Taky si nějakým způsobem evidujete stadiony, kde jste byli na zápase Sparty? Já si je mimo jiné značím v mapách Google, takže mám přehled, kolik jich mám. A tak stadion v Pireu, kam nás zavedlo 3. kolo EL, byl můj 100. stadion, kde jsem navštívil zápas Sparty. Symbolicky v Řecku, kde se náš klub inspiroval svým názvem.

Ale pěkně popořadě. Do Řecka se vydávám letecky z Bratislavy už v úterý 20.10. Parťáka mi tentokrát dělá Mikulda z Luhačovic. Z Uherského Brodu vyjíždíme v 9 hodin, cesta je bez problémů, a tak v Bratislavě stíhám oběd a může se na letiště. Zde potkávám několik sparťanů. Mimo jiné i Martin z Kroměříže, který ovšem stejně jako Mikulda pochází z Luhačovic. Ten s sebou bere i přítelkyni a malou dceru, takže taková rodinná dovolená. Let je klidný a načas.

Po páté hodině místního času vystupujeme z letadla. Vítá nás slunečné počasí a já okamžitě svlékám mikinu. Po několika kilometrech opouštíme letištní budovu. Letiště v Athénách je veliké a velmi rušné. Z letištní haly jdeme rovnou na metro. Zde si za 20 € kupujeme 72hodinovou jízdenku na MHD. V ceně je i jízda metrem z letiště a na letiště. Samotná cesta metrem z letiště stojí 9 € a zpáteční je za 16 €. Takže jsme si vlastně připlatili jen 4 € na cestování po Athénách na 72 hodin.

S jedním přestupem jsme na náměstí Omonia, odkud to máme 450 metrů na hotel. Ubytujeme se, dáme sprchu a jdeme na večeři. Volím souvlaki a Mikulda kalamáry, jenže jsme nějací nedokrmení, a tak dáme 2. chod, já kalamáry a Mikulda rybu. Pak ještě krátký monitoring okolí hotelu a jde se spát.

Ve středu jedeme metrem k Akropoli, ale odradí nás dlouhá fronta. A tak se chvíli pomotáme v uličkách pod Akropolí a vyrazíme do Pirea. Vystoupíme v přístavu Kantharos, odkud vyplouvají velké trajekty a jde o největší přístav v Řecku. Odtud jdeme pěšky do přístavu Pasalimani, který slouží pro jachty a menší lodě. Na samém okraji přístavu je budova, ve které sídlí hlavní organizace Olympiakos F.C. Zde potkáváme Martina s rodinou a jdeme společně do bistra u pláže. Mikulda má výhodu, že má plavky na sobě a může do moře. Já bohužel můžu zkusit teplotu vody jen rukou na břehu.

Odtud jdeme prohlédnout okolí stadionu a fanshop. Hned u stadionu se nachází zastávka metra, odkud jedeme zpět do Athén. Jdeme hned na hotel, dobít telefony a dát sprchu. Na večeři jdeme do jiné části města, než bydlíme, a tak jedeme metrem. Vybrali jsme útulnou restauraci s výborným jídlem a vínem. Na závěr jsme ještě dostali dezert na účet podniku a číšník - fanoušek Panathinaikosu nám popřál hodně štěstí proti Olympiakosu a mohli jsme zpět na hotel.

Je tu čtvrtek a den zápasu. A tak dopoledne jdeme najít vnitřní klid do parku vedle parlamentu. Park je uváděn jako Národní zahrada. Ta se nachází nedaleko k večernímu meeting pointu u Panathénského stadionu, kde se konaly první moderní olympijské hry. Takže k němu jdeme pěšky. Pak se ještě motáme v uličkách pod Akropolí a pak se jdeme na hotel duševně připravit na zápas.

Na meeting point míříme kombinací metra a tramvaje. Nějak ty 4€ projezdit musíme :) Na meeting pointu se pozdravím s mnohými známými tvářemi, prohodím pár slov a může se do přistavených autobusů, ale napřed přes policejní kontrolu, což znatelně prodlužuje odjezd autobusů do Pirea. Když se konečně naplní všechny autobusy, tak za policejního doprovodu vyjíždíme do Pirea. Před vstupem na stadion opět kontrola, ta naštěstí není tak důkladná, tak to jde docela rychle. Jelikož mám hlad, a vím, že dnes už jíst nebudu, tak jako první beru útokem bufet. K mému překvapení je bufet na balkánské zvyklosti nadmíru zásoben, a tak mám na výběr hot dog special, hot dog a burger, což je na Balkán fakt luxus, protože někde se musíte spokojit pouze se slunečnicovými semínky. Beru hot dog special, je to takový větší rohlík a v něm 3 menší párečky. Žádný gurmánský zážitek to není, ale na zahnání hladu dobré.

Konečně jsem na svém místě a můžu se kochat pohledem na tribuny mého 100. stadionu a přemítat, jak dlouhá cesta k této metě to byla. Vedle mě se usadí Tomáš ze Sedlice, se kterým už jsem taky nějaký ten výjezd absolvoval a z druhé strany Milan z Kolína, jeho ženou a jejím bratrancem, který v Athénách žije. V sektoru se nás schází téměř 700 a náš support je na solidní úrovni, bez optické prezentace.

Ze samotného zápasu mám celkem obavy, naše forma není oslnivá a navíc chybí Mercado. Na hřišti je to spíše boj mezi šestnáctkami. Nějaké náznaky jsme tam měli, ale bohužel zůstalo jen u nich. Domácí sice hrozili více, ale jejich produktivita byla stejná, jako ta naše, a tak se jde o poločase do šaten za stavu 0:0.

Druhý poločas se nese v podobném duchu toho prvního. Dlouho to vypadá, že bychom tu mohli uhrát bezbrankovou remízu. Bohužel v 78. minutě se v rohu hřiště až moc snadno nechal obejít Alcócer Pedersenem, jeho centr našel hlavu Gonzaleze a míč končí v bráně. Z mého pohledu ten míč měl divnou trajektorii. Ale, že šlo o vlastní gól Mannsverka, jsme se dozvěděli až nějakou dobu po zápase, což bylo v podstatě na druhý den. V závěru zápasu měl ještě možnost vyrovnat Kadeřábek, já už zvedal ruce, ale jeho střela vůbec netrefila bránu. A tak prohráváme 1:0 a propadáme se tabulkou EL.

Po zápase dlouhé čekání v sektoru a pak opět autobusy na meeting point. Zde mají taxikáři žně, protože už je asi půl druhé a tak většina volí tenhle druh dopravy. Jedeme napřed s Martinem do jeho hotelu a pak na náš hotel. Cestou mezi hotely si připadám jak někde v Bejrútu, než v Athénách. Názvy obchodů a restaurací v arabštině a i lidé na ulici moc na Řeky nevypadají.

V pátek nám to letí v 11:50, a tak už před devátou opouštíme hotel. Na letišti opět cesta labiryntem chodeb. V letadle mám místo u okýnka, tam to mám nejraději. Když můžu sledovat z výšky města a vesnice, jejichž názvy ani neznám a u toho přemýšlet, jak se tam asi žije, když vidím, jak jsou situovány v terénu. Člověk si uvědomí, jak jsme malí, ale zároveň dokážeme velké věci. Vzhledem k 50 minutovém zpoždění jsme v Bratislavě po 14. hodině. Nasedáme do auta a hurá domů. Výjezd s puncem jubilea končí.

​Sparta Forever.

S pozdravem váš Martin Polák.


Co se aktuálně mezi fans děje?

Sparta by měla nejdříve vychovávat sebe než fanoušky

Ať se zase hraje - report z výjezdu na Baník

Rád bych se domů z Letné vracel s úsměvem...report z utkání Sparta - Lillestrøm

Tanec mezi vejci - report z tkání Sparta - Pardubice

Fanynka měsíce - Pája z FCS Opolany

Už je to čtrnáct let, nikdy nezapomeneme, Seniore!

Návrat po letech - report z výjezdu do Olomouce

Díky Jennifer Lopez opět v Arménii - report z výjezdu za Spartou do Arménie na EL

Nejasná předpověď počasí - report z utkání Sparta - Jablonec

Letecký speciál do Athén

Nejhorší start do ligy za posledních třicet let - report z výjezdu do Hradce za Spartou

Využití peněz ze sbírky na choreo