Jooo,Stadion....před 5.00 jsem stál u trafiky,abych byl ten den,kdy vyšel první :)

Podpultový časopis Stadion byl zdrojem výstřižků a plakátů fotbalistů na stěně napíchané připínačkama, namátkou tam viděli Kevin Keegan,Socrates,Kempes,Passare lla,Rossi,Gascoigne a spousta dalších.Na ty všechny jsme si pak hráli ve vzájemných zápasech "uliční vchodové ligy".

Jinak dokud za Němce hráli opravdu Němci,tak to bylo vždy turnajove mužstvo

Tak sorry,výsledek jsem už zapomněl,ale fraška to tedy byla :(.

Mike Bossy 22:27 > Mám dokonce dojem, že to muselo skončit přesně těch 1:0.

Letnak 22:17 > Ano, to byla taky dobrá prasárna, jak vyjebali s Alžírskem.

Ad Letnak- ne ne, oba postupovali za předpokladu, že Německo vyhraje přesně o 1 gól a takto vyšachovali Alžírsko, které už mělo své zápasy ve skupině odehrány. Od té doby se poslední zápasy ve skupině hrají ve stejné době. Tzv. Ostuda v Gijónu. Spolu se zákrokem Schumachera na Battistona všichni na světě fandili na MS proti Němcům.

Letnak 22:17 > Strejda google říká, že to skončilo 1:0 pro Němce, ale cirkus to teda byl. Němci na postup potřebovali vyhrát, Rakušáci neprohrát o moc, takže rychlej gól a pak to už odstáli.

A nebo MS 1982,zápas NSR-Rakousko....oběma stačila plichta,tak 90.minut hráli ve středovém kruhu :)

Z MS 1982 je pro mě nejvýraznější vzpomínkou ta prasárna, co udělal Schumacher na Battistona. A mám to někde uloženo dodnes, takže nikdy za žádných okolností nefandím Německu.

Fanda Fotbalu 21:38 >
Tak když jsi vzpomněl časopis stadión z roku 1974, vyvstala mně ve vzpomínkách první věta nějakého článku z té doby. Zněla nějak jako: " Déle než 1000 minut měl Dino Zoff zaplombovanou branku. Pak přišel jakýsi Sannon z Haiti, plombu prolomil a pak už to šlo ráz na ráz."

Take pridam vzpominku, prvni MS Spanelsko 1982 a samozrejme nase trapeni a pak zapas Brazilie Italie tusim 2:3 strasne jsem fandil Sokratesovi

ad Fanda fotbalu- a my jsme tam také a Maďaři opět ne.

Prvni moje vzpomínky na sport jsou z roku 1972 a MS v hokeji v Praze a 19-1 výhra nad Švýcarskem. Pak na to, jak se mi potili dlaně, když vjeli k nám do třetiny Rusáci. To znamená, že se mi potili skoro pořád, protože se hrálo stále u nás ve třetině.

Mě to zajímá i proto že se to hraje na stadionu Kovboju myslím.. To by měl být celkem unikátní stadion.

crazytea 21:37 > Taky že budou. Čekám pěknej fotbal.

Ivoš 21:27 > Ve Stadionu byla po MS 1974 fotka redaktora s Seppem Herbergerem, trenérem mistrů světa z roku 1954. Redaktor popisuje, jak se stařičký trenér rozčiloval: "Kde je váš tým, kde jsou Maďaři? Místo toho nám sem posílají Zaire, Haiti, strašné!" No a vida, letos tam jsou znova:)

Co další zápas? Japonci jsou prý ještě lepší tým než korejci.. To by měli mít holandani hodně těžký.

Pamatuji ještě Sparwaasera, jak zavěsil v německém derby Maierovi.

Mike Bossy 21:14 > Ve stadionu byla potom velká fotka Neeskense s popiskem "hráč s velkým akčním rádiem". Nevěděl jsem samozřejmě, co to znamená ale líbilo se mi to, Před barákem jsem si na něj potom hrál a říkal jsem "já jsem Neeskens a mám velký akční rádio".

Fanda Fotbalu 21:27 > Zaire :))

Když se lehce vrátím k současnému šampionátu, tak mi těch kluků v dresu Curacaa bylo až líto. Ale za to, co museli prožít může ta debilni incluse a snaha tam narvat co nejvíc týmů. Jednoduše jsou asi těmi nejvýraznějšími, kteří na MS nemají co dělat.

seagull 20:39 > 1974. Původně jsem chtěl fandit Zaire protože se mi líbily jejich jména, ale to mě rychle přešlo. Zahajovací zápas Brazílie - Jugoslávie jsem viděl doma. Když táta zapnul televizi, obývák ovládla magická, slavnostní atmosféra. Jediný co si ze zápasu pamatuju je, že Rivelino kopal trestňák.
Semifinálové skupiny jsem sledoval na chatě na malé oranžové přenosné televizi, večerní zápasy z postele škvírou mezi skříní a zdí, televizi táta natočil tak, abych na ní viděl (byl to asi nějaký kompromis mezi rodiči).
Pamatuju si, že za Brazílii hráli Paulo Cesar Lima a Paulo Cesar Carpegiani a komentátor po několika minutách, kdy byli spolu na hřišti otráveně prohlásil: "A já budu už říkat jenom Lima a Carpegiani."
Rozhodující zápas Polsko - NSR byl ale odpoledne, o hodinu ho odložili aby vysušili hřiště, tak jsme si šli ještě kopat na zahradu, bylo mokro.
V zápase o třetí místo si vybavuju že Lato utekl po křídle a rozhodl, měl jsem radost.
Ve finále jsem přál Holandsku, vzpomínám si jak se o půli cestou do kabin Cruyff hádal s rozhodčím, ve druhý půli měli šance ale bylo to málo.

seagull 21:11 > ani když tam byl Rui Costa a Figo? Jinak si asi jako první vybavím Ameriku 1994, ale mnohem víc pak tu Francii. Na vyřazovací část jsem byl s rodičema na dovolené v závodním rekreačním objektu a dostal silnou angínu. Přesto jsem chodil do místnosti s televizí koukat a pamatuju hlavně Holanďany s Brazilcema. Doteď bych dal spíše sestav z toho mistrovství než ty aktuální.

Pamatuji se , že jsem nechápal, proč ten Panenkův kop letí tak dlouho do brány, když brankář už leží u levé tyče.

Mike Bossy 21:17 > Tak jsem měl přísnější rodiče a musel chodit brzo spát. Pamatuji si úplně přesně, jak jsem je musel těžce ukecávat na finále ME 1976.

Ad Ivoš- také mi bylo 9, tak jsme stejně mladí. Československá televize toho dávala hodně, určitě polovinu zápasů.

1974- pamatuji hřiště pod vodou Západní Německo- Polsko a gól Gerda Müllera, díky kterému Západní Němci postoupili do finále. A Cruyffův gól Brazílii. Ve finále jsem přál Holanďanům, hráli skvěle ten svůj totální fotbal a na MS byli herně odskočeni od všech. Ve finále vedli od 1.minuty, ale k titulu to nedotáhli. Skvělá generace, která svým pojetím změnila významně fotbal. Tu jejich sestavu vyjmenuji hned na první dobrou.

Třeba zrovna Portugalcům jsem to nepřál snad nikdy

Opravdu naplno 1978 v Argentině a fandil jsem domácím. Hvězdou pro mě byl Mario Kempes a výsledky jsem hltal hlavně z deníku Československý sport. Ten šampionát před tím v Německu, ten jsem tak intenzivně nevnímal a pamatuji si spíš takové střípky, třeba zarostlého Breitnera a že mi bylo líto Oranjes. Kdo ví, kolik toho naše TV dávala a na co mě rodiče nechali dívat, noviny jsem si v devíti ještě nekupoval.

Moje první MS 98 a nejvíc pamatuji na finále. Tehdá jsem přál Brazilcům byt to dnes tak fandím Francii. Jinak na velkých akci vždy přeji Němcům. Sice to není ideální z důvodu minulosti, ale proste jsem tak nastaven. Letos to ale z celého srdce přeji Portugalcům a to z jediného důvodu CR7

Lehký záblesky mam z Itálie 90, ale 94 v USA už jsem ve 12ti vnímal vic a doted si pamatuju urcite momenty. Nepokrytě sem fandil Kanárkům..Romario,Bebeto,Dun ga..v brance Taffarel. No a samozřejmě penalta Roberta Baggia ve finále:) Sledoval sem to tenkrát u babičky, kde sem trávil celé svoje prázdninové dětství. V tom 94 sem tam byl už v červnu, kdy MS začalo, ten rok sem měl mononukleózu, takže prodlouženy prázdniny :D
Občas na CT dávají nějaký sestřih z toho, myslím ze se to jmenovalo Dobry den, Ameriko. Tal pokazdy se snazim to chytit.

A asi nejvíc jsem si asi užil 98 ... spolu s knihou Bosáka, to jsem četl asi milionkrát, francouzský deník JB ....Francie se hodně proměnila od té doby

Jinak předtím to bylo ME 1980 v Itálii,ještě dodnes pamatuji bombu Jurkemika a chudáka Zoffa v brance Itálie. Pak to zdobilo úvod BBS

Moje první MS,které jsem opravdu vnímal 1982 Španělsko :)