Říká se, že není nic staršího, než včerejší zprávy a s trochou nadsázky můžeme dodat, že i v českých fotbalových podmínkách není možné dlouho vyžít z loňských úspěchů. Když jsme před začátkem prázdnin společně slavili historicky první double v dějinách české ligy podpořený úspěchem naší hokejové sestřičky, fanoušci se nacházeli na vrcholu blaha. Jenže jak už to tak bývá, po pár měsících, kdy jsme opět měli hrdě stát v čele tabulky, jsme byť s „nepatrným“ bodovým odstupem na čtvrtém místě, předvádíme fotbal, ze kterého v lepším případě bolí oči a o prohánění věhlasných soupeřů v evropských pohárech si můžeme nechat jenom zdát.
Proč? Na tuto zdánlivě jednoduchou otázku má každý fanoušek svůj názor a vzájemná argumentace by zabrala spoustu virtuálního času nebo pěkný plůtek vypitých piv či jiných nápojů v některém restauračním zařízení. Ani já ten svůj nechci nikomu vnucovat, jen si dovolím pár postřehů. Je pěkné, že naše vedení dává trenérovi téměř neomezené možnosti v rámci skladby hráčského kádru. V našich končinách to nebývá zvykem. Bohužel hned vzápětí musím podotknout, že tak neustále pumpujeme peníze do černé díry, když si každý rok nový kouč upraví kádr dle svých představ a jeho nástupce pak nezůstane o nic pozadu. „Podoublovské“ prohlášení, že tým má svojí osu, kterou je třeba už jen lehce vyšperkovat, ale žádná smršť se na přestupovém trhu konat nebude, jsem byl spokojen. Kdo by také nebyl, úspěchy hovořily za sebe. Jenže při vší dobré vůli se na trojici Řepka – Horváth – Došek dá stavět ještě maximálně rok, rok a půl. Dva prvně jmenovaní ukončí kariéru a ten zbývající bude dříve či později odejit do zahraničí. Ale i tak člověk podlehl mylnému dojmu, že si tým v letní přestávce bude „hlavně“ sedat. Naše nákupní hysterie pak asi každého vyvedla z omylu. Do Sparty sice na naše poměry přicházela docela slušná jména, ale přeci jejich bylo poněkud mnoho. Navíc se posilovala převážně záložní řada. Je sice pěkné mít po ruce dostatek kvalitních technicky vybavených křídel, ale místo „zdravé“ konkurence máme v mužstvu místy „přetlak“, se kterým si nikdo neví rady a jinde nás tlačí bota.
Brankáři: Již přibližně rok se hovořilo o tom, že by si Blažek ještě rád vyzkoušel zahraniční angažmá. Této „novodobé“ ikoně to asi každý z nás přál, proti nebylo ani vedení, ale právě tady se podle mého dopustilo první chyby. Na jeho předem avizovaný odchod jsme po sportovní stránce nebyli připraveni. Respektive byli, podle předpokladů měl zřejmě v brance začít Zlámal, který však nedávno přestoupil do Liberce, kde se pomalu rozchytává ke slušným výkonům. Třeba v tomhle konkrétním případě jsem absolutně nepochopil, proč neodešel na roční hostování. Při vší úctě k Poštulkovi, s přihlédnutím k jeho věku, možná právě probíhá jeho poslední sezóna. Na tomto místě bych si také dovolil rýpnout do trenéra našich brankářů. Co jste pane Stejskal celé ty roky dělal, když jste z velmi kvalitního materiálu (Kolář, Zich, Grigar, Bičík a mnozí další) nedokázal pro první tým připravit ani jednoho slušného gólmana?
Obrana: Podle nepsaného pravidla o „průtokovém“ ohřívači na peníze jsme s klidným srdcem poslední dobou pustili hned trojici slušných stoperů. Ano, u Šimůnka lze kvůli penězům polemizovat, ale odchody Kučery s Drobným mi přišly naprosto zbytečné. Zbyl nám tak „jen“ Tomáš Řepka, který teď díky disciplinárnímu trestu bude nějakou dobu vysedávat na tribuně. Na pravém beku máme poměrně spolehlivého Pospěcha, ale zbytek se bude „lepit“, jak se dá. Ono je sice hezké, že máme v kádru talentovaného borce, za něhož chceme utržit slušný peníz, ale nějak nám už rok a půl chybí solventní kupec, takže „musí“ hrát, aby byl na očích a jeho cena neklesla. Že to díky jeho nepovedenému výletu na útočnou polovinu někdo jiný odnesl červenou kartou a další pak musel následně vystřídat, už je vedlejší…
Záloha: O přetlaku křídel už řeč byla, se zbytkem zálohy už to tak slavné není. Když opět kvůli trestu chybí Abraham, jedinou zbývající možností do středu zálohy je Luboš Hušek. Dobrá, tento zdvojený post se tedy „vyřešil“ samospádem. Horší už to je s naší útočnou aktivitou. Pavel Horváth to už sám po celý zápas neuběhá a když chybí kvůli zranění, není nikdo, kdo by ho zastoupil. Další borci okolo něj pak nastupují naprosto chaoticky jako by je někdo jejich jména tahal z klobouku. Byl jsem rád, že se po zranění vrátil Petržela, který pro mě v přípravě byl příjemným překvapení, jenže když dva měsíce nehrál, byl opravdu tou nejvhodnější volbou, která měla zvrátit nepovedený zápas s Odense? Za svůj „výkon“ pak byl odměněn nabíráním zápasové kondice v našem béčku. Bylo to opravdu nutné? Také bych chtěl zmínit Žofčáka. Končila mu smlouva, přesto jsme na stůl neváhali vysázet poměrně slušné odstupné, aniž si tento hráč v našem dresu nějak výrazněji kopl. Do stejné kategorie řadím i příchod Limberského, který si zatím své místo na place teprve hledá, když přes léto „neobstál“ v konkurzu na levého beka. Oba si však zřejmě brzy zahrají, až nás opustí Matušovič s Kiselem, kterým dobíhají jejich kontrakty…
Útok: Ač to tak nevypadá, v podstatě řada, kde nás poslední dobou pořádně tlačí bota. Neustále oslabována (odchod Lustrinelliho a Juna), aniž je vhodně doplněna. Kulič sice výraznou měrou pomohl ke zisku obou loňských trofejí, ale na začátku sezóny se s velkou formou nepotkal. Taktiku „vše na Doška“ už mají naši soupeři také přečtenou. Alternovat sice mohou Rezek se Slepičkou, ale pak se nemůžeme divit, že jsme v evropských pohárech doma už sedm zápasů nedali gól a o poslední střelecký úspěch se ve Vídni postaral Řepka…
Zvažoval jsem, jestli poslední odstavec věnuji rozboru trenérů, ale přišlo mi to zbytečné. Tak nějak je jasné, že si jim nepodařilo kočírovat stávající kádr a poslední dobou se na nás z části i jejich zásluhou valí jeden průšvih za druhým. Odstartoval to „pařící“ Maty, pak se sám Bílek „popral“ v pizzerii, neméně zdatně mu sekundoval Horvy „mávající“ fanouškům a o závěru utkání v Teplicích už toho bylo sepsáno dost. Hráči zřejmě našemu realizačnímu týmu přerostli přes hlavu a nikdo neví, co teď s tím. Nechci být špatným prorokem, ale chaotická střídání (viz. poslední zápas s Boleslaví), špatný herní projev a mediální zatvrzelost („Nemyslím si, že jdeme dolů.“) už v posledních letech několikrát předcházela odvolání kouče. Z představy, že budeme opět „stavět“ nový tým dle „něčích“ představ, mě jímá hrůza.
I proto chci věřit, že se i přes špatný start do klíčového podzimního měsíce (Teplice, Odense, MB, Jablonec, Odense, sešívky) Sparta zvedne a nebude třeba sáhnout k nějakým radikálním řešením. Historie však hovoří jinak...
Jenže žádný slušný tým nevznikl ze dne na den nakoupením nejlepších dostupných fotbalistů. V Realu o tom mohou vyprávět, snad už konečně půjdeme "trochu" jinou cestou, o vlastních odchovancích nemluvě! Těch "přestupů" pro "přestupy" bylo poslední dobou už nějak "nezdravě" mnoho... (I tak ale budeme brzy pořizovat jednoho stopera, kreativního záložníka, někoho do útoku a možná i dalšího golmana. To je "antikoncepce" jako řemen)
konrad.heineken
P.S.: Omlouvám se, rozepsal jsem se o něco víc, než jsem původně chtěl a do článku zahrnul i věci, které tam snad ani původně být neměly. Rozhodně ho neberte jako jediný „správný“ názor a v připojené diskuzi připojte své postřehy :-)
