Dnešní referát o posledním ligovém utkání naší Sparty bude nezvykle krátký. Ono bude lepší hodně rychle na takový zápas zapomenout. Ne, neprohráli jsme, ani jsme nebyli horší. Jen jsme si absolutně nevěděli rady s úpornou obranou žlutomodrých Teplic. Bezradnost, to bylo téma dnešního dne. Ani, kdybychom hráli do půlnoci, gól by jsme pravděpodobně nedali! Opět jsme se utkali s týmem, kterému jsme byli něco dlužni-vrátit porážku z podzimní části ligové soutěže. To je taková naše letošní specialita. Těch týmů, které jsme v první části soutěže porazili, nebylo mnoho. Ve dvou předchozích utkáních se nám to podařilo, a nejen já jsem otěhotněl myšlenkou, že teď už to půjde skoro samo. Dnes jsem znovu tvrdě dopadl na zem. Po holomajzně se Slováckem jsme vyhráli v Ostravě, to se stále počítá. Baník, přestože hrál velice špatně, se také občas snažil zaútočit, čímž otevřel vrátka ke zteči vlastní branky a naši hráči toho dvakrát dokázali využít. Vítězství trochu vylepšilo dojem z nepříliš kvalitního výkonu. Byli jsme sice mnohem lepší, než předloňský mistr, ale oni nás zas tolik neprověřili.
To zkušené mužstvo Teplic si na Letné počínalo jinak. Zakopali se před vlastní brankou, bránili v devíti hráčích, občas se sice dostali za půlku, ale v zápětí se míč vracel na polovinu hostů. Jenže se s tím naši borci nedokázali vypořádat. Do zápasu od první minuty nastoupil i Libor Došek, který v posledním zápase na Bazalech dal jeden gól a krásnou pohotovou střelou nastřelil břevno. To stačilo, aby se probojoval do základní sestavy. Nutno dodat, že se v ní neztratil-byl stejně špatný jako ostatní. Nevyhrával vzdušné souboje, nestřílel, branku Tomáše Poštulky prakticky neohrozil. Na jeho obranu musím říct, že byl hostujícími obránci při každém souboji přidržován, soupeři na něm viseli jako děti, kterým se vrátil tatínek z cesty kolem světa. Ale protože ani on si v těchto soubojích velice často nepočíná čistě, rozhodčí tyto zákroky na něj přehlížejí jako krajinu. A on se jen diví, rozhazuje rukama, čímž si ty sudí ještě proti sobě popuzuje. Bezradnost. Ale ani ostatní borci v záloze či útoku nebyli lepší. Nechci se neustále opakovat, domácí zápasy Sparty jsou podobné jako vejce vejci. Stačí, aby obránci pokryli dva-tři naše hráče a problém je na světě. Hra je neuvěřitelně statická, bez nápadu, bez individuální akce. Máme sice jakousi územní převahu, ale téměř bez šance vstřelit branku. Znovu se ukazuje, jakou chybou bylo vyhození Karla Poborského. Když už si nikdo nevěděl rady, on vzal odpovědnost na sebe a občas dokázal takový zápas rozhodnout. Dnes ve Spartě takový hráč není. A když jsou soupeři jen trochu šikovní, stačí málo a je po nadějích. Pár taktických faulů, nějaké ošetřování, zdržovat kde to jde a minutky letí jako o závod. Přesně takto to bylo i dnes. Abych jen nebrečel, pochválím obranu, je to jiné než na podzim, přítomnost Tomáše Řepky se projevuje i na jeho spoluhráčích. Jarda Blažek byl prakticky bez práce, ale jednu minelu opět předvedl. Místo vyboxování centru se snažil balón chytit a nebýt přísně odpískaného útočného faulu, mohli jsme nakonec i prohrát. Nakonec jsme se s Teplickými rozešli smírně. Nejhorší výsledek, jaký mohl být. I oni potřebují body v boji o druhé místo. Všechno špatně, ještěže ten Liberec vyhrál. A vrcholem všeho špatného je, když se ve vaší blízkosti objeví fanoušci Sparty, kteří nedělají nic jiného, než že našim hráčům nadávají, urážejí je, jsou neskutečně hloupí a dávají to veřejně najevo. Pak je lepší na takové představení okamžitě zapomenout.
Ale měl jsem i příjemné a radostné zážitky. Především setkání se svými přáteli v restauraci U poctivého Pučka. Takových střetnutí, s lidmi naladěnými na stejnou notu, není nikdy dost. Gratulace bývalému hráči legendární generace šedesátých let, Vladimíru Kosovi, také potěšila. Je to neuvěřitelné, ale příští týden oslaví sedmdesátiny! A nemůžu vynechat ani diváky. Přišlo jich slušných 7 200, přestože byl zápas v televizi. Povzbuzovali naše hráče celé utkání. A naprosto vrcholnou záležitostí bylo choreo našich kotelníků. Červené, žluté a modré kartony, proložené obrovskými číslicemi 1893 přes celý sektor za brankou, to bylo skvělé, to se dnes opravdu povedlo.
Vlastně já už zapomněl, jak otráven jsem z Letné odjížděl a již se těším na středeční výjezd do Jihlavy. Sice jsem tam před pár dny byl, ale tehdy jsme nevyhráli. Vyhrajeme ve středu? Co myslíte? Já těm našim klukům věřím, pojedu určitě!
Bombito
Statistika zápasu:
AC Sparta Praha - FK Teplice 0:0 (0:0)
Rozhodčí: Adámek - Kordula, Goňa
ŽK: Řepka, Došek - Rada, Klein, Fenin, Tesařík, Poštulka
Diváci: 7202
Sestava Sparty: J. Blažek - R. Zabavník, V. Drobný, T. Řepka, M. Kadlec - K. Kisel, M. Hašek, J. Šimák (77. T. Sivok) - Z. Pospěch (72. M. Lustrinelli), L. Došek, M. Matušovič (67. D. Kolář)
Sestava Teplic: T. Poštulka - J. Kaufman, K. Rada, M. Klein, P. Krmaš - P. Verbíř, T. Jirsák (90. A. Rosa), J. Sabou, D. Tesařík - E. Džeko (69. K. Kroupa), M. Fenin (60. E. Rilke)
