Jel jsem si v pátek ráno do práce a pípla mi zpráva, jestli bych napsal pár řádků, pokud půjdu na Slovácko. Zvedl jsem hlavu a koukal na ten nejhezčí stadion a nešlo jinak. Odpověděl jsem ano a těšil se. Na fotbal a na to, jak si ho u sepisování znovu v hlavě přehraju. Motivující byla i smršť výborných reportů z Jablonce. Po zápase si však nepřehrávám nic v hlavě ani na netu. Dnešek byl pomyslným políčkem a já se utěšuju, že přišel v pravý čas. Ale popořádku.

Když se řekne Slovácko, mohou být fotbalové asociace různé. Například pohárové finále se psy místo postranních čar, či proměněný titulový mečbol. Mne vždy naskočí dva příběhy. Kamarád dlouho zvažoval, na jaké ligové utkání vzít svou 5 letou dceru. Chtěl, aby to utkání bylo klidné, vítězné, s minimem rizikových momentů. Po dlouhém zvažování padla volba právě na Slovácko. Vše probíhalo podle jeho představ asi deset minut, než se stadionem neslo hromové „mrdáte ovce!“. Druhá historka je z roku 2019, kdy měl Vojta Dyk slavnostně představit a naživo z plochy zazpívat novou píseň – Na srdci es. Tehdy Slovácko otevřelo skóre v 19. minutě, do poločasu přidalo druhou branku a asi deset minut před koncem utkání opouštěl Dyk stadion, protože bylo jasné, že pozápasová nálada nebude vhodná k představení nové skladby. Uvedena tak byla až po následujícím domácím utkání, ale jen z repráků – bez Dykovy osobní účasti. Od té doby pro mne bylo toto utkání připomínkou skutečnosti, že i papírově jasné utkání nemusí dopadnout podle předpokladů. Musím se však přiznat, že jsem dnes tento zdvižený prst bohorovně přehlížel, šel se na Letnou pobavit a 3 body bral jako samozřejmost. Jo, je to tak, Sparta si mne rozmazlila.

Vše se ale od začátku nevyvíjelo tak, jak jsem poslední rok zvyklý. Moji rodiče nám odpoledne vraceli dcerku z jejich společného týdenního pobytu na chalupě. Chtěl jsem si A. aspoň chvíli užít a tak jsem na Spartu vyjel o tramvaj později než obyčejně. Těch patnáct minut bylo znát, u turniketů se tvořily dlouhé fronty. U kontroly jsem se dohadoval, zda je možné pronést knížku. Naposledy se mi to stalo při derby na druhém břehu. Tehdy jsem argumentoval tím, že by čtení měli jako literární spolek podporovat. U nás jsem argumenty neměl, tak jsem se ptal, čím je kniha o velikosti menší než A5 nebezpečná. Teď už vím, že má tvrdé desky a dá se zapálit. A to jsme ještě nepitvali název, Kalibův zločin, i to mohlo knížce přitížit. Dodatečně děkuju, že frajer ve vestě přimhouřil oči. Vedro bylo takové, že na ochozu jsme se s kamarádem zařadili hned do fronty na pivo. Další zásek a tak jsme během hymny teprve stáli na schodech. Hlavou mi proběhlo, že jsem narušil zaběhnutý řád, porušil tradici, ale hned se uklidnil, protože dnes to stejně dopadne dobře.

Co napsat k zápasu, který většina z vás ho určitě viděla a ve všech možných podcastech bude rozebrán zprava i zleva? Sestava s ohledem na množství zápasů protočená, což nikoho nepřekvapilo. Byl jsem zvědav na zálohu, protože s dvojici Solbaken - Sadílek, postrádám tvůrce hry. Přiznávám, že bych rád věděl, který z nich má být tím mozkem a dispečerem hry, já to fakt nevím.

Přes nepříjemné horké počasí mne úvodní čtvrthodina celkem bavila a říkal si, že je v této době celkem jednoduché hlásit se k Wiesi teamu. Zvlášť jedna průnikovka do vápna byla lahůdková. Sice se nehrálo v nijak zběsilém tempu, ale byl jsem přesvědčen o tom, že brzy padne branka. Padla. Ve chvíli, kdy mne napadlo, že největší Vindahlovou starostí dnes bude vyvarování se úpalu, podniklo Slovácko první akci a skórovalo. Prohraná hlava Jardy Zeleného, podivné Rossovo bránění, soupeř zachoval klidnou hlavu a uklidil to podél Petera. Co teď? Podívat se, jak se změnil kurz na naší výhru. Na své poměry jsem nad míru odvázal a poslal tam 100Kč, protože dvojka na naše vítězství doma to je přece krásný. (Ještě štěstí, že pro urychlení sázky není v aplikaci ikona baráku. Na katastru by měli pak hodně práce s přepisy nemovitostí.) Přišlo mi to jako výborná investice a příští minuta mi dala za pravdu. Opět jsme si pomohli standardkou a Asger srovnal. Trochu zmatku v hledišti vyvolal hlasatel, který oslavný pokřik dopřál Tucimu a lidi se pak dohadovali, kdo to tam tou hlavou poslal. Nutno říct, že roh výborně zahrál Markus. Místo toho, abychom je dorazili, tak naše tempo pomalu opadávalo. Wiesi poněkud zlaxněl, Daněk se pomalu vytrácel, Krasniqi nebyl vidět vůbec, Tucimu chyběla podpora. A do toho přišel druhý gól v naší síti. Jsem přesvědčen, že podobných gólů hráč Slovácka už moc nedá. Ta střela tam prostě zapadla a můžeme se bavit o tom, zda to Peter mohl chytat, či ne. Já nevím. S jiným postavením pravděpodobně ano, ale zase po něm nechceme, aby byl zalezlý. Opět tomu ale předcházel prohraný souboj na polovině hřiště. Do konce poločasu se hrál opticky vyrovnaný fotbal, během kterého musel Vindahl vytáhnout jeden těžký zákrok. Největší šance však přišla v samém závěru. Jsem přesvědčen o tom, že kdyby Sáďa tu loženku proměnil, tak jsme vyhráli.

Takhle Lars sáhl do sestavy asi dřív, než původně zamýšlel, Šulo s Birmou vyběhli na plac od začátku 2. poločasu a bylo to znát. S jejich výkonem se zvedali i ostatní, pod sebou jsem mohl sledovat Suchomela, který se Šulovi snažil sekundovat, dokud mu stačily síly. Zálohu pak oživil i Laci a za vyčerpaného Suchomela vyběhl Ryneš. Tlak se stupňoval, nějaké šance přibývaly, ale vyrovnání přišlo až z penalty. Tu Birma proměnil s přehledem. Jinak se mi ale zdálo, že ani on není ve své obvyklé pohodě a hrál tak trochu na sílu a chtěl všechno strhnout sám. (Ale přesto bylo markantní, jak jsou nyní s Haraslínem odskočení). Jak se blížil závěr, došlo mi, že to dnes dopadnout nemusí. Celkově to z naší strany nebyl dobrý zápas. Tlačili jsme, tlačili, ale největší šanci mělo v závěru Slovácko. Alespoň bod nám ve spolupráci zachránili Vindahl s Jardou Zeleným.

Jsem rád, že jsme se Slováckem hráli a neodložili si to jako ostatní pohároví zástupci. Ztráta bodů mrzí. Pětibodový náskok v tabulce by byl příjemný i z psychického hlediska. Určitě je potřeba utkání rozebrat a poučit se. Všichni. Já slibuju, že příště dorazím na tribunu včas a hymnu odzpívám se šálou nad hlavou na svém místě.

A to příště bude už v úterý. Bude to utkání, které se nad Letnou vznášelo i v sobotu. V hlavách ho měla většina z fanoušků a hráči určitě taky. Doufám, že v úterý budeme všichni připravenější. Jak Sparta na hřišti, tak my v hledišti a společně do toho dáme všechno. Cíl máme jeden a já věřím, že ho v úterý večer dosáhneme.

saeta


AC Sparta Praha - 1.FC Slovácko 2:2 (1:2)

Branky: 20. Sørensen, 79. Birmančević z pen. – 17. Siňavskij, 24. Krmenčík. ŽK: 32. Ndefe, 45. Hofmann, 45. Doski, 83. Blahút, 90. Daníček. Rozhodčí: P. Orel - K. Hájek, J. Váňa (J. Všetečka) VAR: T. Kocourek AVAR: L. Machač. Diváci: 16 723.

Sestava Sparty: Vindahl – Ross, Sørensen, Zelený – Wiesner, Sadílek (72. Laci), Solbakken, Suchomel (72. Ryneš) – Daněk (46. Birmančević), Tuci (58. Olatunji), Krasniqi (46. Haraslín).

Sestava Slovácka: Heča – Ndefe, Vaško, Hofmann (83. Reinberk), Doski – Blahút (83. Křišťan), Trávník, Havlík, Kohút (67. Daníček), Siňavskij (67. Juroška) – Krmenčík (54. Kvasina).




Co se aktuálně mezi fans děje a co číst dále

Jak jsem (ne)dojel stopem do Jablonce

Co týden dal a dá podzim 2024 (6.díl)

Cyklotoulky do Jizerských hor a zpátky… aneb pro 3 body do Jablonce

Co týden dal a dá podzim 2024 (5.díl)

Dětský hlavičky - report ze zápasu Sparta - FCSB

Co týden dal a dá podzim 2024 (díl 04)

Čím víc tomu dáš - report z utkání Sparta - Dukla

Jak si Sparťané v horkém létě vychutnali třezalkový čaj - report ze zápasu Sparta - Shamrock Rovers

Co týden dal a dá podzim 2024 (3.díl

O příčku výš - report z výjezdu za Spartou do Teplic

Co týden dal a dá podzim 2024 (2.díl

Jak (ne)byl vidět rozdíl mezi druhou a třetí ligou - report ze zápasu Sparta B - Baník B

Střídání stráží - report ze zápasu Sparta - Pardubice

Co týden dal a dá podzim 2024 (1.díl)

Rosa i celá Sparta na rozcestí

LETNÍ SOUTĚŽ SE SPARŤANSKÝM PIVEM

Vítězný ležák

„Pro mě je důležitý, když si lidi dobře zafandí.“ - rozhovor s Danem Peterkou, SLO Sparty - II.část

„Musíš chápat úplně všechny strany a jedině díky tomu jsi dobrý SLO“ - rozhovor s Danem Peterkou, SLO Sparty - I.část