Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, je rybníček Brčálník… Spousta z nás si tuhle větu pamatuje z dětství z večerníčků o Rákosníčkovi, který tu mlhu semtam i vařil… ale před derby by si neškrtl ani Rákosníček. V týdnu před derby jsou toho plné noviny, internet, navíc derby připadá na MDŽ (a oběma klubům fandí i spousta žen), a některé fanynky mají ten den i svátek. Do toho atmosféra ještě zhoustla tím, že krátce před derby někdo ukradl kotelníkům sparty choreo plachtu. Ne v boji, nebo někde v ulicích, jako válečnou trofej (to by bylo nepříjemné a potupné, ale v ultras světě by se to akceptovalo), ale ten někdo se někam vloupal uprostřed noci jako krysa. Samozřejmě nevím, kolik těch krys bylo, ale škoda, že tam nebyla trocha jedu. Jsem výjimečně v Praze celý víkend, tudíž si dávám jako předkrm divizní zápas (ten popíšu později v samostatném reportu), a pak už se chystat na derby.

Atmosféra kolem derby je díky médiím a souvisejícím událostem hustá celý týden, ale už když stojím ve frontě, vzduch je ještě hustší. Kolotoč se otáčí ztěžka, a po projití na stadion mi to došlo. Je tam vysoká koncentrace nenávisti. Tak hustá, že by se dala krájet… ale ne nožem, museli byste si vzít motorovou pilu. Tohle neumí ani Rákosníček. Ta nenávist, stará skoro tak, jako oba kluby, je tu zase. Respektive, ona je tu pořád, a bude dál, ale když při derby vstoupí člověk na stadion, tak to do něj prostoupí. Ty, kdo čtou reporty ze zápasů pravidelně, a na fotbal chodí, tomu jistě rozumí. A náhodným čtenářům to asi nemá cenu vysvětlovat (není to o tom, že bych je považoval za hloupé, ale tohle musíte (za)žít), ale je to tak. A s ní samozřejmě touha po vítězství. Ale ne taková ta běžná, ve stylu: „sice chceme vyhrát, ale i bod bude dobrý“… bod v derby nebude dobrý, nikdy. Derby (a nejen to české) není o tom uhrát přijatelný výsledek - a to ani v případě, že vám ta remíza třeba zajistí titul. V derby je potřeba soupeře potupit, porazit, zadupat do země. A je úplně jedno, jako máte ztrátu v tabulce, na kolikáté jste pozici, na tohle se v derby nehraje. V derby platilo, platí a platit bude „Nic než výhra“.

V ochozech je to znát ještě víc, vlajky, hymna, nástup hráčů, jedenáct válečníků v karmínových dresech, a jedenáct (ne) kamarádů ze západních Strašnic v těch jejich podivných sešívaných hadrech, a v rohu stadionu kotel jejich příznivců, kteří nezapomněli v průběhu pochodu veřejně zaplakat na sociálních sítích, že jim nebylo vpuštěno na stadion choreo. Hra začíná. Sparta je aktivnější, ale není to nějaká smršť. To je taky pro derby obvyklé. Sešívaní sice umí začátky zápasů, ale tentokrát si to sparťané pohlídali, šanci měli naopak oni, ale nedopadlo to. Ve 12. minutě kartoniáda, a pak se začínají dít taky nějaké věci. Nejdřív v 17. minutě Uchenna čistě odehrál balón, a poté nezaviněně dopadl na nohu nejlepšího záložníka ve sluneční soustavě Dioufa (což si tedy myslí pouze vedení zpoza trati), který musí střídat a ve finále se ukazuje, že má bohužel zlomenou nohu. To „bohužel“ myslím smrtelně vážně, ať nenávidím cirkusáky jak chci, nikdy nikomu z nich nepřeju (a nebudu přát) zranění nebo dokonce smrt. Nicméně pro Spartu je to výhoda.

O chvíli později má šanci Slavia, nicméně Vindahl balon chytil. Ale vzápětí taky chytil jednu kopačkou do hlavy od Chytila (malý jazykový koutek na probuzení po oslavách). Chytil v situaci, kdy Vindahl už měl balon, nechal zadní nohu za sebou, a tou nakrmil Petera, naštěstí ne kolíkama… Sudí tasí žlutou okamžitě, řeší se Peterův stav, ukazuje se, že mu (naštěstí) nic není. Mezitím se ale v situaci začíná hrabat VAR, a po chvíli se sudí jde podívat na videdo, a když se vrací, vytahuje místo žluté redku. Holeš sice po zápase mektal něco o tom, že to redka nebyla, ale gólman měl v době zákroku míč pod kontrolou, byl v malém vápně, a dostal kopačkou do hlavy v situaci, kdy se soupeř ani nepokusil tu nohu stáhnout. Sorry jako. Čili ve 27. minutě jdou cirkusáci do deseti. Chytil je sice útočník, takže by to normálně nebyl takový problém, ale tím, že nemají Dioufa, a vepředu mají psychicky Chorého, který funguje pouze, když dostává dobré balony, sám nic nevymyslí, budou mít dopředu problém… a měli. Dokonce takový, že za celý zápas nevystřelili na bránu. Za první poločas, krom Chytilova nesmyslu, nevymysleli nic. V závěru půle má ještě obrovskou šanci Sparta, ale Staněk nejdřív vyrazí, a Kuchta to potom narve ze dvou metrů - do Staňka…

Ale přestávka je relativně klidná, fronta na záchod pomalejší než jindy, jinak je ale klid. A jednotné přesvědčení, že výhra bude. No nic, je čas na druhou půli. Na jejím začátku má asi nejvýraznější moment v zápase psychicky Chorý, který si všiml zmršeného odkopu Sparty, a zkusil míč napálit na prázdnou bránu (Peter v tu chvíli nestál zrovna ideálně), ale netrefil ani tu bránu. Pak už po něm nebylo ani vidu, ani slechu. Prakticky z protiútoku Sparta vybojovala roh. Skvěle kopnutý, Staněk přes šikovně postavené sparťany nemohl nic dělat, a Zelený si vyskočil a křížnou hlavičkou poslal intergalaktickým gólový pozdrav - 1:0. Výbuch, detonace, peklo. Máme je na lopatě, dopředu jsou jaloví, a teď vedeme. Než se z toho intergalaktičtí stihli oklepat, tak za pár minut další útok Sparty, a Schranz si asi v tu chvíli myslel, že hraje slovenská repre, a poslal geniální přihrávku Haraslínovi:-P On ji teda asi původně myslel na spoluhráče, ale neráčil se podívat kde kdo stojí, Haraslín využil momentu překvapení, a narval balon přesně do místa, kam už nedosáhl Staněk, ale ještě tam nebyla tyč - 2:0. Výbuch, detonace, peklo vol. 2. Máme je na lopatě a pec už se otvírá…

Ve zbytku zápasu se rozhodně nehrál nějaký fotbal top úrovně, občas nějaká standardka, občas roh, že by to zvedalo diváky ze sedadel, to úplně ne, ale Sparta ubránila, co bylo potřeba, a dovedla zápas k výhře. Vládci Prahy, klíč je (zase) náš! Po zápase se sešívaná malost a omezenost projevila naplno, když na slávisty, jdoucí ke svým soukmenovcům v hledišti, někdo z domácích zamával bílým kapesníkem. Tohle gesto používá vrchní cirkusák Řehák, akorát zapomněl, že když si položíš hrábě špičkama nahoru, nesmíš na ně pak šlápnout :-P No a psychiky zbořený Bořil (který ani nehrál, nebyl ani v nominaci), začal po tom fanouškovi stříkat vodu z lahve. Fanoušek si to s ním chtěl vyřídit jako chlap, v čemž se mu snažil zabránit steward (to bych pochopil). Co nechápu je, že se tam přiřítil nějaký jeliman z cirkusácké ochranky, a fanouška povalil. No uvidíme, co na to disciplinárka, jen má teda psychicky Chorý asi víc nevlastních sourozenců, než jsme mysleli…

Příští kolo je poslední před repre pauzou, a los nám přidělil klub, kde se dají potkat holky z podještědu… Takže kdo můžete, vyražte, a po cestě můžete procvičovat: „Máme rádi Švédky…“:-D

Sparta Forever!


Jumbo









Co se aktuálně mezi fans děje?

Poděkování - choreoaktivity Sparta Forever

Povedený výjezd jara do Olomouce - druhý report z utkání Olomouc - Sparta

Mají je opravdu všichni! - report z výjezdu do Olomouce

Lepší pozdě, nežli později - report ze zápasu Sparta - Dukla v Mol Cupu

Pánové, to nebylo dobrý…report ze zápasu Sparta - České Budějovice

Fanynka měsíce - Jitka - vlajkonoška FCS Žatec

Vyprodejme opět mušli v Olomouci!

Pro tři body do Karviné - report z výjezdu busem Fanklubu do Karviné

Optimisté, pesimisté, realisté - report z výjezdu do Karviné

Občas to musí bolet - report ze zápasu Sparta - Hradec

Král Jan je zpět. Díky bohu. - report z výjezdu za Spartou na Slovácko

Zase brzy nashledanou! - report z výjezdu za Spartou so Leverkusenu

Sparta B je taky Sparta, aneb Budějčáci zvykejme si - report z utkání Dynamo České Budějovice - Sparta B

Klíčit fotbalový život - report z utkání Sparta - Inter Milán v Lize mistrů na Letné

Fanoušek měsíce - Michal Krása

Pomáháme - Sanitka splněných snů

Gaginek: „Prostě k tomu jednou čuchneš a už jedeš :-)“