Sparta se je v současné době v situaci, na kterou není zvyklá. Ze suverénního ligového premianta je tápající mančaft marně dobývající ztracené pozice. Co se vlastně stalo? Po finanční krizi, ve které se Sparta ocitla ve druhé polovině devadesátých let, přišel dr. Diekmann, Košťál a Pelta. Byly peníze, byla Liga mistrů, byly tituly. Zdánlivě vše v pořádku, až na to, že Sparta žila z podstaty. Byl prodán každý hráč, za kterého byly nabídnuty zajímavé peníze a kádr byl systematicky oslabován. Majitelé Sparty měli jediný cíl, peníze do vlastní kapsy a tomu podřídili vše. Perspektiva Sparty jim byla lhostejná. Připočteme-li k tomu Peltovy schopnosti, postačující v nejlepším případě na průměrný ligový klub, nelze se divit plíživému sportovnímu úpadku klubu. Nevídaný kolotoč trenérů a hráčů byl smutnou kulisou. Když pánové viděli, že by se mlýnek na peníze mohl zaseknout, našli nového majitele a rychle vycouvali s tučným bonusem na cestu. Klobouk dolů, byznys dělat umějí. Nový majitel se představil se sympatickými plány, ale brzy se z neznalosti věci vyhozením trenéra Straky a angažováním neúspěšného teoretika Hřebíka dopustil fatální chyby a Spartu doslova a do písmene dorazil. Vyhozením Karla Poborského si už jen upevňoval pošramocené sebevědomí. Budiž Křetínskému ke cti přičteno, že se pokusil o nápravu. Angažoval trenéra Grigu, přivedl Jozefa Chovance a v rámci možností (peněz už není nazbyt) vytvořil podmínky pro jejich práci.

Podzim byl dohrán v předchozí bídě, ale všichni jsme se těšili, že na jaře to začne zase pěkně od podlahy a brzy budeme zpátky na výsluní. Zázrak se však nekoná a konat již v této ligové sezóně zřejmě nebude. Proč se nenaplnily smělé plány? Po zhruba pěti měsících práce nového trenéra, což není málo, si dovolím konstatovat, že jedna z příčin je ve zvoleném systému a pokračujícím hledání těch nejsprávnějších hráčů do něj. Trenér Griga jako jediný v lize tvrdošíjně prosazuje systém 4-3-3. Důvod? Nechce se mi věřit, že je to jen proto, aby bylo na pravé straně místo pro Zabavníka a Kisela (Pospěch, hrající na jejich místě byl posunut do útoku). Že by nový systém byl jeden z důvodů, proč se Grigovi nehodil Poborský? Díky hře na tři halvy ze sestavy vypadl Poláček, na podzim náš nejlepší záložník. Naše hra byla stavěna nejprve na Kóňovi, poté ho vystřídal Grigou již odepisovaný Šimák a naši hru často „tvoří“ ve středu zálohy Hašek. Hašek není schopen obejít protihráče, ani přesná přihrávka nepatří mezi jeho přednosti, slušně hraje dozadu. Zaplaťpříroda, že se mužstvu daří alespoň obranná hra, na čemž má velký podíl Tomáš Řepka. Dopředu je to bohužel zcela bez systému, na náhodu.Nelze se divit, že odříznutí útočníci dostávají minimum dobrých balónů a zejména doma jsou neškodní. Z mistrovských dob nám zůstal „profesorský styl“ zn. běhat musí míč, ne hráči. Leč ouha, profesorů se jaksi nedostává, a tak zklamaný divák zírá na hru bez pohybu a bez nápadu, na obsazené hráče stojící okolo šestnáctky soupeře a čekající na zázrak.

Už i trenérovi se zdá, že by se mohli víc rvát o vítězství. Že si fanoušci myslí totéž, potvrzuje sobotní návštěva. Za jiných okolností by na Teplice přišlo 10-12 tisíc. Námitku, že je třeba trpělivost, neberu. Kde je záruka, že když budou hráči spolu delší dobu, budou hrát líp? A kteří to vlastně budou? Ti, co jsou ve Spartě teď nebo nějací další, kteří přijdou v létě, pokud jaro nevyjde podle představ? Co tedy dál? Kdybych to věděl, přihlásím se na Spartě a přiložím nezištně ruku k dílu. Jsem jen fanoušek, kterého mrzí, že se nám nedaří. A tak s největší nadějí vzhlížím k prezidentovi Sparty Jozefu Chovancovi, který jak jsem se dozvěděl z rozhovoru s trenérem Grigou, má na fotbal odlišné názory než on ...

ACS-fan