Vážení příznivci fotbalu a zejména našeho milovaného klubu!

Již nějaký ten pátek pobývám v anglickém Leedsu a poměrně často navštěvuji utkání domacího týmu Leeds United. Minulý týden si to kráčim centrem města směrem do práce stejnou cestou jako vždy - tedy přes fanshop Leeds United, který je jak se na anglické poměry sluší a patří velice dobře vypadající a rozlohou asi desetkrát větší než fanclub Sparty. Tentokrát ale bylo vše jinak, jindy vyhledávaný fanshop plný zákazníků a fanoušků byl zrušen. Místo všemožných suvenýrů, dresů a jiných předmětů je tam cedule říkající "k pronájmu". Myslím, že uzavření tohoto shopu přesně vypovídá o situaci, do které se tento, nebojím se říci velkoklub, dostal.

Začnu úplně od začátku, mé první setkání s tímto klubem bylo v Praze před několika lety, kdy se LUFC utkal na větrné hůrce s bezdomovci ze Slavie v rámci odvety Poháru UEFA. Domácí zápas zvládl Yorkshirský klub výborně a zvítězil 3:0, v Praze ale i přes výborný support anglických fanoušků prohrál i k mé nelibosti 2:1. To ale na postupu nic neměnilo.

Druhé setkání proběhlo již na Elland Road sezónu před sestupem do druhé ligy, v tu dobu jsem byl na návštěvě za kamarádem, který tu v Leedsu bydlel. Leeds byl v plne sile (jiste si pamatujete hráče jako Viduka, Kewell, Radebe, Dacourt, Smith, Kelly, Harte, Robinson, Bowyer atd.) a hostil Fulham. 40 000 lidí vytvářelo pro mě do té doby nevídanou atmosféru a Viduka hned v páté minutě skóroval na 1:0. Pak přidal ještě jeden gól a Leeds vyhrál 2:0. Hned byl důvod k oslavám. Druhý den hrál Manchester United (mimochodem největší rival a nepřítel LUFC) v Lize Mistru proti Realu Madrid, který skončil výhrou United 4:3 a my měli tu čest tomuto utkání přihlížet přímo z ochozu Old Trafford. To jsem ale odskočil. V té samé sezóně, kdy Leeds porazil Fulham, jsem viděl ještě několik domácích utkání, které opravdu stály za to. Už tehdy se ale zdálo být něco v nepořádku a tím myslím zejména finanční stránku klubu, který si již nemohl dovolit vydržovat všechny své přeplacené hvězdy a začal rozprodávat, což se objevilo i na hřišti. Lidé nevěřili tomu, že by tak velký tým, který navíc minulou sezónu hrál Ligu Mistru a to tak ze se dostal az do semifinále poháru, mohl spadnout do druhé ligy.

Nicméně stalo se. Leeds je jedno ze čtyř největších měst v Anglii a momentálně nemá prvoligový tým. Podívejte se třeba na Londýn: Charlton, Fulham, Chelsea, Arsenal, Tottenham, West Ham. Manchester: United a City. Liverpool: FC a Everton. Birmingham: City, Villa. To se mi zdá trochu divné.

První sezónu v druhé lize tým nezvládl dobře a skončil ve středu tabulky. Byla to taková nemastná, neslaná sezóna plná nerozhodných vysledků. Druhá sezóna už byla o něco lepší. Tým se dostal do play-off o Premier League. První zápas proti Prestonu doma skončil remízou 1:1 a Leeds jel do Prestonu v roli outsidera. Přivezl si ale postup do finále, které se hrálo na cardiffském Millenium Stadium proti Watfordu. V sázce bylo hodně. Jak prestiž, tak i peníze. Domácí tisk dokonce psal o tom, ze vítěz tohoto utkáni vyhraje více než vítěz Ligy Mistrů (televizní práva z Premier League, kterou sleduje celý svět, sponzoři, vyšší návštěvnost, větší prodej suvenýru a replik atp...). Zápas jsem sledoval v jedné vesnické hospůdce kousek od Hullu, což je město vzdálené dvě hodiny autem od Leedsu, kousek od vychodního pobřeží Anglie. Drtivá většina osazenstva hospody byla v dresech Leedsu United. Leeds začal aktivně a při jedné promarněné šanci jsem máchl rukama a rozlil plnou pintu piva na přísedícího kolegu. To bylo špatné znamení. Leeds prohrál 3:0 a bylo po nadějích, další sezóna bude opět druholigová!

Musím se přiznat, ze tuto sezónu jsem neviděl jediné utkání. Může za to moje zaměstnání a i nechuť platit čtyřicet liber za tragický fotbal. Ochozy jsou poloprazdné (tím myslím 20 000 lidí - kéž by i ty naše ochozy byly poloprázdné jako tady) a atmosféra už není taková jako dřív. Není se co divit. Před touto sezónou se mluvilo znovu o postupu alespoň do play-off. Bohužel realita je jiná a tým je momentálně na posledním místě druholigové tabulky a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo změnit. Je to obrovská škoda pro toto nádherné město, celý yorkširský region a fotbal samotný, o příznivcích ani nemluvě. Tento klub mám ale stejně pořád rád, posloužil mi jako náhražka za moji milovanou Spartu. Něco jako metadon pro narkomana.

Na závěr bych chtěl popřát tomuto klubu, aby se dostal tam, kam patří a to co nejdříve. V případě, že byste se chtěli o Leeds United FC dozvědět více, navštivte oficiální webovou stránku klubu.