Umíte se orientovat ve světě sociálních sítí? Já se přiznám, že jsem v něm naprosto ztracen. Nelze se mu vyhnout a svoje výhody nesporně má - o tom žádná: nabízíš lístek a já zrovna sháním? Paráda: 5 minut a máme hotovo - díky a měj se! Ale jinak se snažím trávit na sítích tak málo času, jak to jen jde: třeba X mi připadá jako úplná říše temna a negativity, na facebooku se zase často usmívám nad návody na štěstí, co si lidi dávají na svoje profily. Někdy mi ale přijde zajímavé vidět, jak se do tohoto ultramoderního světa dostanou některé prastaré myšlenky - často v naprosto nečekaných souvislostech. Starý čínský Mistr Sun píše ve svém 2,5 tisíce let starém traktátu “Umění války” větu, kterou dnes najdete citovanou i v nejedné diskusi na sítích: “vybírej své bitvy moudře” píše. Mistře, snažím se, co to dá, ale často se mi nedaří.

V neděli beru dcerku na oslavu narozenin někam na okraj Prahy: výkop mače s Teplicemi je už v půl čtvrté - a tak se smiřuju s tím, že Předehráno holt vynechám. Po čtvrtečním zklamání ze ztráty v KL ostatně nikdo z naší skupinky neoplývá žádným extra nadšením. Domluva zní, že se sejdeme až na tribuně. Já se ale nakonec z dětské akce vykopu dřív, než čekám a tak docela vpohodě stíhám jedno-dvě v hospůdce u stadionu. Je, pochopitelně, plno, tak si přisedám na volné místečko ke stolku ke staršímu sparťanovi. Jedna z věcí, co mám na fandovství fakt rád, je ta, že se takhle můžete posadit k úplně neznámému člověku a když si padnete, tak máte prakticky nevyčerpatelné společné téma. Chlápek ve věku mýho otce si mě získá tím, že když dojí, pochválí servírce jídlo. A tak se osměluju a zkouším to na něj: “Byl jste na ten Rakow?” “Cha, cha!” ozve se od stolku vedle, kde sedí týpek taky sám, ale mnohem míň sympatický, než můj parťák. Evidentně čeká, že si spolu zanadáváme, jak to všechno stojí za vyliž… a bude nám na dušičkách líp. Já tyhle typy z duše nemůžu vystát, ale snažím se poslechnout Mistra: rozhodně se do žádné bitvy nechystám a borce úplně ignoruju. My dva u našeho stolu pak klábosíme o tom, jak to dneska nikomu z našich nejde a po očku sledujeme na obrazovce Karvinou, která nás minule slavně porazila, aby si dnes nechala dát šestku. Ale to není nic proti Karviné - ti naši dřeváci to tam měli uhrát sami a hotovo! Po druhém žejdlíku se zvedám a uzavíráme docela fajn pokec s tím, že dneska naložíme Teplicím a bude zase všechno fajn.

V neděli se ve spolupráci s Armádou ČR organizuje “Zápas Cti”. Mně osobně zbraně vzrušovaly naposledy tak v osmi letech a tak celou tu parádu kolem vynechávám, nicméně i já jsem docela rád, že si na muže a ženy ve zbrani někdo občas vzpomene a jakoukoli formou jim poděkuje. Náš Kotel si připravil pro tu příležitost docela povedenou a vtipnou prezentaci, podsvícenou dýmy a světly. U hymny ACS na ploše poprvé zavlála vlajka až z dalekého Č. Krumlova a FCS Jičín uvedl do svojí mávací squadry jednoho hodně malého Cipíska. Před samotným výkopem ještě rychlá vzpomínka na sparťany a sparťanky, kteří už nás bohužel opustili: mezi jinými i na paní Bouškovou a Láďu ze Staré Sparty. Ať vám všem Sparta dělá tam nahoře radost!

Na soupeře vlítneme tak, jak jsme si to všichni přáli: od začátku hraje klasický Trojzubec a je vidět, že kluci chtějí zlomit špatnou sérku. Hned v 6. minutce po rohu hlavičkuje Kuchta do ohně a v trmě-vrmě si jeden z Tepličáků dává vlastňák. Paráda! Takhle jsme to chtěli - rychlý fík nás odšpuntuje, teď už to bude jenom přibývat! Avšak dalo by se říct až klasicky (nebo snad patologicky?) po našem gólu jakoby došlo k uspokojení, polevení - v 18. minutě po rohu a jednoduchém přiťuknutí Teplice srovnávají. Doháje! Nejde si nevzpomenout na loňskou sezónu - kolik zápasů jsme doma takhle vedli, aby z nich nakonec byla ztráta… Na hodinách ale svítí ještě spousta času a pokud se vrátíme k tomu nasazení, co jsme měli na začátku, tak by nemuselo být tak zle… Akorátže nevrátíme: držíme míč, to jo, ale je strašně vidět, jak našim chybí lehkost, nápad. Až těsně před půlkou se do šance dostane Kuchta, ale naloží s ní tak, jak to v posledních zápasech je u něj bohužel zvykem.

Do šaten se jde za stavu 1:1 a lidi na tribunách jsou netrpěliví: ozývá se pískot, všude dokola se remcá. Přiznám se, že to nesu hodně blbě: Sparta hraje mizerně a ještě to mám poslouchat od všech kolem? Jsem z toho, co vidím, sám natolik otrávený, že mi padne zatěžko si brát k srdci i starého Mistra. Nevybírám bitvu ani trochu moudře a utrhuju se na kamaráda, ať toho držkování okamžitě nechá. Moje blbost: je z toho zbytečně zlá krev a nakonec mě to samotnýho mrzí… Tak budu doufat, že všem chytrákům zavřou pusy kluci na place - to by bylo vůbec nejlepší, no ne?

Do druhé půle vstoupíme aktivně a je znát, že by to chlapci chtěli urvat, ale holt to nejde a nejde. Šulova akrobacie z 56. vysoko nad je naší největší šancí - a to je opravdu zoufale málo. Člověk se v těch chvílích může ale pořád chlácholit tím, že zbývá spousta času: držíme balón, trpělivě obehráváme Teplickou obranu. Když pak ale v 64. minutě do naší totálně rozhozené obrany po straně zdrhne hráč ve žlutomodrém a propálí Vindahla, začíná být jasno, že bude zle. Sparta v tom zápase od nějaké 8. minuty vůbec nepůsobí dobře a dokonce i já, jakožto hodně nekritický fanoušek, už ztěží hledám víru v to, že bychom dnes brali všechny body. A nejsem určitě sám: podepisuje se to na atmosféře na celém stadionu. Kotel sice jakž-takž funguje po celý zápas - i když i tam je poznat, že se jede hodně strojově, Protilehlá je mrtvá úplně. Na place je to dál velký zmar - nejsme schopni soupeře ničím překvapit. Opakoval bych se: chybí lehkost, chybí nápad. V 76. dokáže Patrik Vydra aspoň srovnat a já Vydrisovi ten gól hodně přeju. I on bývá totiž jedním z těch hromosvodů frustrace sparťanských fandů. Tak co? Že bychom to nakonec přece uhráli? Po vyrovnání předvádíme nejlepší výkon to odpoledne: najednou to má šťávu a energii, i tribuny se chytnou. Času ale zbývá málo a když už se k něčemu polo-dostáváme, soupeř nás “takticky” přibrzdí. Jsou z toho další strkanice a diskuse na hřišti a nadávání na tribunách. To mi ale přijde úplně mimo: Sparta proti Teplicím na Letné musí prostě hrát tak, abychom si o nějakém válení a zdržování vůbec povídat nemuseli. Tečka.

Ztrácíme další body a výkon nevypadá vůbec dobře. Neumím říct, jestli to je “jenom” deka, co na tom mužstvu leží. Jsem zklamaný, jsem hodně otrávený - několik dní teď nebudu nic číst a nic poslouchat. Sparta musí začít znovu vítězit! Všechno ostatní jsou jenom řeči: Nadávání na tribunách jsou jenom řeči. Příspěvky na fórech jsou jenom řeči. Rozbory taktiky jsou jenom řeči. Pozápasové rozhovory jsou jenom řeči. Reporty ze zápasů jsou jenom řeči.

Sparta tempo!


Novák





Co se aktuálně mezi fans děje?

Radovanovy radovánky - report z utkání Sparta - Raków

Takhle už ne...report z výjezdu vlakem do Karviné

Klokan je divné zvíře - report z utkání Sparta - Bohemians

Nejlepší zápas b týmu na podzim - report z utkání Sparta B - Viktoria Žižkov

“Kvůli tvýmu fotbalu” - report z výjezdu za Spartou do Rijeky

Formativní léta - report z výjezdu za Spartou na Slovácko

Fanoušek měsíce - Sodomák

Sobota na amatérském fotbale

Nálož - report z derby na Letné

Předkrm - report ze zápasu Sparta - Shamrock

Už je to třináct let, nikdy nezapomeneme, Seniore

CHOREO NA DERBY - přijď pomoci s přípravou

Proti větru i mlhou… aneb 322kilometrový cyklo-výjezd do Ostravy

3 góly a 3 body z Ostravy - report z výjezdu vlakem na Spartu do Ostravy