Dan | 13.09.2018 18:36

Protože Sparta fanouškům jako již tradičně dokázala otrávit sezónu už v létě nepostupem přes srbskou Suboticu, rozhodl jsem se sepsat report z výjezdu do Londýna za Rosou. Nápad letět na víkend na ostrovy jen kvůli tomu vidět Tomáše Rosickýho, a k tomu pár dalších legend Arsenalu a Realu Madrid se nám zdál grandiózní. Proto jsme spontánně bookli letenky na Heathrow, zaplatili za lístky na zápas a tetelili se blahem, jak si zpříjemníme první zářijový víkend.

Léto uběhlo jako voda, ani jeden tým se nějak nemá k oznámení jmen, na které by vůbec mělo smysl jet a ke všemu tomu nám na pátečním posezení před sobotním odletem píšou z ubytování v Londýně zprávu ve stylu „Sorry, water everywhere, no room for you, sorry lads“ takže deset hodin před odletem nemáme prakticky nemáme kde spát a zároveň ani náladu letět na zápas, který zvučná jména jen slíbil, ale nenabídl. Ubytování řešíme punkově, bookneme si něco dalšího, dražšího, je nám to celkem jedno, protože hned po přistání na runwayi zapínáme aplikaci Tinder s vidinou přespání u některé z britských krásek, za kterou bychom přišli s nabídkou kvalitního sexu, s polohou mléka a vody. Jediný, kdo byl ochotný s námi skočit na rande byl/a Joe, tranvestita z východního Londýna, ale dva hlasy „ne“ převážily jeden „ano“ a jdeme se pokorně ubytovat na apartmán.

Londýn jsme navštívili naposled na výjezdu na Chelsea a nutno říct, že to město jde od desíti k pěti, naprostá ztráta vlastní kultury, hůř je na tom momentálně snad už jen Stockholm. Emirates stadium je typická ukázka moderního vnímání fotbalu, s pivem před stadionem se nesmí mimo vymezený zóny, na stadionu si ho zas nemůžete vzít do hlediště, strava se nedá jíst, včera byl jen zelný list, navíc rychle dochází.

Zápas nabídl grandiózní přestřelku 0:0, Tomáš hrál přes 70 minut, Jens Lehmann mu navíc pak ujmul rozhodující penaltu, nebudu lhát, bylo trošku zbytečný sem letět, nicméně… Rosa na vlastní oči v dresu a kopačkách, to se prostě vyplatí vždycky za jakýkoliv prachy. O večerním zápasu Anglie – Španělsko jsme se dozvěděli rovněž až na runwayi, takže místo osobní návštěvy Wembley sledujeme tento zápas v pubu, kde to ani moc nežije, ani jeden z lokálů, které jsme navštívili nenabídl ten britský duch, který jsme si tak přáli. Tinder nám taky nepřeje, holky v barech jsou odtažitý, jsme unavený z ranního vstávání, všechny pinty piva rozlejeme ještě během cesty bar – stůl, takže není důvod to lámat přes bolest a před půlnocí místního času už ležíme v posteli.

Neděli strávíme procházkami po památkách, neboť jeden z účastníků si pamatuje z poslední cesty do Londýna pouze vjezd do tunelu pod kanálem v Calais a následný výjezd zpět do Francie, takže mu oživujeme vzpomínky. Sem tam zastavíme na pivko, dáváme anglickou snídani a následně i oběd nevalné chuti, pomalu to stáčíme na Heathrow a letíme zpátky. Za úspěch považujeme, že nás na letu zpátky nikdo neokřikl, že jsme hluční a otravní, jako na cestě tam, a v Praze se vydáváme každý do svých domovů.

Dan


foto: humansofthearsenal.com

Dan | 13.09.2018 18:36 Vstoupit do diskuze
3