Absolvuju právě svoje první prázdniny coby rodič školního dítěte – a řeknu vám, je to docela těžká disciplína: neustálý přejezdy, příměšťáky, dovolený, babičky, dědečkové a tety... pro člověka, co má v životě mnohem radši nějakou pevnou strukturu, velkej nářez. Kvůli nepřetržitýmu přemísťování musím s těžkým srdcem oželet svý dva nejmilejší výjezdy: Jablonec a Teplice. Škoda, že to letos vyšlo zrovna takhle: od září budou věci zpátky v normálu, to by to šlo celý uhrát mnohem líp... Jablonec mě mrzí moc, to musela bejt jízda a taky to hodně našim klukům přeju. Po tom, co jsem si jenom pár minut po vyválčeným skvělým výsledku z Kodaně na našem vlastním fóru přečet, jak naše lávka stojí komplet za velký hovno, tak jsem rád sledoval, jak to tam hezky naskakuje. A palec hore trenérovi, že to umí takhle dobře mixnout a udržet i ten širší kádr hladovej a ready naskočit do šancí, který přijdou.

Ve 100% prázdninovým módu se v úterý ráno budím u bratránka v baráčku uprostřed rozkvetlý louky na venkově bezmála 500 km od Prahy: úplně jinej svět – volně pobíhající děti a zvířata, lesy a kopce, potůček žbluňká, sluníčko svítí... Pastorální idylka, ze který se kromě mě nikomu moc nechce. Já se ale opravdu dobře oženil a tak mě neřidiče nedostižná paní Nováková nakládá do auta a s pouhýma dvěma zastávkama doveze bezpečně do Prahy tak, abych v 18:30 už mohl okupovat svou sedačku na Protilehlý. Ještě jednou díky!

Musím se přiznat, že z toho večerního zápasu nejsem nervózní: minulej tejden v Kodani to byla jiná – to jsem se fakt bál toho, že naše vyšroubovaný naděje budou v konfrontaci s opravdu evropským levlem hodně rychle spláchnutý do odpadovýho potrubí. Strašáka posledního podzimního Derby v sobě furt mám někde zasutýho: prosím, jen tohle ne! Dneska ale už vím, že Kodaň je soupeř, kterej je třeba individuálně lepší a o velkej kus zkušenější, ale hrát se s nima dá. A taky Priskeho squadra zas a znova ukázala, že se jen tak nerozloží. Vím zkrátka, že si to s FCK můžem rozdat docela naférovku. A od začátku jsem nastavenej tak, že pokud třeba postup nakonec nevyjde, ale já uvidím výkon, kterej není ani odfláklej, ani připosranej, tak se s tím budu schopnej smířit.

Z Kodaně přijede plnej sektor, což vždycky vyhecuje i naše fans, takže už jak se blížím ke staďáku, je slyšet chorály. Je jasný, že po týhle stránce to dneska bude pěkný. Sestava do takovýhodle mače asi má jenom dvě drobný tajenky: pravej bek a kdo ke Kaanovi. Wiesy a Sáďa, jinak všechno tak, jak by člověk čekal. Hymna na plný, Letná natěšená, kotelnický choreo – ukazujeme, že i u nás se umí fandit. A pak to přijde: bum! prásk! Prakticky z výkopu dostáváme fíka. Nazdar Evropo! Tohle já tak nesnáším: nikdo si nás nijak nevodí, nerozebere, nepřehraje – jenom jsou kluci v hlavách ještě na předzápasovým báčku, nebo nevím kde. V zápase, kterej klidně může bejt o jednom gólu... Tečem 0:1 v 15. vteřině - opravdu boží! A myšlenky na to, že je před náma ještě celej zápas jsou těšínský jabka: tohle nejsou Budějky, tihle chlapci se ani ne před rokem měřili s Man City... Po gólu se neskládáme a časem se dostanem ke svý hře a zejména Haraslín je hodně nebezpečnej: dostane se do několika šancí á la Olomouc, akorátže nedává. Ta jejich obrana nepůsobí neotřesitelně a i uprostřed jsou schopni vyrobit tu a tam pěkný harakiri, ale naneštěstí se jim docela rozchytá ten maskovanej. Velká škoda – na týhle úrovni nedostaneš těch šancí tolik, abys nima mohl takhle pohrdat. Dobrý ale je, že se do nich dostáváme: FCK se k ničemu moc nemá, spíš čekaj na nějakej ten brejček, jako ve 39. kdy Vindahl musel zas jednou vytáhnout kombozákrok proti střele i dorážce. Zkušenosti a kvalitu místy ukazujou bagem, ve kterým naši musej honit merunu a určitě jim to ubírá sil. Ale ani oni nejsou Real Madrid, takže když do toho kluci šlápnou, jsme schopný na nich získat míče. Přes několik slibnejch šancí se jde do kabin za stavu 0:1, ale nehratelně to dneska nepůsobí. Kluky brzkej gól pochopitelně lehce vyosí, ale ne zas tolik a bílý už druhýho nepřidaj, takže se po pár minutách všechno zastabilizuje a vlastně vidím fajn výkon i dobrej obraz hry: akorátže tečem, což je samozřejmě nahouby, žejo...

O pauze pořádám v sektoru menší anketu na téma: „pamatuješ na Letný rychlejšího góla v naší síti?“ Já teda ne, ale moje paměť není kdovíjaká... Jestli dobře vidím, na tabuli svítí 8 našich střel na bránu.

Do druhý půle nenastoupí Fíla Panák a nahrazuje ho jabloneckej hrdina Víťas. Hned zkraje někdo v bílým tečne střílenej centr těsně před Vindahlem, ten naštěstí vytáhne reflexivní zákrok. Zase ty začátky, co?! Stejně jako v první půli pak zápas přebírá Sparta: jako vidím to rád, ale taky už to mohlo bejt 0:2 a vymalováno... V 55. pak Letná poprvý exploduje – kapitán po Kairinenově rohu trefí čisťoučkej vingl a nakopává už mírně umdlívající support. Po zrušení pravidla o gólech venku je 1:1 naprosto cajk a podle toho, co jsem viděl do tý doby není vyloučený, že se ještě něco ujme. Rozhodčí ale řeší s VARem – pak už je to i dlouhý, což není dobrý znamení... Nakonec góla neuznává a maskovanej si může dopřát svejch obligátních 60 vteřin k výkopu. Jindra Staněk hadr. Máme, řekl bych optickou převahu, ale vyložený šance nula nula nic – a netřeba říkat, pro koho to takhle hraje. V 72. odchází král první půle Šula, ve druhý už se tolik do šancí nedostával. Nahrazuje ho Victor Olatunji a jeho tělesný parametry i rychlost jdou hnedka cejtit: za 4 minutky vydoluje na obránci míč a peláší sám na gólmana, ale asi se mu „střetly myšlenky“ protože nezakončí – přijde mi, že chce dávat naběhlýmu Birmovi do prázdný, ale není z toho nic a je slyšet, jak tribunou od úst k ústům prosvištěj slova „Kweuke“ a „Žilina“. Dopr... Achjo! Za další 4 minutky to Birma bere na sebe, vyhrne si trenky, veme si balón a sám se podél lajny proběhne kolem obránce a procedí do kisny. Góóól!!! Yes! Konečně! Tenhle zápas ještě není ztracenej! Pár minut na to Kaan z rohu posadí krásnej centr na Ládíkovu hlavu a jejich gólman se musí hodně předvíst: Ufff! V 88. dostává dvě karty v rychlým sledu Lars Friis a v 89. nastupuje Qazim Laҫi. „Ten by dneska moh bejt platnej“, říkám si. Baví mě, jak to svou neutuchající energií umí vybláznit: to se může hodit – a fotbalista to taky je, o tom žádná. Hrajeme nastavení, pořád 1:1. Všichni víme, o co se hraje a tak těžko moralizovat, ale některý zdržovačky FCK mi přijdou docela nedůstojný. No nic: 8 extra minutek uplyne a jdeme prodlužovat. Soukromě zavzpomínám na loňskej pohár v Liberci, ale tohle je samozřejmě úplně jinej kalibr.

Do prodloužení posíláme Minčiho za Kuchtu a Péšu za Birmu. Kubu vidím po těch trablích pokaždý zas rád na place – a kvituju, že do toho chcem pořád šlapat. Tohle může vyjít! Celkově se ale spíš už hraje, jak by člověk čekal: nikdo nechce udělat v týhle fázi chybu a z nikoho už nestříkaj žádný přebytky šťávy (plus je na Letný i večer furt ke 30˚ C). Ve 104. dostanem první přímák z nějaký slušný pozice a všichni cejtíme, že by to mohla bejt naše šance: k balonu si stoupne jak Kairinen, tak Laҫi a Qazim to nádherně posílá pod víko. Jooo! Parááda! Pojďte to už takhle dohrát! Kodaň je v nastavení prodloužení bohužel schopná zareagovat a po dlouhým autu míč dostrká do naší sítě. K posrání! Dyť nic neměli! Tady se, řekl bych, ukazujou ty zkušenosti: nenechaj se zlomit a věřej ve svý schopnosti až do konce. Kdybych si měl tipnout, tak tohle je na vrcholu toho všeho, co mančaftu daj ty účasti v Evropě na nejvyšší úrovni. Po vyrovnávacím gólu vylítne někde z míst, kde je kotel bílejch, na hřiště světlice a hra se přeruší: na tabuli svítí „UEFA Meeting“ a tak se schůzuje a nehraje. Po schůzi se oznámí, že „teď už opravdu naposled“ a pískne se konec prvního prodloužení. 2:2. Pro naše kluky nic snadnýho, ale ještě to nebalíme!

Hned zkraje druhýho prodlužka přilítne dobrej centr na hlavu Martina Minčeva, ten dává do tyče a Victor Olatunji balon dorve do kisny. 3:2!!! Pojďte! Teď už to nepustíme! Nemusím zdůrazňovat, že víceméně celý prodloužení je celá Letná na nohou, ženeme kluky dopředu a ti se fakt nevzdávaj. Naneštěstí si ve 112. nepohlídáme náběh po centru z dobře zahranýho přímáku a Kodaň podruhý ukazuje svůj Claess. 3:3! Do háje! To je blbý to takhle nedohrát. Do konce je to pak už víceméně jenom křeč a jde se na pentle. Kodaň bude po tom vývoji asi víc vpoho, ale uvidíme... První si bere náš pan Penalta Ládík a všichni s ní už počítáme: Láďa ji však bohužel pošle do břevínka. Určitě chtěl jít jako kapitán první, aby dodal klukům, co půjdou kopat po něm, trochu klidu, ale takhle se mu povedl pravej opak. Velkej respekt Qazimovi i Kaanovi, že to v tý situaci oba kopli docela najistotku. Bohužel ani kodaňští neváhaj: zas a znova, v týhle situaci jsou stopro mnohem víc doma, než naši. Když pak gólman s maskou vychytá Asgera, je hotovo.

Hrozně rád vidím, kolik lidí zůstává na děkovačku: jsme všichni zklamaní, ale za sebe nevím, co bych klukům vytknul. Nejspíš asi ty lapsy koncentrace... To asi jo, ale to je holt těžká disciplína, která se učí v dalších a dalších zápasech přesně z toho ranku, co jsme viděli dneska. A jinak, než že je budem hrát (a holt bohužel občas i prohrávat), se to nenaučíme. A nechci vám kecat: nepostup mě hrozně mrzí – já ho chtěl a byl hodně hodně blízko. Srovnávám si to ale v hlavě s představou, že bychom po takovýmhle průběhu vyfičeli v pohárovým Derby. Nebe a dudy! Mrzí mě, že navzdory tomu, že jsme soupeře formátu FCK prakticky od jejich prvního gólu byli schopný zahnat do defenzívy, donutit k místama až nedůstojnýmu zdržování a dát jim 3 fíky, tak to stejně nestačilo. Ale že bych kvůli tomu do konce tejdne nečet noviny? To asi ne...

Viděno v nějaký perspektivě, tak mě ten nepostup štve především ze 2 důvodů: prvním jsou neděle jako hrací dny ligy. Za mě se má fotbal hrát v sobotu! A ten druhej, mnohem důležitější důvod, je ten, že jsem přesvědčenej o tom, že postup do LM by nám hodně pomohl s kádrem – jak s udržením toho, co máme, tak s přilákáním dalších posil, pro který by ta šance zahrát si LM, měla určitě silnej zvuk. To je velká škoda a tady si budeme muset holt počkat na to, čím nás náš sportovní úsek překvapí. Dneska večer bylo ale bez debat vidět ten ohromnej kus cesty, co jsme za rok pod Dánama (a tady nemyslím jen Priskeho – třeba naše fyzička byla s FCK naprosto srovnatelná, ne-li lepší!) ušli. Tohle nebejvalo předchozí sezóny zrovna pravidlem a vidím to po těch letech slepejch uliček hodně hodně rád, po dnešku už i s evropským štemplem.

Teď to chce koncentraci udržet – na ligu i na EL. Tímto bolestným zklamáním nekončí všechno na světě – nastopro věřím, že Brian P a jeho tým z toho dvojzápasu dovedou pro mančaft dostat spoustu toho pozitivního: strašně cenný zkušenosti a motivaci do další práce. Teď jsou na řadě Teplice a pak se porvat o Evropskou.

Let’s go Sparta!

Novák


AC Sparta Praha – FC Kodaň 3:4p (0:1, 1:1)

Branky: 80. Birmančević, 105. Laci, 107. Olatunji, – 1. Larsson, 105+112. Claesson. ŽK: 48. Wiesner, 54. Birmančević – 36. Falk, 42. Elyounoussi, 114. Achouri. Rozhodčí: Serdar Gözübüyük – Erwin Zeinstra, Johan Balder (Jeroen Manschot) | VAR: Dennis Higler (Clay Ruperti). Návštěva: 18 109.

Sestava Sparty: Vindahl – Sørensen, Panák (46. Vitík), Krejčí – Wiesner (77. Mejdr), Kairinen, Sadílek (88. Laci), Zelený – Birmančević (94. Minčev), Kuchta (94. Pešek), Haraslín (72. Olatunji).

Sestava Kodaně: Grabara – Jelert, Vavro (55. Boilesen), Diks, Ch. Sørensen – Lerager, Falk (108. Óskarsson), Goncalves (84. Clem) – Achouri, Larsson (74. Claesson), Elyounoussi (108. Bardghji).









Co se aktuálně mezi fans děje a co číst dále?

Co týden dal a dá podzim 2023 (díl 04)

Kodaň po zemi a po vodě - report z výjezdu do Dánska

Demolice Jablonce

Choreo na Kodaň

SF20let: Jak jsme dělali přestup Tomáše Rosického do Sparty

Co týden dal a dá podzim 2023 (3.díl)

Z párty na párty - report z výhry Sparty nad Pardubicemi

SF20let: Jak nám Matušovič zboural web

Co týden dal a dá podzim 2023 (2.díl)

SF slaví 20 let. V jedinečné aktivitě hledá i vaše srdeční příběhy

Co týden dal a dá podzim 2023 (1.díl)

Něco za něco - report z výhry Sparty nad Olomoucí

Co týden dal a dá podzim 2023 - prolog

Sedací pytel SPARTA FOREVER s titulovou slevou!