebe, což je pak vidět:) Ještě jedna věc, která nás pozitivně zaujala a sice minimum černochů, kteří by něco vnucovali a kazili dojem z příjemné návštěvy. Neříkám, že by tam vůbec nebyli, ale opravdu velmi velmi ojediněle a snad to tak vydrží co nejdéle. Amunt Valencia!
Škoda jen, že tento výlet nebyl spojen se zápasem Sparty. Snad se opět brzy někam podívame i s naší Spartičkou!
SPARTA FOREVER!
Ludva
