Fifty-fifty, nerozhodně, prsíčka. Takto a ještě několika způsoby se dá vyjádřil naše letošní ligová bilance s ostravským Baníkem. Na podzim jsme na Letné podlehli v nenávistné atmosféře modrobílým 0:2, nyní jsme jim oplatili stejnou mincí. Ta nenávist nebyla vůči soupeři, nýbrž vůči vlastnímu trenérovi Jaroslavu Hřebíkovi. Už bych něco podobného nechtěl nikdy zažít. Brrrrrr, ještě teď mám z tehdejšího zápasu husí kůži jako pralinky. Nedlužíme si tedy s Baníkem nic a na podzim můžeme načít další kolo vzájemných soubojů. Pokud se dříve nesetkáme v poháru ČMFS.Moje moravská mise za třemi ligovými body začala přesně v 9,56 minut odjezdem vlaku Supercity PENDOLINO 505 a skončila příjezdem nočního autobusu linky 504 ve 4,17 minut. A co se dělo mezi tím?

Jízda na palubě našeho nejrychlejšího vlaku příjemně uběhla a za tři a půl hodiny vystupuji na ostravském nádraží. Nejdříve navštívím své moravské přátele a jsem paní domu přivítán se všemi poctami - chlebem, solí i stopečkou slivovice. Po vynikajícím obědě a dobré kávě jdeme s přáteli přivítat hlavní konvoj sparťanských fanoušků. K mému zklamání jich tentokrát dorazilo asi třicet. A opět jsme u starého problému. Pondělní televizní přenos není tím pravým termínem pro fotbal. Kdy už si to uvědomíme? Již na nádraží dochází k prvním potyčkám, naštěstí pouze verbálním. Atmosféra v trolejbusu je bojovná a v duchu se musím smát některým výrokům domácích fandů. „Bude to těžké, ale alespoň dva kusy jim dáme“, povídá jeden. „Už se těším na Spartu ve druhé lize“ kontruje druhý rozumbrada. To, že jejich Baníček je na tom ještě hůře než my, mu zjevně nevadí. Za pár minut jsme na Bazalech a po předloňské euforii ani památky. Tribuny zejí prázdnotou. Nakonec se domácí diváci přece jen dostaví, ale těch, co Baníček nikdy neopustí je jen necelých sedm a půl tisíce. Ale dobrou atmosféru udělat umějí, to se musí nechat. Kam se na ně hrabeme.Trávník je dost podmáčený, ale celé utkání vydrží v dobrém stavu, leckde se hraje na mnohem horším.

V základní sestavě Honza Šimák místo Tomáše Kóni a patří mezi nejlepší hráče zápasu. Od prvních minut Sparta útočí, domácí jen brání, na nic víc se nezmohou. V 5. minutě si vyšlápne Matuška na Metelku a hned si může prohlédnout zblízka, jak vypadá žlutá karta. Zdravě ho to nabudí a po pár minutách vniká do otevřené obrany, obhodí gólmana Rašku a pro druhého bývalého Ostraváka, Z. Pospěcha, už není problém zasunout balón do prázdné branky. Vedeme 1:0. Domácí se snaží, ale kromě několika ofsajdů Žůrka neukáží téměř nic. Hra je plně v naší moci a když těsně před poločasovým hvizdem nepochopitelně vrazí Čoupek do našeho Zabavníka, nemůže následovat nic jiného, než červená karta pro domácího hráče. A o osudu zápasu je téměř rozhodnuto. Také druhý poločas se odehraje v režii Sparty a je jen otázkou času, kdy dáme druhý gól. Ten nakonec střílí Libor Došek, který vystřídal Maura Lustinelliho. Je hotovo, utkání se jen dohrává. Za zmínku stojí střídající Tomáš Sivok, který se po těžkém zranění opět vrací na ligový trávník. Ať se Ti daří, rudý bojovníku, scházel jsi nám!

Co mne ještě zaujalo? Pěkná a docela vtipná chorea domácích fanoušků, ale i sparťanů. Projevy nenávisti k Tomáši Řepkovi. Čekal jsem od domácích fandů, že trnem v oku jim bude především Maty, ale tentokrát to odnesl Řepa. Divné! Tipoval bych, že velká část domácích fandů ho nikdy v baníkovském dresu hrát neviděla. Už je to pěkných pár let, kdy odešel do Sparty. Také projevy některých fanoušků na hlavní tribuně byly, mírně řečeno, nestandardní. Odhaduji to na dobré 4 promile. V takovém stavu si ten fotbal asi užijí. Ale co, je to jejich problém. Protože nám ujíždí rychlík do Prahy, a další nám jede až za tři hodiny, poctíme ještě jednou své přátele návštěvou. Opět skvělé občerstvení, dobrá káva, sklenka červeného, prostě krásný den má krásné zakončení.

Čekáme na vlak a nevěřím svým očím. Mladý, elegantní muž se sportovní taškou. „Á, pan Jára! Dobrý večer, pane rozhodčí, co Vy tady?“ povídám. Znejistěl a povídá: „Já nevím, kam vás mám zařadit.“ Jářku, „nebojte se nás, my jsme sparťani, dneska to bylo dobrý!“ „Dnes jedu domů vlakem, ještě nikdy jsem to nezkusil!“ praví on. Než náš rychlík přijel, příjemně jsme se pobavili. Ptali jsme se na vyloučení, na házení sněhu, či spíše ledu na naše hráče, na celkovou atmosféru utkání, tak jak to vidí arbitr na hřišti. Je to příjemný společník, jeho vyprávění bylo zajímavé. Nevím, zda-li prozradím něco tajného, ale prý po zápase dlouho s delegátem utkání řešili problém, zda hučení domácích fanoušků na „zrádce“ Řepku bylo rasistické, či nikoliv. Tak až do takových extrémů se dostává tento problém. Lidská hloupost je nekonečná. Rychlík přijíždí, nastupujeme a se těšíme na návrat domů. A na sobotu, kdy ve skutečně prvním jarním kole hostíme na Letné Teplice. Pár minut po včerejším zápase skončila kalendářní zima. Ta sparťanská ale trvala mnohem déle. Řekl bych, 15 měsíců.

Nyní je konečně jaro. Sparťanské jaro. Tak, v sobotu, nezapomeňte!

Bombito


Statistika utkání:

FC Baník Ostrava - AC Sparta Praha 0:2 (0:1)

Branky: 9. Zdeněk Pospěch, 82. Libor Došek
Rozhodčí: Jára - Filgas, Kumstát
ŽK: Magera - Matušovič, Kadlec
ČK: Čoupek (Ostrava)
Diváci: 7436

Sestava Baníku Ostrava: M. Raška - M. Lesák, M. Klimpl, P. Besta, P. Čoupek - F. Metelka (74. P. Tomašák), D. Bystroň, Z. Staněk (46. M. Lukeš), M. Čížek - L. Žůrek, L. Magera (59. A. Varadi)

Sestava Sparty: J. Blažek - R. Zabavník, T. Řepka, V. Drobný, M. Kadlec - K. Kisel, M. Hašek, J. Šimák (87. T. Sivok) - Z. Pospěch (90. D. Kolář), M. Lustrinelli (70. L. Došek), M. Matušovič