Ono to z jednoho pohledu i svoji logiku má: budeš makat ve svým prostoru, jezdit nahoru dolů, a když to dobře půjde, možná se dostaneš na chvíli i k balonu a pak to napálíš na bránu nebo nacentruješ; ale to je pro Spartu a pěknej fotbal trochu málo, k tomu vždycky patří trocha improvizace spočívající v porozumění a citu mezi hráči, tak jako když improvizují muzikanti. Kéž by byl Honka jedním ze silné generace odchovanců...