Nikdy jsem neměla příležitost sledovat fotbal v zahraničí a tím pádem porovnat atmosféru při domácích zápasech a při zápasech za českými luhy a háji. Celý život jsem po něčem takovém toužila, ale nikdy jsem to nerealizovala. První příležitost, jak toto změnit, se mi naskytla před několika měsíci. Již před Vánocemi jsme se s přítelem rozhodli, že se účastníme německého severského derby mezi Werderem Brémy a Hamburgem. Tyto dva týmy jsou jako Sparta a Slavia v Čechách, ale nebylo tomu tak vždy. Jak mi bylo řečeno, tato nenávist mezi fanoušky vznikla někdy před dvaceti lety, kdy před jedním z utkání v Hamburgu místní skupina fanoušků napadla nic netušící fanoušky Werderu a došlo tam tehdy ke smrtelnému zranění jednoho z příznivců Brém.

Hned v prosinci jsme zaúkolovali všechny přítelovy příbuzné a známé, aby se pokusili nám na tento zápas koupit vstupenky. Ze všech stran nám bohužel bylo hlášeno, že je beznadějně vyprodáno. Už jsem se smířila s tím, že si tento zápas vychutnáme jen v klidu doma u televize, ale přítel přišel ve středu před víkendovým zápasem s tím, že musí odjet narychlo do Německa, tak ať jedu s ním. Nerozmýšlela jsem se dlouho a hned se dohodla se šéfem, že si beru dovolenou. Cesta autem do Brém trvá zhruba 6 hodin. Celou dobu můžete jet po dálnicích přes Drážďany, Lipsko, Hannover.

I když jsme neměli vstupenky, tak jsem trvala na tom, že chci alespoň nějaký čas před zápasem být před stadionem a nasávat tu atmosféru, která tam určitě bude. Byli jsme tam tři hodiny před uktáním a již v tu dobu tam bylo víc fanoušků, než na některé domácí utkání Sparty. Weserstadion se nachází téměř v centru města. Dostanete se tam snadno městskou hromadnou dopravou nebo třeba i vlastním autem. Míst k parkování je tam dostatek. Cena městské hromadné dopravy v Brémách je 2,10 Eur za jednu jízdu. Parkovné u stadionu je 3 Eura, které se vybírá ihned při vjezdu na parkoviště. Pokud byste se rozhodli parkovat někde v centru a na jiných parkovištích, vyjde vás to tak na 2 Eura na hodinu.

Ve mně bylo spoustu rozdílných pocitů. Bylo na mě poznat nadšení z toho, co prožívám, ale také zklamání z toho, že nemůžu být přítomna přímo při zápase na stadioně. Mé zklamání bylo tak očividné, že mi přítel navhrl, že zkusíme sehnat lítky na černém trhu. Měla jsem z toho docela strach, ale chuť vidět fotbal byla mnohem větší. Byli jsme ochotni dát maximálně 60 Euro za jeden lístek, ale podařilo se nám je sehnat levněji. Jen zhruba tři metry od policistů jsme si od nějakého týpka koupili vstupenky za 35 Euro, ačkoliv na vstupence byla prodejní cena 37 Euro. To mi přišlo trošku divné, ale omlouvala jsem to tím, že zbývá půl hodiny do začátku zápasu, tak se toho chtěl rychle zbavit.

Při vstupu na stadion jsem byla tak nervozní, bála jsem se, že vstupenky jsou falešné, ale na stadion nás pustili. Hned si mě odchytla nějaká slečna a kontrolovala mi kabelku. Co mě fakt překvapilo byla věc, že jsem musela odevzdat parfém, který mám vždy u sebe a při kontrolách na Spartě nikomu nevadí. Už jsem se bála, že o něj přijdu, ale polepili ho nějakým číslem, které mi přilepili i na vstupenku a já si ho mohla po zápase vyzvednout. Jak jsem si při odchodu všimla, těch parfémů a různých kuličkových deodorantů tam bylo zabavených celkem dost.

Přišli jsme zrovna ve chvíli, kdy všichni stáli se šálou nad hlavou a zpívali klubovou hymnu. Udělala jsem pár fotek a zaujmuli jsme svá místa. Abych pravdu řekla, z fotbalu si moc nepamatuji, protože jsem víc sledovala tu atmosféru a okolí. V dresu Hambrurgu SV se objevil český hráč David Jarolím. Po faulu na něj v pokutovém území kopali hosté penaltu, kterou proměnili. I když se hrálo většinu času na půlce Hamburgu a Brémy byly častěji u míče, tak pohled na konečné skóre byl hodně smutný. Werder prohrál 2:0, oba dva góly vstřelil van der Vaart, a to ještě rozhodčí pro postavení mimo hru neuznali jeden gól, který měl bohužel platit. Jak televizní záběr ukázal, o ofsajd se nejednalo.

I když se prohrávalo, tak všichni fanoušci podporovali svůj tým až do konce. Pokřiky Brémanů nejsou tolik rozdílné od těch, které jsou možné slyšet i u nás. Půlený pokřik Werder – Bremen zněl z plných tribun opravdu úžasně. Hodně povedený byl pokřik, kdy východní tribuna zdravila severní tribunu a naopak. Hlasatel oznámil počet přítomných diváků, který byl 42 100 – vyprodáno. V mém sektoru bylo spoustu fanoušků Hamburgu. To, co oni si dovolili, to by se u nás nemohlo stát, aby fanoušci soupeře tak vehementně podporovali svůj tým v domácích sektorech, a kritizovali domácí hráče, aniž by je někdo okřiknul.

Celý zápas v hledišti chodili prodejci piva, nealka a svařeného vína. Pivo tam čepovali místní Beck´s. Půl litru stálo 3,5 Eur. Nealko i svařené víno vyšlo na 2,5 Eur. Nabídka občerstvení byla poměrně široká. Nabízeli tam různé preclíky, koláče a jiné pečivo, jehož cena se pohybovala mezi 2 a 3 Eury. Jiné laskominy, jako třeba klobása, vyšly minimálně na 3,5 Eur. Největší nával byl u gumových medvídků a jiných příšerek. 10 dkg vyšlo na 1,5 Eur.

Po zápase jsem si vyzvedla parfém a šli jsme k autu, které jsme měli zaparkované na přilehlém parkovišti. Byl tam takový nával, že jsme čekali 30 minut, než jsme se pohli z místa. Pak už to šlo poměrně rychle.

I přesto, že Werder prohrál, mám spoustu skvělých zážitků a určitě mě tento zážitek nezklamal a naplnil má očekávání. Bylo to opravdu příjemné zpestření zimní pauzy, ale už se nemůžu dočkat, až usednu na své místečko v Toyota Areně a na trávník vyběhnou hráči v rudých dresech a předvedou nám, co se za tu dlouhou zimní přestávku naučili.

Tak na viděnou v Toyota Areně a doufám, že se všichni sejdeme na konci sezony při oslavách titulu naší Spartičky.

Gabra