Nějakou dobu jsem report nepsal a teď jsem dostal možnost vybrat si. Slovácko nebo Baník? Předpokládal jsem, že obě utkání budou vítězná a po krátkém váhání si zamluvil MOL Cup. Reportů moc nemám a o Slovácku jsem už psal.

V neděli parťák zahlásil, že na pohár nevyrazí, jestli někoho najdu. Nejprve jsem oslovil první náhradníky. Následně jsem okruh rozšiřoval. Chtěl jsem využít podzimních prázdnin a slušného času výkopu a nabídl to i dcerce. Slyšel jsem jasné odmítavé „nikdy“. Nebral jsem to fatálně a přičítal to jen její špatné momentální náladě. Manželčino ne mě nepřekvapilo, ale zkusil jsem to. Neslyšela ani na argument, že by bylo hezké prožít společný večer, když zrovna máme 20. výročí seznámení. Sparta tak zůstane v našem vztahu stále jen pro mě. A přestože moje milovaná žena tyhle řádky číst s velkou pravděpodobností nebude, mockrát ji děkuju, že mi tento vedlejší vztah stále toleruje. Zvlášť, když dopředu nikdy netuší, v jakém rozpoložení se od své „milenky“ vrátím domů. Aniž by kamarád věděl, že jsem ještě nikoho nesehnal, píše, že má další dvě permice a vedle mě tak pošle obě své dcery a ta starší vezme kamarádku. Což o to, naše řada bude nejhezčí minimálně v celém sektoru, ale obávám se, že se budu snažit držet emoce na uzdě. Už takhle se občas kontroluju kvůli sympatické paní sedící vedle mě, která mi připomíná mámu. Kamarádovy dcery znám od malička a je mi žinantní před nimi nadávat. Snad nebude důvod, říkám si.

Na stadion jsem tentokrát přišel s malým předstihem. Pozdravil jsem se se známými v okolí a porozhlédl se, abych zjistil, kolik přišlo nových tváří. Obměna na tribuně byla celkem značná. Jak jsem tak na tribuně seděl, vzpomněl jsem si, že minulý týden odešel můj první sportovní idol - Petr Slaný. Nastupoval jak za Spartu, tak za Baník. S ním udělal titul, za nás skóroval 43x ve 120 zápasech. Překvapilo mě, že před společným utkáním neproběhla žádná připomínka. Asi nezapadala do slavnostního rázu oslav výročí založení republiky. Tomu svá chorea věnovaly i oba kotle. Na našem byli hezky vyobrazeni Masaryk se Štefánikem. Jestli Beneš odněkud plachtu zahlédl, tak asi zalitoval, že tehdy na Letné vlezl na hřiště za špatnou ohradou. Monika Absolonová zazpívala hymnu, ale začít se nemohlo. Fanoušci Baníku své choreo doplnili pyrem. Klimatické a povětrnostní podmínky pak dlouho nedovolovaly kouři opustit stadion, a tak se za hustého deště čekalo.

Nakonec to trvalo šest minut. A pokud naši hráči z kabin přišli aspoň trochu nabuzení, během čekání je jakékoli nažhavení pravděpodobně opustilo. Výkop měli hosté a za pouhých 18 vteřin se měnilo skóre. Během té akce se do souboje dostal pouze nedůrazný Eneme. A protože ostatní jen stínovali, došel Baník s míčem skoro až do brány. Bezva. Spolkl jsem pár sprostých slov a hned se začal utěšovat, že je lepší dostat gól na 0:1 v první než poslední minutě. Holt si to kluci dělají těžší, než je nutné. Na hřišti nám chvíli trvalo, než jsme převzali iniciativu, ale tlak postupně narůstal. S tlakem přišly první rohy a z nich jsme hrozili. Nejprve se v šanci ocitl Suchomel, z dalšího už skóroval Guddal. Radost však trvala jen chvíli. Zatímco hlasatel ještě tvrdošíjně oznamoval vyrovnání a vyhlašoval střelce, míč se vrátil k rozehrání od brány, kvůli Tobiasově ruce, kterou odhalil VAR. Přestože nás v první půli brzdily úplně zbytečné chyby v rozehrávce, přicházely i další šance. Jen se štěstím Baník přežil pasáž, kdy Budinský nejprve vyškrábl Alcócerovu technickou střelu a následný Irvingův pokus, vyslaný překvapivě pravou nohou, skončil na tyči. Gól do šatny mohl přijít po hezké rychlé akci trojice Brunes, Alcócer, Jurásek. Ten se efektně položil do nadýchané přihrávky, ale Budinský byl opět tam, kde být neměl.

Do kabin se tedy šlo za nepříznivého stavu, ale já si pořád nechtěl připustit, že by to tak mělo i skončit. Přesto jsem si vzpomněl na vzájemné utkání z roku 2014, o kterém jsem se nedávno bavil s jedním Ostravákem. Tehdy dali gól v 5.minutě a následně to dokázali ubránit. Dnes lze k tehdejšímu zápasu dohledat na stránkách našeho soupeře následující řádky: „Sparta pokračovala v dobývání ostravské defenzívy, její kombinace byly nebezpečné, přesto je v defenzívě perfektně připravený Baník i s notnou dávkou štěstí přečkal … Mezi třemi tyčemi Baníku opět exceloval brankář Pavlenka. Když sudí naposledy pískl do píšťalky propukla modrobílá euforie. Dokázali jsme to!“ Stačí vyměnit jméno brankáře a máme popsaný druhý poločas. Těch šancí bylo fakt dost, skoro bych řekl, že víc než v neděli proti Slovácku. Neujaly se hezký Sochůrkovy rány, ani pokusy Brunese či Juráska. Baník padal do střel a dvakrát podnikl rychlý protiútok. Jednou nás vysvobodil těsný ofsajd, podruhé už branka platila. Za zmínku rozhodně stojí, že jsme rozehrávali celkem 19 rohů, ale kromě těch úvodních k ničemu nevedly. Postupně se zdálo, že si jak hráči, tak fanoušci uvědomují, že dnes ten gól nedáme. Já se ještě při nástupu Vojty na plac zasnil, že to tam padne právě jemu a bude to ten zápas, na který se tak dlouho čeká. Bylo to hodně naivní, přiznávám.

Po nedělní střelecký explozi a snadných 3 ligových bodech jsme zpátky na zemi. Spíš, než nasranost mě přikryl smutek. Nějakou dobu ještě zůstávám na místě. Rozhodně jsem z tribuny neměl pocit, že by hráči zápas odflákli nebo se nesnažili. Snažili se hrát fotbal, na který tentokrát stačila velká obětavost, taktický výkon a pořádná porce štěstí. A Budinský. Nevím, jestli někde podřízl černou slepici, do rukavic si vložil zaječí tlapku pro štěstí, či se kvůli MOL Cupu upsal ďáblu. Každopádně o tomhle zápasu bude vyprávět vnoučatům a Baník si ho zapíše do tučným písmem do kroniky. My odškrtli jednu trofej, ale ztráta na Bohemce by mě mrzela víc.

Když jsem dorazil domů, vítala mě v předsíni A. slovy „jak sis to užil?“ Vysvětluju jí, že moc ne, protože jsme přes hodně šancí nedali ani gól a prohráli. „To mi nevadí, já fandím slávii“ a odběhla zpátky do postele. Zůstal jsem jako opařenej. Od malička ví, kam patříme a komu fandíme. Proto pevně doufám, že to byla jen dětská legrace, a ne nějaký vzdor, protože by to byla ťafka mnohem horší než nějaký vypadnutí z MOL Cupu. To musíte uznat. Dnes nás doma čeká důležitý rozhovor.

saeta



Co se aktuálně mezi fans děje?

Nedělní trénink veslování - report z utkání Sparta - Slovácko

Polinova stovka - report z výjezdu za Spartou do Řecka

Sparta by měla nejdříve vychovávat sebe než fanoušky

Ať se zase hraje - report z výjezdu na Baník

Rád bych se domů z Letné vracel s úsměvem...report z utkání Sparta - Lillestrøm

Tanec mezi vejci - report z tkání Sparta - Pardubice

Fanynka měsíce - Pája z FCS Opolany

Už je to čtrnáct let, nikdy nezapomeneme, Seniore!

Návrat po letech - report z výjezdu do Olomouce

Díky Jennifer Lopez opět v Arménii - report z výjezdu za Spartou do Arménie na EL

Nejasná předpověď počasí - report z utkání Sparta - Jablonec

Letecký speciál do Athén

Nejhorší start do ligy za posledních třicet let - report z výjezdu do Hradce za Spartou

Využití peněz ze sbírky na choreo