„Nechte si ty prostocviky , chci vidět nějaký běhy!“ řval na nás na vojně při ranním cvičení velitel roty kapitán Morkes. To samé se mi chtělo řvát při utkání naší Sparty s Jabloncem a prvních sedmdesát minut včerejšího dramatu s Mladou Boleslaví. Hra bez pohybu řízená „agenty-chodci“ Šimákem a Horváthem, úsporné pohyby většiny aktérů ve sparťanském dresu nejen mne na tribuně H 58 doháněly takřka k šílenství.Bez pohybu není převaha a bez převahy nejsou góly, tuto rovnici asi vštěpuje svým svěřencům snad každý trenér. V dobách kdy jsem čutal krajský přebor jsem ji od našeho trenéra Angela Nikolova slyšel nesčetněkrát. A fungovalo to nejen nám, ale stačí i pohled na hru a výsledky našich rivalů z vršovického kráteru.

„Nechte si ty prostocviky, chci vidět nějaký běhy!“ zařval asi zoufalý trenér Bílek po vyrovnávacím gólu na ploužící se tým. A zase to zafungovalo. Nabíhání do volných prostorů, nabízení se bez míče přineslo v závěru drtivý tlak, kdy bezradní hosté vyrobili faul pro přímý gólový kop Matyho a další rychlé náběhy do volných prostorů přinesly kýžené ovoce v podobě dalších gólů.

I přes krásné vítězství si ale myslím, že běhat 15 minut za zápas je pro hráče bojující o titul trochu málo a ne vždy to může takto dobře dopadnout.

Takže milí hráči: Běhejte , makejte celý zápas a výsledky se musí dostavit. Včera jste mne přesvědčili, že na to MÁTE !!!

WvP