Paní Nováková má novou práci. To znamená, že ve spoustě těch drobných rodinných rutin – vypravování, vyzvedávání, svačinky, znáte to – je potřeba přeladit na trochu jiný režim. Pro mě to v praxi znamená, že v posledních týdnech trávím s dětma víc času, než dřív. Samo o sobě to problém není – děcka už zas tak malé nejsou, ale náročné to pro mě je spíš z jiné strany: jsem totiž hodně citlivý na čas pro sebe. Určitě víte, o čem mluvím: s malýma dětma se z toho času, který je „podle vás“ – kdy nikdo po vás nic nechce, nikdo na vás nemluví, nikam nemusíte - stane kriticky nedostatkové zboží. Takový čas, když už nějaký je, pochopitelně, tráví každý po svém: ta čte knížky, ten brouzdá na mobilu, jiný lepí modely čehokoli... Já v těch vzácných chvílích nejradši ze všeho jenom sedím a čumím. Nejradši jsem v tichu, sám se sebou, na nějakém fajn místě – ani toho pohybu nemusí být přemíra. A nemá na mě vůbec dobrý vliv, když se mi tohoto času pro sebe dlouhodobě nedostává. Mám však to velké štěstí, že moje skvělá žena o této mojí potřebě ví a tak přesně v dobách, kdy se péče o děti nakloní o něco víc na mojí stranu, mi plně vychází vstříc. Třeba prosadit si fotbal bývá mnohem jednodušší. Ostatně, rodičovská „dovolená“ byla mým fanouškovsky opravdu zdařilým obdobím. Moje žena sama věděla, jaká pakárna to s miminama umí být a o víkendu mě na fotbal skoro vyháněla. Pánové, můžu jen doporučit! :)

Poslední zápas před reprenudou bylo prohrané Derby, což v kombinaci s nepřesvědčivými výkony v ligových zápasech před ním, vyústilo v očekávatelnou mediální smršť. Všechno špatně, všichni na odpis, titul už jasně za vodou... A bohužel to ani na našem vlastním fanouškovským fóru nebylo kolikrát o moc lepší. Nemohl jsem se už dočkat, než tohle bezútěšné období skončí a já zase ty naše kluky uvidím hrát. V sobotu večer hostíme Liberec a ty maj‘ sice za posledních více než 10 let nejsympatičtějšího trenéra, pro návrat na vítěznou vlnu bych si uměl představit snazšího soupeře.

Před fotbalem mě to na žádné předehráno netáhne – mám v plánu si zas jednou užít trochu toho času pro sebe a tak zajdu do Stylsportu pro jedno sparťanský (polotmavé ve žluté plechovce – mlask!) a chvilku jen tak sám bloumám letenskýma ulicema. Je nádherný podzimní den: sluníčko, možná poslední letošní teplo a ty barvy... Sedím, čumím a užívám si to. Prakticky s otevřením turniketů vcházím na stadion. Docela rád sleduju, jak se staďák pomalu plní a sám se vnitřně postupně připravuju na zápas. Všimli jste si někdy, kolik lidí si nějakou hodinku před zápasem chodí na ochoz dělat selfíčka? Hrozně hezký vidět, jak jsou lidi nadšení z toho, že se jim povedlo se dostat na posvátnou půdu letenského chrámu. Člověk si uvědomí, jaké má štěstí, že mu stačí ob-týden sjet pár zastávek tramvají.

Dnešní mač je ve spolupráci s Armádou ČR „Zápasem cti“ – mě na militaria tedy příliš neužije, ale je určitě fajn moci ocenit vojáky a vojačky, co pomáhali lidem v těžkých chvílích po nedávných povodních. Tleskám! Míč k výkopu přiveze odminovací vozítko – docela vtipný nápad. Armádní paráda nám lehce rozostří vlajkiádu a po hymně ACS normálně z repráků, zahraje armádní dechovka na ploše ještě hymnu státní. Mohlo být zajímavé ty provedení prohodit, ale asi by to bylo moc komplikované. K hymně kotel odpálí světla na dokreslení. Nejspíš kvůli repre-únavě a nadcházejícímu LM- zápasu nastupujeme v nevídaném složení: vepředu trojzubec Tuci, Rrahmani, Krasniqi, uprostřed ke Kaanovi Sáďa a ve stoperské trojce Sørensen zprava. Tak to jsem zvědavý!

Dnes není o čem diskutovat – tohle se musí zvládnout za 3 body! A hrozně rád bych viděl dominantní výkon a výhru vyšším rozdílem – ale naše poslední ligové výkony spíš napovídají, že si budu muset nechat zajít chuť. Takže 3 body jakkoli! Hodně provařená, nicméně nejspíš pravdivá floskule sportovní žurnalistiky říká, že v takových zápasech, jako v sobotu, „lze málo získat, ale hodně ztratit.“ Z hlediště je taky cítit nervozita: dneska nepřichází v úvahu nic, než výhra, zároveň všichni víme, že Sparta momentálně nehraje žádnou Barcelónu a zároveň Liberec není soupeř, který by sám o sobě ochozy vybičoval k nějakému fanatizmu... Bude to fuška, ale snad s dobrým koncem. V 8. minutě rozeběhne krásnou akci po straně Matěj Ryneš, prožene se kolem 2 liberečáků a posílá přesný centr, na který si naskočí Wiesi. Nádhera! 1:0! Wiesner do repre! O 10 minut později bohužel Ryneše v tutovce vychytá gólman a pak zápas ztrácí tempo: Sparta drží míč, ale do ničeho se moc nedostáváme, protože soupeř je zalezlý a připravený. Fotbal nic moc – ostatně, jak to máme za ty léta nacvičené: když vy řeknete „Liberec“, tak já řeknu „důraz a holomajzna“. A nějak tak to i vidíme – a nutno uznat, že výkon našich k tomuto obrázku taky přispívá. Dnes se holt, bohužel, žádná fotbalová radost neservíruje: všechno v křeči, pomalé, na jistotu... A jak řečeno tisíckrát: „radost na hřišti = radost v hledišti“. Nemastný-neslaný výkon se přelévá i do ochozů: speaker a bubeníci se v kotli snaží, ale celkově náš support nemá příliš šťávu. Deka tady, deka tam...

1:0 o poločase dává, samozřejmě, vzpomenout na nedávnou blbou domácí prohru s Olomoucí, já bych ale řekl, že vidím rozdíl: kdežto Sigma byla 60 minut naprosto marná a mohla tak našim dát záminku k jakési bohorovnosti, Slovan přecejen nějakou kvalitu tu a tam ukazuje a tím, jak doufám, udrží naše na špičkách po celou dobu. Hned zkraje 2. půle protáhne Huga-Jana v brance Liberce opět Wiesi, aby o 5 minut později sám připravil největší šanci modrých. Naštěstí Peter Tuptu vychytává. V 63. se pak Liberci už povede srovnat – plácnu se bezmocně do stehen a naštvaně odcházím s pískem. Když se vrátím, VAR ještě pořád řeší... Ze svého místa ani nevím, co se zkoumá, ale branka nakonec platí. 1:1, což je, samozřejmě, nahouby. Sice doufám, že to nakonec zvládneme zlomit, ale málo z toho, co jsem viděl do té doby, mi dává nějakou neochvějnou jistotu. A minutky budou utíkat zatraceně rychle... Rád vidím, že po srovnání se zvedne aktivita jak na hřišti, tak v hledišti. Pojďte kluci! V 76. Friis střídá hodně neobvykle a Haraslín si stoupá doprostřed pole. Chceme to urvat! Musíme to urvat! Za 3 minutky Šula krásně vysílá Márty Suchomel a Lukáš na bližší dává na 2:1! Yeees! Skvěle, kluci! Pojďme to dohrát bez blbostí! Naše hra vabank vyšla, hru přichází zklidnit Markus Solbakken a v nervózním závěru už se jenom rozdávají karty a nic víc se, naštěstí, nestane. Obří Ufff!

Důležitá, ubojovaná výhra s nepříjemným soupeřem. A jistě: domácí výhra s Libercem není nic, nad čím bychom měli nějak extra křepčit. Ale zkuste si to otočit a představit si, že by se v sobotu body ztratily... A taky vzpomeňte na loňský domácí s Teplicema – to byl taky vyválčený hnus s „roštím ligy“, ale v nějakém ohledu i zlom sezóny. Nicméně, jsem přesvědčený o tom, že na úvahy o zlomech je dneska ještě hodně brzy - máme po vachrlatým vývoji 3 body a hotovo! A ano, taky bych byl mnohem radši, kdybychom Liberci nasázeli sedum fíků – ale teď je to tak, jak to je: naši kluci momentálně nejsou v nejlepší formě. Ale co já, jako fanda, s tím můžu dělat? Ruku na srdce, vlastně toho moc není - ne o moc víc, než sedět a čumět. Takový je, podle mě, holt úděl fanoušků a fanynek – vytrvat v podpoře svých barev i když u toho někdy vypadaj, jakože jsou totálně mimo realitu...

V LM jedeme na City, kde, samozřejmě, nelze mít velká očekávání. A pak další ligové kolo v Plzni: a jakkoli se v mých očích přinejmenším poslední 2 sezony nerozhodovaly v soubojích, které se označovaly jako „zápasy sezony“ nebo podobně, všichni víme, že to bude důležitý mač a nás tam nečeká vůbec nic jednoduchého.

Come on Sparta!

Novák


AC Sparta Praha – FC Slovan Liberec 2:1 (1:0)

Góly: 8. Wiesner, 79. Haraslín – 63. Purzitidis. ŽK: 88. Birmančević, 90. Olatunji – 43. Višinský, 77. Zyba, 84. Purzitidis, 90. Preisler. Rozhodčí: D. Starý - K. Hájek, L. Slavíček (A. Trska) VAR: T. Kocourek AVAR: L. Machač. Diváci: 16 746.

Sestava Sparty: Vindahl – Sørensen, Panák, Zelený – Wiesner (66. Suchomel), Kairinen, Sadílek (76. Haraslín), Ryneš – Tuci (46. Birmančević), Rrahmani (83. Solbakken), Krasniqi (76. Olatunji).

Sestava Liberce: Bačkovský – Halinský, Mikula, Pourzitidis – Ghali (56. Icha), Zyba (82. Varfolomejev), Hlavatý, Kayondo (56. Preisler) – Eneme (63. Letenay), Tupta, Višinský (63. Nyarko).






Co se aktuálně mezi fans děje?

Fanoušek měsíce - Gabra

Co týden dal a dá podzim 2024 (13.-14. díl)

Na hokej do Litvínova - report z výjezdu na HC Sparta Praha do Litvínova

PODZIM VE STYLSPORTU

Trička SPARTA AWAY DAYS v prodeji

“Nejsem žádná legenda. Jsem normální frajer, který prostě měl to štěstí, že se dostal do Sparty a šlo to.” - rozhovor s Lumírem Mistrem

Co můžeš dělat? - report z derby

„Ty jsi blázen“! Aneb cyklo-Champions League do Stuttgartu na kole

Co u bedny nezažiješ…report z výjezdu do Stuttgartu

Už je to dvanáct let, nikdy nezapomeneme, Seniore!