Dneska vyšla tvorba referátu z utkání 25. Kola Gambrinus ligy s Olomoucí na mne, protože i Bombito je jen člověk a zaslouží si i ten krapet odpočinku, zvláště, když jsou ty Velikonoce. Takže se v redakci tahaly slámky a já si vytáhl tu nejkratší :-) Je to dobře, či špatně? To už nechám na vás. Zatím vám nezbude nic jiného, než se prostě spokojit s tímto mým pokusem o nemožné :-) Když už jsme u těch největších křesťanských svátků, zápas se Sigmou Olomouc se hrál na Velký pátek, tedy v den, kdy podle evangelií došlo k ukřižování Ježíše Krista, aby ten pak mohl za tři dny vstát z mrtvých a díky tomu dát podle křesťanského učení lidstvu další naději, nebo prostě tak nějak, nejsem ve věrouce příliš kovaný :-) Možná i pod vlivem toho jsem věřil, že Spartička syrečkáře taky "ukřižuje" na hřišti.

Ovšem první poločas však nahrával spíše opačné variantě, že novodobým Pilátem bude Olomouc a popraveným Sparta, ovšem bez možnosti jakéhokoli zmrtvýchvstání na cestě za ještě reálnou šancí na obhajobu titulu. Ovšem nejen o fotbale byl tento podvečer na Letné, ale i o boji proti jedné z nejzákeřnějších nemocí současnosti, rakovině a to je možná největší pozitivum pátečního utkání, spolu se třemi body do tabulky. Ale popořádku.

V pátek odpoledne to vypadalo, že do Prahy snad dorazilo dokonce i léto, dívky a ženy odhodily poslední zbytečné kousky oděvu a otevřené zahrádky hospod a restaurací přímo volaly po zastavení se na nějakém to pěnivém zrzavém moku a dodržení tak správného pitného režimu. Což jsme také s přáteli, hlavně kvůli našemu zdraví, udělali a předzápasové soustředění tentokrát proběhlo na zahrádce jedné z útulných dejvických hospůdek, ve společnosti výborně ošetřeného svijanského Mázu, kamarádů a povídání si o starých dobrých výjezďáckých časech let osmdesátých. Výborně strávené páteční odpoledne před utkáním Spartičky.

Na Letnou tentokrát tedy z "objektivních" důvodů dorážím cca pět minut před začátkem, borci obou týmů už mají za sebou vzájemnou seznamku, řeší se los a vše je připraveno k zahájení utkání. V naší sestavě není žádné překvapení, do zápasového rytmu se vrací Tomáš Řepka, který si už odpykal svůj disciplinární trest, Zápa tentokrát zůstal na lavici.

Jak jsem už předeslal výše, v prvním poločase to byla ze strany Sparty opravdu mizerně odvedená práce. Olomouc nás přehrávala úplně ve všem, v nasazení, kombinaci, rychlosti, přesnosti, naše středová řada jakoby vůbec neexistovala. Leo Kweuke byl na hrotu úplně odříznut, jen obrana jakžtakž fungovala a nebýt vynikajícícho Jardy Blažka v brance, který chytil minimálně dvě tutovky a jednou ho zachránila i tyč po střele Hořavy, kdo ví, co by bylo s naší reálnou šancí na obhajobu prvenství v lize. Kdybychom odcházeli do šaten po první půli za stavu 0:3, nikdo by se nemohl divit, hráči by měli Blážovi líbat ruce. Vystřelili jsme vůbec za poločas na bránu? Myslím, že ne. A co pořád nechápu? Takto mizerně zahraný, dá se říci že i odfláklý, první poločas není v letošní sezoně žádné novum, stalo se to už několikrát. Náš GSM na pozápasové tiskovce neopomněl říci, že takový výkon jako předvedli hráči v první půli, se už opravdu opakovat nesmí. To je hezké, ale tuto větu jsem od něj slyšel letos už několikrát. Nebylo by tedy lepší už s tím nějak pohnout? Aby se toto už konečně nestávalo?

Do druhé části utkání vstupujeme se dvěma změnami v sestavě. Zraněného Jardu Blažka, který, si při jednom ze závarů v našem vápně a následném odkopu natáhl sval, střídá Dan Zítka a celkem marného Andreje Keriče Jirka Kladrubský, nejspíš ve snaze otupit převahu záložní řady Hanáků. A dá se říci, to byl celkem dobrý tah. Dan Jardu s přehledem zastoupí, ukáže několik velmi dobrých zákroků a zejména jeho stahování centrů je přímo ukázkové. Povedená práce.

Na začátku mají ovšem pořád převahu hosté, tlačí se pořád dopředu, fanouškům už pomalu dochází trpělivost, čím dál častěji se ozývá „Bojujte za Spartu“. Naše záloha se však postupně dává trošku do kupy, je vidět více kombinací, přesných přihrávek, krajní záložníci a zejména beci začínají více jezdit po lajnách a zásobovat pokutové území soupeře centry. Přibývá i více standardních situací a z jedné z nich nakonec i Sparta konečně zahrozí a vstřelí branku. A autorem není nikdo jiný, než Leo Kweuke, který si naskočí na roh Kamila Vacka, na prsou zpracuje balon a hlavičkou posílá obloučkem merunu za Drobiszova záda. Uff.

Ale ani vedení nepřináší nějaký velký klid do hry Sparty, sice mi přijde, že Olomouc už pomalu odchází, ale může se klidně stát, že se někdo z jejich hráčů tzv. urve a vyrovnání je na talíři. Navíc má zdravotní problémy Ondra Kušnír a ještě někteří hráči vypadají, že toho mají dost. Budou to nervy až do konce. Fanoušci se sice snaží mužstvo povzbudit, ale není to žádná hitparáda, fandění je stejně ospalé jako hra. Sem tam se objeví i nějaká ta světluška v hledišti. Je to prostě fakt, že na Letné se někdy fandění odvíjí od předváděné hry, ale to je vlastně snad všude u nás. Nakonec přeci jen přichází v 90. minutě pojistka v podobě druhého gólu v olomoucké síti. Střídající Pekhart je na hranici velkého vápna přistrčen Škerlem, rozhodčí Bílek neváhá a nařizuje pokutový kop, který proměňuje Kamil Vacek, pak ještě tři minuty nastavení a je konec. A můžu za sebe říci, že zaplaťpánbůh. Vůbec se mi náš výkon nelíbil, s tímto představením můžeme na nějakou obhajobu titulu v klidu zapomenout. Je potřeba přidat, chlapci!

Uvidíme, jak se povede Plzeň doma v utkání se Slávií, zda si udrží svůj náskok na Spartu, či ne a potom nás čeká další zápas, tentokrát v pondělí 2. Května na teplických Stínadlech, kde se nám v poslední době příliš nedaří. Ale musíme to zlomit, pokud šance je, je nutné se o ni rvát. A určitě budou kluci potřebovat naši podporu, takže neváhejme a vyražme za nimi. Loni to byl parádní výjezd, tak proč si to nezopakovat i letos a snad i slepším koncem. Nic jiného než tři body nás nesmí zajímat.

Poslední odstavec bych chtěl věnovat akci, která je možná ve svém důsledku mnohem důležitější, než nějaké dění na hřištích. A to akci, kterou vyhlásila redakce Sparta Forever ve spolupráci s Nadací Rakovina věc veřejná a kterou jsme vám na zdejších stránkách v průběhu nejen toho týdnu neustále připomínali. Rozhodli jsme se, že za každého fanouška, který přijde na utkání Sparta – Olomouc věnujeme 1,- Kč na výzkum boje proti rakovině. Nakonec nás dorazilo na stadion celkem 9481. Čekali jsme, že nás dorazí trošku více, ale přesto děkujeme všem, za účast. Proto jsme se nakonec rozhodli věnovat věnovat vyšší částku a sumu, kterou jsme poukázali na konto Nadace Rakovina věc veřejná, zaokrouhlit na pěkných 15 000,- Kč. Myslíme, že na takovou věc není peněz nikdy škoda. Doufáme zároveň, že pokud přikročíme k podobné akci i v budoucnu, bude částka na šeku ještě vyšší.

Během přestávky tedy zástupci fanoušků a webu Sparta Forever předali šek na 15 000,- Kč zástupcům Nadace Rakovina věc veřejná a Laboratoře experimentální medicíny při Lékařské fakultě Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice v Olomouce. Věříme, že tyto prostředky, věnované za všechny fanoušky Sparty, přispějou aspoň minimální měrou k boji s touto zákeřnou chorobou.

Sparta!


taborita1


Statistika zápasu:

AC SPARTA PRAHA – SK SIGMA OLOMOUC 2:0 (0:0)

Góly: 60. Kweuke, 90. Vacek z pen.

ŽK: Kušnír, Matějovský, Kladrubský – Hořava, Škerle.

Rozhodčí: Bílek – Handlíř, Tacina.

Diváci: 9481.

Sparta: Blažek (46. Zítka) - Kušnír, Řepka, Brabec, Pamič – Kerić (46. Kladrubský), Vacek, Matějovský, Podaný - Kadlec Kweuke (80. Pekhart).

Olomouc: Drobisz - Kučera, Škerle, Vepřek, Janotka, Navrátil (72. Přikryl), Petr (64. Šultes), Hořava, Bajer (87. Tomeček), Rossi, Ordoš