„Určitě se budeme chtít ohlédnout po nějakých hráčích, typologii hráčů, které Sparta momentálně nemá. Teď vám nebudu říkat kolik, protože to sám nevím. Ale určitě budeme chtít posílit kádr, protože pokud chceme jít trošku cestou jako Slavia, tak se tady budou muset některé věci změnit."

Těmito slovy okomentoval trenér Vrba dosud poslední porážku Sparty v derby se slavií. Stalo se tak letos na jaře a rudí v zápase prohráli na domácím stadionu jasně 0:3.

Když jsem si přečetl trenérova slova, s nemalou nadějí jsem se zasnil a začal si malovat následující týdny a měsíce.

Maloval jsem si, že trenérský štáb ve spolupráci se sportovním ředitelem jasně definuje místa v sestavě, kde nemáme kvalitu odpovídající historii, velikosti i ambicím Sparty. A že sportovní ředitel následně ve spolupráci s oddělením skautingu (máme vůbec nějaké, nebo skauting Sparty = Jiří Rosický?) vytipuje a následně přivede trenérem požadované hráče.

Představil jsem si, že konečně od dob Karavajeva budeme mít opravdu kvalitního pravého obránce a nebudeme tam muset tento letitý (!) problém lepit záplatami tymu Andreas Vindheim, u kterého ani po dvou letech nebyl nikdo schopný přesně říct, zda je to krajní bek, halfbek, nebo křídlo, případně středním záložníkem Michalem Sáčkem.

Představil jsem si, že najdeme a koupíme kvalitního levého obránce, abychom již nemuseli sledovat nemastné neslané výkony Matěje Hanouska, jehož představení v rudém dresu musela bolet jak nás, fanoušky, tak i hráče samotného.

Představil jsem si, že do středu zálohy, která ve složení Dočkal, Pavelka, Krejčí II nadprůměrnou rychlostí a pohyblivostí rozhodně nevyniká, přivedeme po letech opravdu dynamického záložníka, skvěle pohybově i rychlostně vybaveného a který nebude mít problém šlapat na maximum celých 90 minut.

Představil jsem si, že na hrot po (pro mě docela překvapivém) odchodu Libora Kozáka angažujeme silové „hovado,“ které díky svým fyzickým parametrům bude schopno na hrotu balon sklepnout, udržet a vytvořit prostor pro Adama Hložka na podhrotu.

A jak si klub nakonec vedl v realitě?

Jako první mě zastihla zpráva o konci Libora Kozáka, kterou jsem přijal celkem neutrálně. Libor mi určitě nevadil, pro Spartu odvedl dobré služby a nakonec i počet gólů v rudém dresu byl ve finále docela slušný. Zároveň jsem měl na paměti, že

Liborovi je „už“ 32 let, prošel řadou zranění (naposledy na jaře zlomenina kotníku) a postupně by jeho pozice v kádru musela zákonitě slábnout. Navíc, jak jsem se utěšoval, je na cestě Krmelec z Brugg/Soluně a těšil jsem se na obnovení úspěšné spolupráce Vrba – Krmenčík. O Krmenčíkovi jako člověku si mohu myslet co chce, rozhodně v něm nevidím žádného raketového inženýra, ani nového Mirka Dušína. Stojím si nicméně za tím, že útočník jeho typu Spartě zoufale chybí (což bylo, dle mého názoru, vidět i v úterý ve Vídni) a byla chyba, že Spartě boj o jeho angažování poměrně rychle vzdala. Počítám s tím, že v čeveno-bílém čínském dresu bude Krmenčík patřit mezi nelepší střelce soutěže. Bohužel. Suma sumárum – ve chvíli, kdy jsme nechali odejít Kozáka a zároveň si za něj nezajistili náhradu, se v mých očích jedná o slušný přešlap sportovního úseku.

Podobná situace je i na pravém kraji obranné řady. V průběhu jara/léta se v mediích i mezi fanoušky objevovala různá jména (Holík, Koscielník, TGS, dokonce i Kadeřábek), nicméně to, že na tento post Sparta nového hráče koupit musí, se bralo jako jasná věc. Výsledek? Nová sezona začala, posila nikde a já už teď mám bolesti břicha z pomyšlení, že budu muset další sezonu sledovat v obraně duo Vindheim – Sáček.

Co se mě naopak potěšilo, je změna na levé straně obrany. Casper „Hujer“ se zatím jeví slibně a věřím, že až se plně aklimatizuje a zvykne si na nové spoluhráče, prostředí i styl fotbalu, bude dobrý. Za tohoto hráče zatím palec nahoru.

Tím ale, bohužel, výčet pozitiv končí. Alespoň za mě. Pokud bych měl shrnout změny v kádru do několika vět, tak příchod Peška pouze vymazal útěk srbského podvraťáka z Bělehradu, zde jsme tedy zhruba nastejno. Posílením se zatím zdá být nový hráč na levou stranou obrany, bohužel, napravo zůstalo vše při starém a to rozhodně není dobrá zpráva. Ve středu zálohy žádná změna neproběhla a v útoku evidujeme už zmíněný odchod Libora Kozáka, aniž bychom za něj získali typologicky stejného hráče.

Verdikt Nekorektního Glosátora:

Pokud srovnám sílu kádru na jaře a nyní, vnímám to zhruba nastejno. Výměna Pešek/srbský podvraťák je v podstatě kus za kus. Věřím, že budeme silnější na levé straně obrany, naopak si myslím, že jsme oslabili v útoku odchodem Kozáka. Sílu kádru vnímám tady plus minus stejně jako na jaře. Rozhodně v něm nevidím ono posílení, o kterém mluvil po derby trenér Vrba a které jsme všichni tolik vyhlíželi. Pokud ale vedení klubu myslelo vážně předsezónní cíle (titul, skupina Ligy mistrů anebo minimálně skupina Evropské ligy), mělo se do posílení kádru šlápnout daleko více. Nechci tu moc zmiňovat to, co se děje v čínském klubu na druhé straně řeky, nemůžu ale nezmínit fakt, že navzdory více jak pohodlnému zisku třetího titulu v řadě a postupu mezi nejlepších 8 týmů Evropské ligy neusnuli na vavřínech a i nadále svůj kádr zkvalitňují. Chápu, že rozpočet klubu není nafukovací. Nicméně, pokud náš majitel spravuje osobní majetek ve výši 68 miliard korun, měl by být schopen uvolnit 65 milionů korun na vytouženou posilu trenéra Vrby. Pokud to tedy s útokem na titul a základní skupinu LM/EL myslí tentokrát opravdu vážně (aneb jak říká můj dobrý kamarád – „Kdo chce opici, musí mít na banány“.) Ve světě byznysu i investic (v naprosté většině) platí jednoduchá rovnice, kde veliké zisky přináší pouze vetší riziko a naopak. Bohužel, vše nasvědčuje tomu, že se náš sportovní ředitel rozhodl naordinovat klubu cestu malých, postupných zisků výměnou za malá rizika.

Ať žije Sparta. Tečka.

Nekorektní Glosátor