Jak zvládáte současné výkony Sparty? Já osobně se docela uzavírám: poslední 2 měsíce nic mimo SF vlastně nesleduju, nic nečtu, nic si nepouštím. Sám vím, že hrajeme blbě a nepotřebuju slyšet a číst, že hrajeme blbě, ještě na 7 různých způsobů.

Strašně mě to samotného mrzí, ale musím se vám přiznat, že se moje naladění dostalo někam do časů trenéra Vrby: chodím na zápasy tak jakoby bez duše - na nic moc se netěším a ze všeho nejvíc převládá otupělost. Přijde mi pak lepší, se na ten fotbal moc nevázat a užít si spíš to okolo - možnost vidět se s kamarádama a dát si něco dobrého, nebo tak. Mám kolem sebe naštěstí dost takových, co to ještě nevzdali, takže se mi to docela daří a díky za to. Myslím, že teď je ten čas, kdy se musíme vzájemně starat o svoje duševní zdraví.

Byl jsem teď nějaké 2 týdny marod a i když samozřejmě vím, jak teď hrajou, už chci ty naše kluky zase vidět: tudíž ani na minutku nepochybuju o tom, že na Duklu vyrazím. Zázraky nečekám, ale přijde mi, že už snad ani není statisticky možné, abychom v sobotu nevyhráli.

Julisku, ten snad nejmíň fotbalový stadion v lize, příliš nemusím. Neútulné prostředí, kde je z obří tribuny sice dobře vidět, ale to je tak všechno. Mám dojem, že je tam vždycky strašně moc turistů, co mají pocit, že si při návštěvě Prahy nutně potřebují odškrtnout kolonku “fotbal” a s lístkama tam asi problém nebývá. Nicméně, v tom ohromném otevřeném prostoru atmosféra snad vzniknout ani nemůže: buben hází divnou ozvěnu a chorály bere vítr rovnou od úst. V sobotu je už večer docela mrazivý a těžko čekat, že by nás zahřál fotbal.

Sparta nastupuje v bílém a já z toho od začátku nemám vůbec špatný pocit. Jasně, není to žádná lehkonohá ofenzivní smršť, ale mám místama dojem, že to ty kluky zase jednou docela baví hrát: čistě odebírají míče, pohyb mi nepřijde úplně blbý. Kamarád mi přes zprávy od televize hlásí asi dvacetiminutový výpadek přenosu, ale na stadionu vše běží normálně - ohlášen je akorát výpadek VAR. První gól Tuciho ještě kvůli ofsajdu nemůže platit, ale ve 12. minutě Victor O. prosadí svoje fyzické parametry a my vedeme 1:0. Když pak nenecháme soupeře srovnat hned z protiakce a hra se zase ustaluje do obrázku, jaký jsme viděli doposud, obchází mě pomalu mírný optimismus. Po celý první poločas se hraje na jednu bránu a Dukla se nemá vůbec k ničemu. Na nějaký juchání to dneska nebude, ale 3 body by kápnout mohly, říkám si.

Do druhé půle soupeř o něco zvýší aktivitu a trochu víc se tlačí před Vindahla: pořád se ale nic velkého neděje. V 60. prostřídáme a do hry přijde Radek Šiler, talentovaný kanonýr našeho Benga. Normálně vidím mladé kluky fakt rád: to postupné, zpočátku nervózní sbírání minutek, seznamování se s první ligou… Navíc v 83. pak dostane prostor i Roman Horák. Tohle jsou ty budoucí naděje Sparty. Přesto si nejsem jistý, jestli je zrovna zápas, který my prostě musíme zvládnout a ve kterém na tabuli pořád svítí hubených 1:0, tím pravým na zapracovávání mladých talentů. Není to první mač, kdy bych si uměl představit to dohrát mnohem víc na jistotu - třeba i s hráči, které už u nás žádná budoucnost nečeká. Druhá možnost je pak ta, že natolik pevně věříme tomu, co děláme, že nám na takových malichernostech, jako jsou body v ligové tabulce, zas tolik nezáleží…

Poprvé nám všem zatrne v čase 90+2, kdy to Vondrášek ještě pošle těsně vedle. Srovnat se mu povede až o další 2 minuty později, z úplně poslední akce zápasu. Zaslouženě? Já osobně nevěřím ve fotbale na žádnou spravedlnost: jsou jenom body v tabulce a ty jsme opět zbytečně ztratili. Po odpískání naši leží zhroucení na trávníku - tohle určitě nikomu není jedno. “Děkovačka” proběhne - hráči si to pod sektor přijdou vytrpět tentokrát na docela dlouho. Nedojde ale k ničemu, co by se vymklo běžným mantinelům. Já sám nakonec fakt nevím, kolik by toho výhra na Dukle pro nás vyřešila - nezdá se mi, že by problému toho mančaftu pomohla těsná výhra nad předposledním. Ale co já vím - třeba by ty 3 body opravdu nějaký efekt měly. Jenomže je holt nemáme… Momentálně je to bohužel tak, že ten tým nemá dost sil ani na to, aby umlátil zápas s podělanou Duklou. Zejména těch sil mentálních. Dnes jsem zejména v první půli od kluků viděl občas i fotbal - nepovedlo se ale dát uklidňovacího fíka a ke konci pak nejspíš přišel strach o výsledek. Na mysli vytane hodnocení Briana Priskeho, který říkal, že ve Spartě našel plnou kabinu skvělých fotbalistů, kteří se báli udělat chybu. Přesně takový dojem z toho dneska mám. Zase ztrácíme zápas, ve kterém jsme vedli a není potřeba zvlášť dodávat, že s každým dalším je ta deka na našich těžší a těžší.

Opravdu to teď není jednoduché a já chápu každého, jehož trpělivost není unlimited. Už v úterý ale čeká Karviná - neatraktivní soupeř, zima, atmosféra odpovídající výkonům… Přesto nás kluci budou potřebovat, ať už to konečně cinkne za 3 a máme zas o kousíček víc klidu na kopačkách. Přijďte, kdo můžete.

Sparta! Praha!

Novák




Co se aktuálně mezi fans děje?

Když nevíš co napsat, a už jsi slíbil report…report z utkání Sparta - Atletico Madrid

Co týden dal a dá podzim 2024 (20. díl)

Výroční plichta s Teplicemi

Bombito: „Když při hymně drží každý fanoušek sparťanskou šálu nad hlavou, mám vždy husí kůži jako pralinky.“

INFO KE VSTUPENKÁM DO ROTTERDAMU PRO ÚČASTNÍKY VÝJEZDU AUTOBUSY

Co týden dal a dá podzim 2024 (18. a 19. díl)

131! VŠECHNO NEJLEPŠÍ, SPARTO!

Sparťanská krev s FCS Polička

Fanoušek měsíce - Voldy

Žádná radost - report z výjezdu za Spartou do Mladé Boleslavi

Ohřát se u kamen - report ze zápasu Sparta - Stade Brestois v Lize mistrů

Co týden dal a dá podzim 2024 (17. díl)