alvaro_recoba | 17.10.2004 13:39

Zápas (ligového) roku je za námi a naštěstí dopadl tak, jak měl. Před začátkem utkání jsem měl velké obavy ze dvou jeho účastníků – Martin Petráš a Jaroslav Jára. Prvně jmenovaný s výjimkou nevídané chyby v první půli zvládl zápas bez potíží, s tím druhým už to bylo horší. Když jsem se dozvěděl, že má derby pískat právě tento, možná nejhorší český rozhodčí, navíc zezadu podpořen dalším naším "oblíbencem" Hellebrantem...nebyl to příjemný pocit. Uklidnilo mě ale pomyšlení na to, že na lajně mohli být navíc třeba Puček s Libou.

Po zhlédnutí sestavy jsem kroutil hlavou nad nepřítomností Lukáše Zelenky. Hmm, Šimák, no, Franta ale určitě ví, co dělá. V prvních deseti minutách se nestalo nic důležitého vyjma dvou nesmyslně odmávaných ofsajdů na naší straně a hrubého faulu na Tomáše Sivoka po odehrání míče. Velkou šanci poté spálil po milimetrovém centru Milana Pacandy Aleš Urbánek, na druhé straně Bláža výborně kryl nebezpečnou hlavičku Latky, hrající tradičně více lokty než zbývajícími částmi těla. Poločas uzavřela žlutá karta Marka Čecha, který ve skluzu nechtěně zavadil o záda Rychlíka a břevno Kuky po následném přímém kopu. Do druhého poločasu vystřídal Šimáka Lukáš, a to byl zlomový moment zápasu. Zelí si v následujících 45 minutách dělal na hřišti co chtěl. První šanci ve druhé půli si vypracoval svým klasickým tanečkem s míčem Páca, následnou střelu jeho slabší levačkou však Černý zlikvidoval. Ale pak to přišlo. Na začátku akce, vedoucí k prvnímu gólu, stál bravurní skluz a vybojování míče ze strany Jirky Homoly. Po následném rohu se v nezvyklé roli centrujícího hráče ocitl Tomáš Jun a poslal milimetrový centr na hlavu ve vzduchu bezchybného Homoly – 1:0! Nikomu jinému jsem gól nepřál víc než jemu. V 66.minutě vystřídal Milana Pacandu, který si zejména v prvním poločase s obranou Slavie párkrát pěkně pohrál, Michal Meduna. Krátce nato nastal po našem dalším rohovém kopu v pokutovém území hostí velký zmatek, který zakončil nekompromisní ranou k tyči opět náš letošní kanonýr Jirka Homola. Když jsem poté zahlédl za postranní čarou do dresu svlečeného Fořta, který neumí pořádně ani chodit natož hrát fotbal, zdálo se naše vítězství být hotové. V 76. minutě se však jako pytel brambor svalil na zem Kuka a přišla chvíle, na kterou pan Jára celou dobu čekal – penalta. K její exekuci se postavil Piták. Těžko říci, zda je jeho vzorem Beckham či Baggio, každopádně tuto dvojici parádně napodobil. Je ale možné, že se zachoval v duchu fair-play a vymyšlenou penaltu zahodil úmyslě. Vzhledem k jeho pověsti bych ale pravděpodobnost této varianty srovnal s tou, že Deník Sport jednou začně psát seriózně... Každopádně jeho střela šla na tribunu a spravedlnost zvítězila. Poslední střídání v našem dresu obstaral Petr Voříšek, jenž nahradil Martina Petráše. Poté si Karel Poborský se slávisty chvíli krásně pohrával, nezabránil tomu ani zoufalý Zbončák, jehož Karel chvíli dokonce nesl na zádech. Ovšem nesmím zapomenout ani na Zelího. Toho dnes fotbal bavil. A když Lukáše fotbal baví, to jsou věci. Přehlídku krásných kliček a přihrávek v jeho podání ale nepřekousl Bejbl. Jeho brutální faul by se měl vysílat až po desáté hodině. On do souboje šel jednoduše s tím, že nám Lukáše zlikviduje. Úspěšně se mu povedlo zkombinovat nebezpečný skluz se šlapákem. Fuj... Poslední minuty zápasu si naši kluci už pohlídali, výborný Tomáš Sivok ještě stihl nosem faulovat loket Latky, ale ani tento nevídaný výrok sudího na naší výhře nic nezměnil.

Nyní se už jen směji komickým výkřikům Csaplára a Bejbla, že si jednou pro vítězství a mají kádr srovnatelný s naším. Za celý zápas nepředvedli vůbec nic s výjimkou asi dvou pětiminutovek v prvním poločase, během kterých se dostali na delší dobu na naši půlku. Nakonec mohou být rádi za pouhé dva góly, protože, jak se říká, byli zralí alespoň na bůra. Mimo již zmiňovaných Zelenky, Poborského a Sivoka bych ještě vyzdvihl výkon Marka Čecha, přes kterého neprošel jediný míč, Radka Kováče a dvojici Jun, Pacanda, kteří se srdnatě bili o každý míč s nečistě hrající obranou hostí. A tak bych mohl pokračovat až bych vyjmenoval celou sestavu.

Úmyslně jsem nezmínil jednoho hráče – Jirku Homolu. Já ho mám rád již od doby, kdy oblékal dres Jablonce. Neznám hráče, který by se mu v bojovnosti vyrovnal. Hraje srdcem a nevypustí jediný míč, když se navíc vyvaruje své občasné minely, je jedním z nejlepších českých stoperů. Letos dal navíc s poháry již šest gólů, což je na obránce nevídaná bilance. Jen kdyby mu to vydrželo. Jirko, dík.

Rád bych ale poděkoval celému týmu, protože dnes to byla opravdu SPARTA. Už se těším na pondělní vydání Deníku Sport, tentokrát asi celé v černé barvě. A pan Hartman třeba začne jíst česnek a zapíjet jej olivovým olejem.

alvaro_recoba

alvaro_recoba | 17.10.2004 13:39 Vstoupit do diskuze
0