Před několika dny se udála věc, která opět a ještě více rozvířila otázku morálky ve fotbale. O co šlo - jeden hráč si v prodloužení rozhodujícího zápasu o postup na MS zjevně úmyslně pomohl (nedovoleně) rukou, díky čemuž jeho tým vstřelil důležitou a nakonec i rozhodující branku dvojzápasu, čímž si zároveň zajistil i onen kýžený postup. Po zápase se hráč „férově“ k nefér jednání přiznal s poukazem, že od hlídání dodržování pravidel je na hřišti rozhodčí. Ten to „pustil“, tak není co řešit a nezbývá než jít oslavit cenný postup…
Nebudu moralizovat nad tím, že podvádět (hrát úmyslně rukou) se ve fotbale nemá. Sem tam si totiž v zápasech, více či méně, zapodvádí kde kdo. Nicméně záhy se vyrojily (zejména z francouzských „polí“) řady „vysvětlení“, „omluv“ a pochopení, která měla nespravedlivé rozuzlení sportovního zápolení tak nějak ospravedlnit. Například trenér Raymond Domenech se nechal slyšet, že i Francii se stala v kvalifikaci nehorázná křivda, když například sudí v jednom zápase nespravedlivě vyloučil jejich gólmana… Já tedy vidím podobenství v důsledku (pochybení sudích), ale již nikoli v příčině. Pana Domenecha pak mj.pregnantně ohodnotil Eric Cantona: „Raymond Domenech je nejhorším trenérem francouzské reprezentace od Ludvíka XVI.“ Král Ludvík XVI. skončil na popravišti pod gilotinou v roce 1793.
Všechny soutěže FIFA i UEFA se velmi rády honosí symboly dvou významných log „Fair Play“ a „Respect“. Nebudu jejich význam hledat ani na netu ba ani ve slovníku. Po inkriminovaném zápase nikoli jednoho fanouška napadla myšlenka, že by se měl zápas opakovat. Bylo by to patrně nejlogičtějším vyústěním celého „případu“. Po výzvě Irské fotbalové asociace v totožném duchu, se FIFA nechala slyšet, že opakování zápasu z důvodu chyby sudího, není možné. A v tomto musím se světovou fotbalovou federací souhlasit, co se na hřiště stane, se již prostě nedá odestát. Nicméně je tady ten „silný“ dvojaspekt Fair Play & Respect. FIFA totiž současně se svým zamítavým stanoviskem vydala informaci, že pro čistě teoretickou možnost opakování zápasu by se musely vyslovit obě federace. A tady je dle mého soudu zakopáno to nejzajímavější jádro pudla. FIFA totiž neuvěřitelně elegantně předelegovala možnost teoretické úvahy o opakování zápasu na oba soupeře, z nichž jeden (nadšený z postupu) doposud chlácholil diplomatickými omluvami toho druhého (nepříčetného z podvedení a tím vyřazení). Irové se chopili šance a vyzvali Francouze k jedinému spravedlivému smíru – novému „Fair Play“ zápasu. Francie se ale zabalila do ubohé, alibistické a velmoci nehodné výmluvy, že nepůjde proti již vyřčenému (tedy zamítavému) rozhodnutí FIFA. Tato formulace by pro nejednoho neznalého mohla vypadat dokonce tak, že Francie by jako nový zápas třeba i chtěla, ale když už to ta FIFA „zakázala“, nedá se s tím nic dělat… „bohužel“. Marnost a trapnost nade vše. Škoda, že Francie v sobě neměla tolik jindy velkolepé (-hubé) hrdosti, aby řekla – jasně, jdeme do toho, protože postup s takovouto černou kaňkou, nechceme. Pak by bylo zajímavé posečkat, zda by tomu FIFA v čele s Josephem Blatterem opravdu svolila, protože jak známo UEFA vedená Francouzem Michelem Platinim je mu velmi náklonná…
Tato story nemohla dát nevzpomenout na nedávný příběh z Premierleague s nafilmovanou penaltou. Poté jeden z hráčů poznamenal něco ve smyslu – vždyť mám doma děti, jak bych se jim po takové trapnosti (nafilmovaném pádu ve vápně) mohl podívat do očí… Pro nás, kované různými Besty, Švancary a spol., skoro neuvěřitelný úhel pohledu. Thierry Henry podobný morální problém doma s dětmi asi neřeší. Co na tom, že se jedním přistrčením míče rukou (a následné obhajobě) připravil o hodně dlouhou řadu příznivců jeho nesporných fotbalových kvalit. On se z toho asi nezhroutí, dost možná je nad tím schopen mávnout rukou a firma Gillette možná (i když kdo ví) rovněž.
Případ jedné docela malé nespravedlnosti končí – zapomeňte. FIFA by v závěrečné zprávě asi mohla čerpat z díla nejmoudřejšího českého velikána Járy Cimrmana a zvolat: Tak končí naše komédie, Irové se loučí, Fair Play nežije. A aby se spravedlnosti a optimismu učinilo zadost, mohlo by se dodat: Čo bolo, to bolo, ale Terezky sa už budeme naozaj Rešpectovat…
P.S. Neb bylo opravdu zjevné a po zápase se k tomu T.Henry přiznal, že hrál instinktintivně (tedy úmyslně) rukou, jsem, i vzhledem ke konečným důsledkům jeho počínání, pln očekávání k výši trestu, kterou ho FIFA za jeho signál „masám“ odmění… Protože jsou si všichni členové FIFA rovni (a rovnější) očekávám nejméně důtku s důraznou výstrahou.
pesfilipes
