Svůj týden starý komentář ze zápasu Sparty v Hradci Králové jsem končil otázkou. „Jak se mi bude v sobotu večer usínat?“ Dnes už to vím. Špatně! Třetí jarní zápas a druhá porážka, to není dobrá medicína pro můj organismus.
Uplynulý týden probíhá v očekávání, zda-li naši kluci odčiní bídný výkon z Hradce. Dnes už je to jasné, některým se to podařilo, jiní opět zůstali za očekáváním a nabídli svá místa v základní sestavě dalším borcům. V zásadě byl náš výkon o třídu lepší, ale narazili jsme na soupeře, který byl lepší a i přes zlepšený výkon našich hráčů Spartu přehrál.
Logicky se nabízí otázka, proč tomu tak je.
Těch důvodů je víc. Viktoria hraje s malými obměnami již tři roky. Hráči si na sebe zvykli a pokyny trenéra Vrby plní pilně a svědomitě. O dobrou náladu v kabině se stará Pavel Horváth, kterého jsme se zbytečně zbavili. A vůbec mu nevadí přibývající roky a kila. Oč je pomalejší, o to má lepší „oči“, hlavu a kopací techniku. A jak je všeobecně známo, běhat má především míč. ;-) Pavel se po hřišti pohybuje jako šafář, ale z jeho skvělých přihrávek těží celý tým. Sebevědomí nabyli při výborném tažení pohárovou Evropou. Ať si kdo chce co chce říká, já před jejich vystoupením v Evropě smekám klobouk! Na druhé straně Sparta. Netrpělivost, částečná nekoncepčnost, nekonečné změny v hráčském kádru. Pevně věřím, že si je toho vědomo především současné vedení. Alespoň takový dojem jsem měl ze slov trenéra Martina Haška na pozápasové tiskové konferenci. Když porovnal kádry Sparty při zápasech v Hradci Králové, tak zjistil, že během jediné sezóny se změnila naše sestava na devíti místech! Jinou otázkou je, proč jsou změny v našem kádru tak časté. Přicházejí ti správní, nebo s nimi neumíme pracovat?
Sparťanská hymna dozněla, šály byly vráceny na ramena majitelů, rozhodcovská trojice přivádí obě jedenáctky na skvěle připravený trávník. Téměř 18 000 diváků je natěšeno, jak Sparta ukáže Viktorce, kdo je tady pánem. Ale ouha, uběhlo sotva 200 vteřin od úvodního hvizdu, Pavel Horváth skvělým pasem vysílá míč na rozběhnutého Bakoše. Pomalý balón směřuje k naší brance. Milan Švenger nereaguje a stojí na brankové čáře. Jirka Jarošík svůj souboj s Bakošem prohrává, Pami a brankář jsou daleko. Pro slovenského střelce není problémem uklidit míč k tyči. 0:1! Plzeňský kotel jásá. V 11. minutě zaplavuje protilehlou tribunu krásné choreo v našich barvách. Skvělá podívaná. Někteří jedinci ještě drželi lesklé papíry v rukou, když brankář Pavlík přetavil Rajtoralovu malou domů na „Horváthův“ pas na Daridu, ten zasprintoval k brankové čáře a přesným centrem našel hlavu Pilaře. Ten nemohl udělat nic jiného, než dát gól! Celá akce netrvala více jak 5 vteřin. Blesk z čistého nebe! Ještě neuběhlo ani 15 minut a prohráváme 0:2. Že by další „Liberec“? Proti je Léo Kweuke! Za dvě minuty snižuje hlavičkou v leže na 1:2. Hurá! ;-) Za dalších 10 minut svou šanci A. Kerič spaluje. Snažíme se, ale vidět za sebou 3 přesné přihrávky je téměř nemožné. Chvílemi to vypadá, že Plzeňáků je na hřišti víc. Vědí o sobě, dokáží hru zpomalit a v zápětí následují rychlé přihrávky na nabíhající křídla. Na našich je vidět snaha, ale taková lopotná, upracovaná, chybí lehkost i nápaditá a překvapivá přihrávka.
Do druhého poločasu nastupujeme s nadějí, že vývoj utkání otočíme ve svůj prospěch. Bohužel, nic! Viktorka si dál hrála svůj fotbal a my nestíhali. v 53. minutě předvedl svou další hereckou etudu Václav Pilař. Až z televizního záběru jsem zjistil, že se ho Jirka Jarošík ani nedotkl. To mám v té chvíli však nebylo nic platné. Jak nás sudí Kovařík v této chvíli poškodil, tak nám zase pomohl, když přehlédl kung-fu zákrok T. Zápotočného na Koláře. Míč si na penaltový bod postavil Pavel Horváth, a ten kopat desítky umí. Tentokrát však měl špatnou chvilku a Milan Švenger míč vyrazil na roh. Tribuny vybouchly jako bychom právě vyrovnali! Předpokládal jsem, že to naše hráče nakopne k lepšímu výkonu a k vyrovnání, bohužel jsem se nedočkal. Za pár minut, po další hrubé chybě naší defenzívy, dal Bakoš svůj druhý gól a utkání se pak vlastně jen dohrávalo. Naše snahy končily nepřesnými přihrávkami, brankář Pavlík byl prakticky bez práce. Plzeňáci si zkušeně závěr zápasu pohlídali a zaslouženě zvítězili.
Přestože jsem nebyl po sobotním zápase tak zklamaný jako před týdnem, usnout jsem nemohl. Stále mě v hlavě běhal film utkání. Každá naše porážka je bodnutím do mého sparťanského srdce. Ale zvládnu to, na Spartu nikdy nezanevřu!
Abych nekončil příliš pesimisticky, použiji jeden ze sloganů z manifestu projektu MY JSME SPARTA: Jsme tu, když se daří a zůstáváme, když se chybuje. Jsme ti, kdo věří ve Spartu. My jsme SPARTA!
Bombito
Statistika zápasu:
AC SPARTA PRAHA - FC VIKTORIA PLZEŇ 1:3 (1:2)
Branky: 15. Kweuke - 3. a 59. Bakoš, 13. Pilař. ŽK: Zápotočný, Matějovský, Kušnír – Kolář, Pavlík, Bakoš, Limberský, Horváth. Rozhodčí: Kovařík – Filípek, Jiřík. Diváci: 17 895.
Sparta: Švenger – Kušnír, Jarošík, Zápotočný, Pamić – Přikryl, Matějovský, Holek, Krejčí – Kerić (69. Juhar) – Kweuke (79. Slepička).
Plzeň: Pavlík – Limberský, Čišovský, Ševinský, Rajtoral – Kolář, Darida, Horváth, Petržela (87. Řezník), Pilař (90. Berger) – Bakoš (81. Ďuriš).
VIDEA:
Choreo SPARTA - Plzeň
Šály ACS
Sparta:Plzeň choreo 3.3.2012
