Tenhle report bude trochu osobní. Na mě možná až neobvykle moc. I já jsem to v pátek podcenil a ztrátu bodů beru i na sebe.

Utkání s Olomoucí se hrálo 27.9. s výkopem v 19:30. Na šestou hodinu jsem dorazil do naší oblíbené hospůdky na Letenském náměstí. Chtěl jsem zhruba za hodinku vyrazit ke stadionu, v klidu stihnout wc a jako letos obvykle před hymnou už sedět na svém místě. Jenže... Venku bylo docela dost na hovno počasí a v hospůdce příjemně teplo. A tak pivek bylo více než jsem předpokládal a já odcházel v 19:25. Nějak mě to ani moc neštvalo. Říkám si, že to je "jen" běžný ligový zápas a další povinné tři bodíky do tabulky. Takže i se šacováním a návštěvou wc jsem do hlediště dorazil až v páté minutě utkání. A to jsem ještě nechtěl štvát lidi u nás v sektoru a tak jsem šel na stojáka do kotle. Takže jsem přišel nejen o docela parádní choreo na motivy gól songu na jižní tribuně, ale neviděl jsem ani náš gól z ofsajdu, který nám neuznali.

Co jsem věděl, že tento týden měli naši hráči nezvykle dlouho volno mezi zápasy a tak nastoupila ta silnější z těch dvou silných sestav. Plán byl takový, že na soupeře vlítneme, pokusíme se co nejdříve rozhodnout a pak pošetříme síly. A vlastně se to i docela dařilo. I Olomouc se snažila hrát fotbal, ale platilo to tak po naší šestnáctku. Střel a šancí moc neměli. My jsme se brzy dočkali regulérního gólu. Dlouhý výkop Petera Vindahla, centr Veljko Birmančeviče a třetí dotek hlavou Viktor Olatunji a gól vedeme 1:0. Pršelo čím dál tím více, měli jsme dominanci na míči, ale ani z naší strany moc šancí nebylo a tak se do kabin šlo jen s nejtěsnějším možným náskokem. Já si to v kotli docela užil. Zafandil jsem si. Atmosféra pozitivní a vlastně vše ok. Tak nějak jsem si říkal, že se prostě nemůže nic stát. Navíc už je to prý 42 zápasů v řadě, když jsme po půli v lize vedli, tak jsme neprohráli. Jenže každá série jednou končí...

Poločasovou přestávku jsem trávil jako vždy na ochozu na protilehlé. Jen z doslechu jsem se tedy dozvěděl o šťastlivci, který ten večer vyhrál milion v kopu štěstí.

Do druhého poločasu vybíhají oba týmy ve stejných sestavách. Já se konečně usazuji na své místo a hra plyne tak nějak v poklidu dál. Jenže pořád nepřichází ten druhý uklidňující gól. Matěj Ryneš střelu z dálky napálil jen do břevna. Ale v klidu nic se nemůže stát. Olomouc nic nemá. A tak přichází můj druhý kritický moment zápasu. V jednu chvíli se s kamarádem na tribuně místo o fotbale bavíme o seriálu Pustina. Pár let starý seriálový hit HBO teď běží na ČT a já to tedy sleduji v premiéře. Je to takový hodně depresivní. Ty lokality, baráky, neustále hnusné počasí a celkově i ty postavy. Ale baví mě to a jsem zvědavý jak to celé dopadne. Méně zvědavý jsem v tu chvíli byl na to, jak dopadne fotbal a přišel trest pro mě i pro hráče. Pod oba góly se bohužel podepsal můj oblíbenec Martin Vitík. Nejdříve přes něj propadl centr až k Mikulenkovi - 1:1. To jsem se přestal bavit o Pustině a konečně jsem se zase začal věnovat fotbalu. Nic se neděje. Času bylo ještě dost. Ten vítězný gól dáme. Akorát bohužel nepošetříme tolik hráčů, jak jsme asi chtěli. Byl jsem tak nějak v divném klidu, ani nervy jsem tentokrát neměl. Jenže deset minut uteklo jako voda a přišla další Viťasova chyba. Nezvládl rozehrávku - 1:2. Vracím se do zápasu. Hráčům nenadávám a zvyšuji obrátky ve fandění. Pořád věřím, že tenhle tým je silný a že to ještě otočíme. Jenže přichází další harakiri v obraně. Třetí gól Sigmě daruje Jarda Zelený - 1:3. A to už je docela průšvih tohle. Času už není moc. Filipa Panáka střídá Ermal Krasniki a vrháme všechno do útoku. Sigma jde do desíti. Jenže to už je v tuhle chvíli vlastně úplně jedno. Je jasný, že budou zalezlý a bránit. Začíná nastavení a Ermal Krasiniqi střelou zpoza vápna snižuje na 2:3. Výborně je tu kontaktní gól. V tu chvíli už stojím na nohou a snažím se společně s hráči napravit svá zápasová zaváhání a dotlačit náš klub alespoň k jednomu bodu. Je to už taková křeč. Nastavuje se sedm minut. Lítá to tam do vápna. Na nic už není čas. Ještě jednou se zaskví Olomoucký brankář. Sedm minut uteklo. Hostující brankář čeká na žlutou kartu. Vykopává a všichni už čekají závěrečný hvizd. Jenže byli tam ještě nějaká ta zdržování a tak sudí přidá ještě dvě minuty. Ale bohužel vyrovnávacího gólu už jsme se nedočkali.

První porážka v této sezóně tedy přišla nečekaně doma s Olomoucí. A můžu za to i já. Kaji se a slibuji, že se nad sebou zamyslím a zapracuji na nápravě. Na stadion budu chodit v čas, budu se věnovat pouze fotbalu a nebudu běžné ligové utkání brát jako hotovou záležitost.

roboACS


AC Sparta Praha – SK Sigma Olomouc 2:3 (1:0)

Branky: 13. Olatunji (Birmančević), 90+1. Krasniqi (Rrahmani) – 68. Muritala (Mikulenka), 78. Fiala (Muritala), 86. Sláma. ŽK: 53. Laci, 82. Haraslín – 39. Muritala, 80. Šíp, 90+7. Stoppen. ČK: 89. Šíp. Rozhodčí: O. Berka – M. Vlček, L. Machač (D. Starý) | VAR: L. Szikszay | AVAR: J. Hrabovský. Návštěva: 16 538.

Sestava Sparty: Vindahl – Vitík, Panák (85. Krasniqi), Zelený – Ryneš, Laci (85. Sadílek), Kairinen, Preciado (61. Wiesner) – Haraslín, Olatunji (71. Rrahmani), Birmančević (61. Tuci).

Sestava Sigmy: Stoppen – Sláma, Král, Pokorný, Hadaš – Spáčil (90+4. Langer), Breite – Mikulenka (76. Šíp), Zorvan (90+4. Vraštil), Vodháněl (61. Fiala) – Muritala.






Co se aktuálně mezi fans děje?

Tohle se nepovedlo - report z utkání Sparta - Olomouc

Co týden dal a dá podzim 2024 (11. díl)

EXPEDICE STUTTGART - jednotný sektor

Nejspíš naposledy - report z výhry Sparty v Českých Budějovicích

Autobus 12. HRÁČE do Manchesteru

Jak přistřihnout býkům křídla - druhý report ze zápasu Sparta - Salzburg

Příležitost pro smoking - report z výhry Sparty nad Salzburgem v LM

Shamrock away - report z výjezdu do Irska za Spartou

Co týden dal a dá podzim 2024 (9-10. díl)

“Prostě tím žiju a je to pro mě zábava. A jsem rád, když lidi jezdí.” - rozhovor s Machym, I. místopředsedou Fan clubu Sparty a předsedou FCS Týnec n/S.

SF20 let: Tohle bylo TOP 5 kampaní SF a klubu

Fanoušek měsíce - Polin

Co týden dal a dá podzim 2024 (8. díl)