Po ligové truchlohře s Příbramí před prázdnými tribunami čekal lid sparťanský další díl představení s názvem předkolo Evropské ligy. Z prvního zápasu na hřišti Admiry Wacker jsme přivezli výhru 2:0 a očekávání byla tedy jasná. Pohodové stvrzení postupu a slušná hra bez nervů. Bohužel se potvrdil pouze jeden z těchto předpokladů a to ještě v mnohem menší míře, než se čekalo. Ale popořádku.

Každému správnému utkání předchází samozřejmě i pořádné předzápasové soustředění v některém z letenských, či dejvických fitness center. Dnes jsme vybrali novou, útulnou tělocvičnu, kde podávali iontové nápoje z Trutnova, Nové Paky a Dobrušky. K tomu samozřejmě vyváženou racionální dělenou stranu z Podkrkonoší . Během zhruba dvouhodinového cvičení jsme stačili probrat vše možné, od aktuální formy borců v rudém, přes zážitky z výjezdu do Vídně až po různé předpovědi večerního dění na letenském trávníku. Až na tu Vídeň to nebyla moc veselá diskuze. I tak jsme nakonec odcházeli do letenského chrámu s vírou, že to jinak než dobře, rozuměj postupem, dnes nemůže dopadnout. Nakonec to tak dopadlo, leč opět s velkým otazníkem a vykřičníkem.

Při příchodu k hlavnímu vchodu vidím už fronty fanoušků u vstupu, probíhají kontroly lístků, permic, občanek, prohmatávání a masírování fanoušků, zda nemají u sebe nepovolené granáty apod., i přes různá brblání se fronty pomalu sunou, ale že by to byla nějaká sláva, to ne. Ale můžeme si za to ve větší míře i sami, bohužel. I když si myslím, že podobná opatření stejně k ničemu moc nepomůžou, spíš to jen odradí.

Ale zpět k fotbalu. Při příchodu na tribunu si říkám, že se optimistické předpovědi pracovníků Spartu o deseti až čtrnácti tisícové návštěvě se splní jen s velikými obtížemi, sektory jsou poloprázdné, i když je pravda, že diváci stále přicházejí. Nakonec se bohužel má předtucha vyplní, na pohárové předkolo dorazí nakonec něco přes osm tisíc fanoušků, což je pro mne osobně velké zklamání a možná i ostuda. Je otázkou na delší diskuzi, co toto způsobilo/způsobuje, je však pravda, že ti věrní přijdou téměř vždy, avšak těm ostatním by Sparta měla na trávníku něco nabídnout, něčím přilákat, což však v poslední době činí velice zřídka. Smutné z obou pohledů.

Základní sestava je prakticky totožná jako v zápase s Příbramí, jen místo Balaje, nastupuje Leo a opět si musím po konci mače postesknout, ještě že ho máme. Jak bylo výše napsáno, ve Vídni jsme vyhráli 2:0, sice ne po žádné Brazílii, ale tento výsledek nám měl dát klid do odvety, žádné nervy, žádný tlak a ideální možnost napravit dojem z nevydařeného utkání proti Příbrami, vlastně z celého rozpačitého rozjezdu sezony. Leč nestalo se tak.

Sparta opět hned od začátku působila nervózním dojmem, chyběl pohyb, přesnost, kombinace, prostě stále ta stejná písnička. Tohle už neomluví ani nízký věkový průměr mužstva. Ale pořád věřím, že si to musí sednout, ti kluci přece nezapomněli hrát fotbal!

Už snad ani nemá cenu psát, že jsme se k nějakému většímu ohrožení branky soupeře v úvodu zápasu nedostali, naopak soupeř, který přijel bez svých dvou nejlepších hráčů, neměl žádný „respekt“ k slavnému jménu, a i když to nebyli žádní Messiové či Neymarové, v pohodě na naši squadru stačil A když pak vstřelili trochu šťastný gól díky Švejdíkově teči, začaly kontury našeho jasného postupu dostávat mírní trhlinky, stačila by ještě jedna podobná haluz a byly by to opravdu nervy, zvláště, když vstřelená branka nás nijak neprobudila. Ještě že opravdu máme toho Lea. Díky jeho opravdu výborné formě jsme jeho dvěma slepenými brankami v závěru poločasu dokázali utkání otočit a do kabin se šlo trochu veseleji.

Druhé dějství jsme začali dvěma nadějnými akcemi, avšak jak Pavel Kadeřábek, tak Venca Kadlec neuspěli a tak zahřmělo na druhé straně. K trestnému kopu ze zhruba 20ti metrů se postavil Sulimani, prostřelil zeď a balon zapadl přesně k pravé Vaclíkově tyči. Zda na vině za obdrženou branku měl podíl Tomáš Vaclík, či špatně postavená nebo nefunkční zeď nechám na jiných, z mého úhlu se to nedalo posoudit, každopádně opět zbytečně inkasovaná branka a zbytečné komplikace.

Zápas se poté dohrával spíše ve středu hřiště, bez nějakých výraznějších momentů, místo abychom se o něco dále pokoušeli, tak se spíše zdržovalo, polehávalo apod. Já vím, podstatný je pohlídat postup, ale opravdu mi to přišlo dost nedůstojné, zvláště to zdržování například ze strany Tomáše Vaclíka. Fotbal má sakra bavit!

Postup do play – off Evropské ligy tedy máme v kapse, ale opět po neslaném, nemastném výkonu, i když si třeba Leo v pozápasovém rozhovoru myslel opak. Ale díky tomu, že to byl on, kdo nás tam doslova dotlačil, tak mu nějaký ten úlet v hodnocení opustím :-)

Dnes nás čeká los posledního předkola, v osudí jsou jak relativně lehčí soupeři, tak naopak docela silnější kalibry. Věřme, že k nám bude los "laskavý", protože se včerejším výkonem, potažmo výkony celého začátku podzimu, bychom taky mohli i klidně dost narazit. Jsme Sparta, musíme se prezentovat mnohem lepšími výkony. Musíme se zlepšit a já věřím, že to půjde!

V hodnocení jednotlivců bych opět chtěl vyzvednout Lea Kweukeho, pracuje na velkém prostoru (což je na jednu stranu škoda, měl by být hlavně kladivem do vápna, takto mu brzy docházejí síly), je aktivní a zejména produktivní. Jinak včera odehráli všichni průměrné party, tedy až na Holka, to byl ještě nižší level, jehož nasazování opravdu nechápu, ten kluk musí na Spartu něco vědět, jinak nechápu to jeho neustálé protežování. Určitě to může být v reálu hodný, tichý, slušný chlapec, kluk do kabiny, ale sakra, na hřišti musí být přece něčím platný. S formou se stále nemůže potkat i Manuel Pamič, stoperská dvojice je pořád nejistá a i na jaře výtečný Pepa Hušbauer už pomalu padá do šedi. Věřím, že s příchodem marodů a zejména Matěje, se hra a sebevědomí všech zvedne a kluci předvedou opravdu to, na co mají. Máme opravdu dost mladý tým a je potřeba, aby to někdo na hřišti kočíroval. Při vší úctě, Jirka Jarošík, ač ošlehaný kvalitními ligami, to už ze své podstaty težko udělá. Lídr chybí.

Co se týká supportu, je potřeba poděkovat všem, co fandili, kotel se snažil, zejména v první půli to bylo znát, spíkr byl neúnavný, v druhé to i díky představení na hřišti více méně uvadalo, díky klukům z Life Style za velmi povedené choreo, jen tak dál.

V neděli nás čeká výjezd na Slovácko, další díl představení s názvem Gambrinus liga.

Takže SPARTA TEMPO!

taborita1


Statistika zápasu:

AC Sparta Praha – FC Admira Wacker 2:2 (2:1)

Branky: 36. a 39. Kweuke - 19. Thuerauer, 69. Sulimani

ŽK: Kadeřábek – Plassnegger, Schrott

Diváci: 8732

Sestavy:

Sparta: Vaclík - Vidlička, Švejdík, Jarošík, Pamić – Kadeřábek (81. Grajciar), Holek, Hušbauer, Přikryl (50. Skalák) – Kadlec (89. Kerić), Kweuke.

Admira: Tischler - Plassnegger, Poellhuber, Schrott, Weber, Seebacher, Mevoungou (62. Schachner), Thuerauer, Sabitzer, Schwab (64. Hosiner), Sulimani (80. Schicker).