V pravidelné rubrice „Fanoušek měsíce“ vám prostřednictvím dotazníku přinášíme medailonky fandů. Pokud byste se chtěli vrátit k některému z dřívějších povídání, zveme vás do našeho archivu: Celticgirl, Herrer, Seeagull, Gaginnek, ACS - fan, roboACS, Jumbo1, dexíček, Bombito, Ondra, Bruno Rossini, Heppig, lightman1, Tommy., Průcha, Youthforce, disi, omega13, saeta, Martas007, ferousek, Polin, Gabra, Voldy, Standa Bartoš, Michal Krása, Jitka - vlajkoniška FCS Žatec, Karel z Týnce nad Sázavou, Sektor, Janina, Alex, Roman P., Kraken, Sodomák, Lucifer Pekelný, Martina a Machy, pesfilipes, Zdenda J. z FCS Pardubice, Marian M. - předseda pobočky FCS Turnov a Pavel Š. - vlajkonoš FCS Jičín. Jsme moc rádi za ohlas, kterého se rubrice dostává a doufáme, že vás rozhovory budou nadále bavit aspoň tak, jako nás. Všem zpovídaným děkujeme za čas, který nám věnovali!
Dnešní “fanynka měsíce” Pája je zakládající členkou FCS Opolany - jedné z poboček, která jasně ukazuje, že na velikosti nezáleží a sparťani i sparťanky jsou doma všude. Aktivní srdcařka a oblíbená členka místní pobočky Fanclubu, která funguje už od r. 2009. V jejím dotazníčku se nedočtete o zápasech z dávné historie, půjde spíš o věci nedávné - doufáme ale, že vás takové aktuální povídání bude bavit o to víc. Páji děkujeme za čas a přejeme hodně radosti s naším milovaným klubem.
1. Jak ses stala fanynkou Sparty?
Od mala jsem se pohybovala ve fotbalovém prostředí jako mladší ségra, která se jezdila s tátou dívat na bráchovy tréninky a to prostředí mě v podstatě začalo formovat od útlého věku. První zápas na stadionu bylo předkolo Ligy Mistrů v roce 2003 s Vardarem Skopje a tam bylo rozhodnuto. Atmosféra, fandění, euforie z oslav gólu, to všechno se stalo balíčkem, který rozhodl, že to určitě budu chtít zažívat i v budoucnu. Pár let to trvalo, přehnala se puberta, zahrála jsem si vesnický ženský fotbal a všechno směřovalo k jedinému, ke sparťanství.
Neberu to jako módu, beru to jako součást mojí osobnosti, mého života – za jakýchkoliv okolností. Nemocná, v dešti, za sluníčka, se zlomenou rukou, s potrhanými vazy v kotníku, s potrhanými vazy v koleni, před dovolenou, po dovolený, liga, domácí pohár, evropské poháry – nedělám rozdíly. Týmovost, podpora, úspěchy, porážky – to všechno k tomu patří.
2. Co na fanouškovství máš ráda a co oceňuješ u jiných fandů Sparty?
Emoce, soudržnost, zážitky, komunita, podpora. To si myslím by měl být základ každého fanouška, který se chce prezentovat jako fanoušek. Nejde o to jezdit jen když se vyhrává, ta podpora je 100x důležitější v horších časech. Vyprodaný stadion je fajn, je to elektrizující, emočně vyčerpávající, ale byly doby kdy nás na tribuně sedělo 2-3 tisíce a ostatní seděli doma koukali možná tak v televizi. Dalším obdobím byl Covid, období samo o sobě. Ale fanoušek, který je opravdovým fanouškem i v téhle době lístky sehnal, a to můžu s čistým svědomím říci, že jsme za covidu bojovali stejně, jako před a po něm – na tribuně.
3. Máš kamarád(k)y slávist(k)y?
Pár jich ve svém okolí mám a myslím si, že to rozhodně není na škodu. Jsou to lidi, které znám od mala, nebo od střední, ale u piva si normálně pokecáme, rozebereme zápasy. Bez zášti, s kousavými poznámkami, kterým ale všichni rozumí a všichni jsou s tím v pohodě. To, že někdo fandí jinému klubu ze svých vlastních důvodů pro mě není důvod, aby nepatřil do mého života a mezi mé kamarády.
4. Jak do fandovství zapojuješ rodinu: vychováváš ke Sparťanství anebo je pro Tebe Sparta spíš hájemstvím, kam rodina nemá přístup?
Sparta je nedotknutelná, ale s rozumem. Máma mi už několikrát řekla, že jsme nemocní – se smíchem :D Ať je +35 stupňů, nebo -15, sněží, prší, fouká, pere sluníčko. Nikdo mě nepřesvědčí, že mám sedět doma. Rodina naše zážitky sdílí se mnou společně, bavíme se tím, občas trpíme, občas nadáváme, ale pořád je to neodmyslitelná součást, kterou je potřeba chránit a pečovat o ní. Věřím, že bude příležitost předat sparťanství dál.
5. A co z druhé strany: jak velké pochopení má Tvoje rodina pro tvé postižení Spartou? anebo to jde spíš mimo ně?
Moje rodina mě ke Spartě přivedla, proto to pochopení mít v podstatě musí. Navzájem se podporujeme, hecujeme... a toho si vážím.
6. Brečíš někdy kvůli Spartě? Kdy to bylo naposledy?
Jasně, že jo. Brečím, směju se, křičím, nadávám, trápím se. Všechno k tomu patří a jsou to emoce. Bez emocí člověk nemůže dát na jevo, jak danou situaci prožívá. Poslední pláč, který ve mě hodně zakořenil bylo při postupu do Ligy Mistrů přes předkola. Pro mě neuvěřitelně emočně vyčerpávající období. Partner, rodina, kamarádi, všichni jsme to prožívali společně. Předchozí účast v Lize Mistrů byla v době, kdy jsem byla malá a na Spartu jsem ještě nemohla jezdit, takže zážitek z postupu neskutečný, který byl umocněný úmrtím táty a moc jsem si přála mu nahoru zamávat a říct mu “tati dokázali jsme to”. A povedlo se.
7. Jak se dáváš do kupy po totálně projetým zápase?
Těžko. Záleží na tom, jestli hrajeme v sobotu nebo v neděli. Po nedělním zápase mě z toho vytáhne práce, po sobotním zápase relax doma. Ale vždycky se snažím se od toho co nejrychleji oprostit, vzít to jako fakt a moc se v tom nešťourat. Nikomu a ničemu to nepomůže.
8. Máš v lize oblíbený stadion, na který jezdíš zvlášť ráda a je výjezd v Evropě, který si hodně pamatuješ?
V lize na venkovní zápasy moc nejezdíme a když už se poštěstí, tak v podstatě je to Mladá Boleslav. Máme kousek chalupu, takže to třeba i spojíme s návštěvou na chalupě. Ale výjezdů bohužel moc v lize nemám. Za to domácí zápasy, to musím ležet v nemocnici abych nejela.
Co se týče Evropy, Schalke bylo fajn, Leverkusen fajn, ale Stuttgart s 60 tisíci byl famózní. Ještě jsme zvládli Dortmund nebo Budapešť, ale to nebylo za Spartou. Dortmund jsme si vybrali kvůli zápasu s Hoffenheimem, kde tou dobou válel Kadeřábek, a to byl taky výborný výlet, takže možná ten by se taky dal přeneseně považovat za sparťanský.
9. Který naživo sledovaný zápas byl pro tebe nej a čím to bylo?
Z poslední doby jednoznačně postupový do Ligy Mistrů a pak všechny domácí zápasy v LM, ikdyž se většina z nich výsledkově moc nepovedla. Atmosféra, důležitost okamžiku, hrdost, slavnostní nálada, to všechno se podepsalo na hodně silném prožitku. Mě osobně při znělce LM projíždělo tělem úplné brnění, ty zápasy měly úplně všechno.
Člověk by řekl, že by měly být důležitější titulové sezony a v podstatě honba za prvním místem. Já bych to ale musela rozdělit do dvou samostatných kategorií. Domácí liga vs. Evropa (LM, EL). Poslední domácí zápasy před titulem 37 a 38, neskutečná atmosféra vyprodaného stadionu, ta jednota a emoce. Krásný a silný období.
10. Který zápas si naopak pamatuješ jako ohromné zklamání?
Nerada se hrabu v tom co bylo, protože už to člověk nezmění, ale z toho co je teď aktuálně tak určitě poslední derby. V podstatě jsem nechápala co se děje a ještě víc při pohledu na statistiky celého zápasu. Člověk tam šel s nastavením, že i s novým a hodně obměněným kádrem máme na to je porazit. Ale dopadlo to, jak to dopadlo.
Co mě ale víc mrzí, než samotná prohra je přístup lidí na tribunách. V 80 – 85 minutě se zvednou a odcházej, pro mě nepochopitelný a vlastně důkaz toho, že tam nejsou, aby byli 12. hráčem.
11. Co by se mělo v sezóně stát, aby sis řekla „dobrý“?
Dobrý je za 3. Ale v téhle sezoně bych si asi přála, aby se stabilizovala situace s novým kádrem a mohli jsme si říct, že to bude “dobrý”. Při tolika změnách to holt potřebuje čas.
12. Se kterým hráčem současného A-týmu bys šla na jedno? Co byste řešili?
Asi s Pavlem Kadeřábkem a určitě bychom vzpomínali na titulovou sezonu 2013/2014. Určitě bychom ale ještě někoho přibrali… Třeba Jardu Zeleného.
13. Na které 3 hráče, co už ve Spartě nejsou, pořád hodně ráda vzpomínáš?
Ladislav Krejčí, Bořek Dočkal a David Lafata. Ráda bych řekla i Tomáše Řepku, ale hrál v době kdy já jsem ke Spartě po krůčcích dostávala. Ale Tomáš je legenda, tam nejde říct, že vzpomínám. Tomáš je úplně jiná kategorie.
14. Je nějaká jedna akce (útok, přihrávka, gól…) ze zápasů Sparty, která Ti zvlášť uvízla v paměti?
Zlikvidovaná penalta v zápase s Malmö. Tenkrát jsem šla buď od stánku nebo z toalety, ale přicházela jsem tunelem k našim místům na tribuně a viděla jsem tu penaltu z toho tunelu. Něco mi říkalo tenkrát, že tu penaltu Vindahl chytne. A stalo se. To je jeden okamžik. A pak mám ještě jeden a to jsem naopak z tribuny odcházela, a v tom tunelu mi něco řeklo “otoč se”, tak jsem se v půlce zastavila a otočila a dali jsme gól. Už nevím, který konkrétní zápas to byl, byly to evropské poháry a možná že i tažení do Ligy Mistrů, ale v tu chvíli Letná explodovala.
15. Je naopak něco negativního ze hřiště nebo mimo něj, co pamatuješ jako velkou prohru - kromě těch opravdických sportovních?
Chování “radikálněji” orientovaných fans. Víc to asi komentovat nechci, je to ostudou celého sparťanského světa, komunity, klubu a všeho. Jejich excesy nepatří ani na stadion, ani mimo něj. A poslední kapkou byly události z jarního derby na Slavii. To beru jako celkové selhání úplně všeho. Smutný a neakceptovatelný.
16. Kdyby ses mohla dovědět "jak to tehdy ve Spartě bylo doopravdy" koho a na co by ses zeptala?
Asi pana Křetínského, co doopravdy tenkrát bylo v “Křetínského kabele”
17. Kdybys měla stroj času a mohla se přenést do historie Sparty, které období by sis vybrala?
Období Ligy Mistrů v době, kdy jsem kvůli věku na stadion ještě nemohla.
18. Kdybys mohla od příštího týdne na Spartě změnit 3 věci, které by to byly?
Návrat Ládi Krejčího, zastřešit kompletně ochozy, aby i fandové v prvních 10 řadách nemokli, a poslední asi prostě nechat stadion na Letný.
19. Jak se stavíš k novému stadionu na Strahově? Spíš ti rve srdce, že se budeme muset stěhovat anebo přihlížíš spíš k těm počtům fans, které se nemají na stadion dnes šanci dostat?
V podstatě mě stěhování na Strahov mrzí. Snažím se respektovat něčí rozhodnutí, dávat si dohromady relevantní důvody, ale nemůžu se zbavit pocitu, že by šla řešit situace i jinak a zůstat na Letné – kdyby byla vůle.
20. Jak často pročítáš stránky SF a co si čteš nejradši?
Víc než internetové stránky sleduji profil na facebooku, který pročítám pravidelně. Fotoreporty ze zápasů, novinky, zajímavosti.
21. Kam chodíš pro fotbalová moudra? Co/koho sleduješ ještě mimo SF?
V první řadě mám svůj názor a svoje moudra, jako každá ženská. Ale jinak je toho víc, co sleduji. Jako není to extrémně intenzivní, ale ve vlaku si pouštím různé podcasty. Všeho s mírou, ale asi nejvíc prostě debatujeme mezi kamarády u dobrého pivka/vína.
22. Máš mimo Spartičky v srdci ještě nějaký klub? Jak k tomu došlo?
Nemám, moje srdce bije pro Spartu.
23. Chodíš nakupovat do Stylsportu v Havanské ul.? Co je tvůj oblíbený kousek? A je třeba něco, co bys v nabídce viděla ráda, ale zatím to v ní není?
Občas tam zavítáme, asi nejvíc se mi líbí pestrost v nabídce triček, pro holky toho tam je spousta. V tomhle směru nejsem moc náročná, ale třeba nějaké bundy v dámské variantě, to by se hodilo.
24. Máš doma sparťanský suvenýr, ke kterému máš zvláštní vztah?
Permice od roku 2014. Vím, že to není nějak moc velká sbírka, a pravidelné ježdění na Letnou začalo pár let předtím (cca 2009-2010). Ale to jsme permice neměli a sháněli jsme lístky na každý zápas samostatně – předprodeje, fronty, souboje o lístky.. až nám došla trpělivost v titulové sezoně 2013/2014, že to takhle dál nejde a potřebujeme mít stabilní místo na stadionu.
Díky za rozhovor.
Redakce
Co se aktuálně mezi fans děje?
Už je to čtrnáct let, nikdy nezapomeneme, Seniore!
Návrat po letech - report z výjezdu do Olomouce
Díky Jennifer Lopez opět v Arménii - report z výjezdu za Spartou do Arménie na EL
Nejasná předpověď počasí - report z utkání Sparta - Jablonec
Letecký speciál do Athén
Nejhorší start do ligy za posledních třicet let - report z výjezdu do Hradce za Spartou
Využití peněz ze sbírky na choreo
