Je už několik hodin po derby, sedím u počítače, něco čtu a nevím co. V televizi dávali Real Madrid, jeden z mých oblíbených klubů, já nemám sílu se dívat na fotbal. Takhle zle už mi hodně dlouho nebylo. Přemýšlím, kde se stala chyba a stále nemohu zahnat zoufalé chmury. Prohráli jsme s největším rivalem. Prohráli jsme vysoko a hlavně zaslouženě!

Po výměně trenéra naší Sparty přišlo první vítězství nad Blšany. Jásal jsem po něm, ale také jsem nabádal k opatrnosti. Teprve další zápasy ukáží, jak na tom ve skutečnosti jsme. Prohra s Arsenalem se dala čekat, oni jsou přece jen někde jinde, výkon nakonec nebyl až tak špatný. Zkouška ohněm měla přijít až dnes na Strahově, kde nás hostil tým bez domova, Slavia Praha. Dlouhých šest let jsme nepoznali, jak chutná porážka v tomto nejslavnějším derby. Byly doby, kdy jsme mohli hrát i celý den a neprohráli bychom. Ať se sešívaní snažili jak chtěli, vždy tahali za kratší konec provazu. Zvykli jsme si na krásná vítězství a ani náhodou jsme si nepřipouštěli možnost porážky. Ani dnes jsem nevěřil, že bychom mohli prohrát. Sešívaným chyběli dvě největší opory, potrestaný Piták a zraněný Gedeon. Těšil jsem se na další vítězství, o to horší jsou pocity, které nyní prožívám.

Do zápasu nastupujeme v obvyklé sestavě, místo potrestaného M.Slepičky nastupuje dlouhán Došek. Nebýt jeho centimetrů, nebyl by jinak na hřišti vůbec vidět. Nevybojoval snad jediný balón, neustále ležel na trávníku, prostě střelec k pohledání. Zápas ale začíná pro nás skvěle. Po české uličce slováka K.Kisela dává M.Matušovič úvodní branku zápasu. A jedna pěkná akce stíhá druhou. V obraně Slavie jsou okna a naši hráči toho využívají. Za pár minut trestuhodně zahazuje Libor Došek gólovou šanci a ani T.Poláček branku netrefuje. Asi jsme tím urazili fotbalového pánaboha. Taková šance nemůže zůstat neproměněna. Po faulu M.Petráše mají domácí možnost vyrovnat. Ale domácího Fořta Jarda Blažek při penaltě vychytá. Že bychom opět vyhráli? Ale kdepak. Po půlhodině hry neuhlídají obránci nabíhajícího Šventa a ani Jarda Blažek nezabrání vyrovnávací brance domácích. Určitě to nebyl nechytatelný gól. Škoda! Sešívaní pomalu začínají mít navrh, naši borci se vytrácejí, ještě že poločas končí.

O přestávce probíráme možnosti, jak zápas dopadne, ale nikdo z nás netuší, co se v druhé půli bude dít. Naši hráči vypadají, jako by si v kabině dali kafíčko, laskonku a větrník a pak se šli jen tak proběhnout. Slávisté jsou mnohem rychlejší, agresívnější, mají větší vůli po vítězství. A jejich snaha je korunována. Po rohu dává Latka vedoucí branku, než to stačím rozdýchat, dává Vlček třetí gól a aby to nebylo tak jednoduché, za pár okamžiků dává Krejčík branku s pořadovým číslem 4. Domácí si udělali z naší obrany trhací kalendář. A Jarda Blažek dnes nebyl ve své kůži, tři branky jdou i na jeho vrub. Domácí hráči si dělají co chtějí, tohle že je naše Sparta? Vždyť oni nás přehrávají našimi zbraněmi. Sebevědomí, morálka, bojovnost-tím jsme je vždy poráželi. Dnes se ale karta obrátila. Modlím se, aby už byl konec, ta potupa už je dost velká. Zápas konečně končí a já stále nevěřím svým očím. Sešívaní oslavují se svými diváky a nám zůstávají oči pro pláč.

Jak je to možné? Kde se stala chyba, ptám se znovu a znovu. Nebyla výměna kádru po příchodu trenéra Hřebíka chybou? Nenahradili noví hráči skutečné sparťany? Nejsou to jen žoldáci? Nechybí jim sparťanské srdíčko? Bylo zúžení kádru správně? A co Poborský? Nechybí nám? Opět se musím zmínit o našem víceprezidentovi, panu Křetínském. Je to opravdu člověk, který je schopen vést Spartu k lepším zítřkům? Další a další otázky mě napadají, ale odpovědi nepřicházejí. Zmar a bolest je to, co cítím. Taková hanba. Můžeme prohrát s kýmkoliv, ale s tou sešívanou bandou nikdy! S tím se nikdy nevyrovnám. A vidět rozesmátou tvář kudrnatého strojvedoucího Stáníka, který při odchodu z VIP tribuny rozdává úsměvy na všechny strany mě přivádí k nepříčetnosti. Doufám, že mu mezitím Šárka nasadila parohy. Cestu domů si užívám dlouhé minuty pochodu mezi slávistickými fanoušky. Tu cestu bych dnes přál projít našim fotbalistům, aby věděli, zač je toho loket. Tolik blbosti, omezenosti a trapnosti jsem už dlouho nezažil. Co bych dnes dal za Frantovy tataráčky, za Jirku Novotného, za Tomáše Sivoka, za bojovníka Jirku Homolu? I ty jeho minely bych mu odpustil. Upsal bych se asi i ďáblu, protože ani peklo nemůže být horší.

Bude hodně dlouho trvat, než dnešní, bohužel zasloužený, debakl rozdýchám. Šanci na reparát budeme mít 1.dubna 2006. Do té doby mě dnešní prohra bude strašit!

Bombito

Statistika zápasu

SK Slavia Praha - AC Sparta Praha 4:1 (1:1)

Branky: 31. Švento, 62. Latka, 63. Vlček, 67. Krajčík - 5. Matušovič

ŽK: Suchý, Vlček, Krajčík - Matušovič, Zelenka

Diváci: 14 542

Slavia: Kozáčik - Krajčík, Latka, Suchý, Zbončák - Victorino (36. Švec), L. Jarolím (79. Kratochvíl), Hrdlička, Švento - Vlček, Fořt (84. Pešír). Trenér: K. Jarolím

Sparta: Blažek - Pospěch, Petrouš, Lukáš, Kadlec (66. Šimák) - Kisel, Zelenka, Petráš, Poláček (46. Pergl) - Matušovič, Došek. Trenér: Griga