Bombito | 26.11.2007 13:57

Kecy, kecy, kecy, aneb, když hvězdy tančí. Tyto a podobné termíny mě napadají, když mám charakterizovat včerejší trapný výkon Spartičky v Brně. „Jsme na vítězné vlně!“, „Slávisté se mohou začít bát!“, „Začíná náš útok na první místo v tabulce!“ a mnohé další výkřiky jsou slyšet z naší kabiny. V uplynulých zápasech jsme skutečně vyhrávali, ale nutno přiznat, že soupeři nebyli z těch nejsilnějších. Moravský dvojboj teprve ukáže, jak na tom skutečně jsme, tvrdil jsem po naší poslední výhře. A včerejší mač ukázal. Jsme na tom pořád špatně! S Brnem jsme 10 let neprohráli, ale každá série jednou skončí. Ta brněnská ukončila svůj život včera večer. A zaslouženě!

Celý týden slyším v televizi anonci na nedělní přímý přenos pořadu Když hvězdy tančí. Ale co když Ota spravedlivý vypne přenos? U toho musím být live. Do moravské metropole vyjíždíme v nedělním pošmourném odpoledni s dostatečným časovým náskokem. Nevlídné počasí, ani zoufalý večerní termín nás neodradí od možnosti vidět naše hvězdy v akci. Kupodivu, jede se po dé jedničce dobře, nikde ani náznak nějakého problému. Ve Velkém Meziříčí zastavíme na občerstvení a vedle mě stojí škodovka s nápisem FC Tescoma Zlín. Řidič vystupuje a já povídám: „Pane Hoftych, gratuluji k dnešnímu vítězství!“ Nemít uši, smál by se okolo celé hlavy a odpovídá: „Děkuji za gratulaci, dobrý co? Nechali jsme je dole!“ Jářku: „Jasně, skvělá výhra! Tak to má být!“ „Ale fanoušky mají skvělé!“ kontruje. „Na ty se fotbal nehraje, góly jsou důležitější“ odpovídám. Rozloučíme se, popřejeme si šťastnou cestu a já v tu chvíli netuším, jakou pravdu mám. Za pár desítek minut dostaneme čtyři kusy a pojedeme domů. Konečně jsme v Brně. Slyším o protestním pochodu brněnských fanoušků požadujících návrat týmu na stadión za Lužánky. Prý asi 80 protestujících v klidu prošlo Brnem. To na asi 10 sparťanských fans čeká na vlakovém nádraží mnohonásobná přesila policistů. A opět se nic neděje. Prostě nuda v Brně.

Všichni do lavic, kabaret začíná. Zima, plískanice, 8 hodin večer, divme se, že jsou tribuny poloprázdné. Necelých 5 tisíc diváků přemohlo lenost a přišlo se podívat na úřadujícího mistra v nedbalkách. Od první minuty cítím velkou nervozitu na hřišti. Při prvním souboji Mára Kulič nafilmuje pád a diví se, že sudí nepíská. Za chvilku další zbytečný střet Míry Slepičky s domácím Trousilem dohraný do vzájemného napadení. Tady byl sudí Franěk zbytečně velkorysý, měli jít oba ven. Pak by možná nedošlo na další zbytečné fauly a i hlediště by se uklidnilo. Z hlavní tribuny jsem zaslechl několik perel. O některé se s vámi podělím. Třeba Kulda v souboji se Sieglem: “Kuliču, co to bylo, ty hňupééé?“ Kuldovi podklouzly nohy a padá na trávník. „Kuliču, upadlo ti tělo, nemehlo!“ Za pár okamžiků podobně padá domácí pleyer. „Je to mokré, chlapi!“ hlásá stejný hlas lidu. „Měls mu ty nohy přerazit!“ když domácí borec tvrdě fauloval Tomáše Řepku. Jiný hlas na stejnou akci, Řepka se svíjí v bolestech: “Hoši, toto má být největší tvrďák ligy? Ha ha ha.“ „Horváthe, ty jsi tlustý prase jako Paróbek!“ A hoši se smějí, až se za břuchy popadají. Zato Tomáše Grigara přechází smích brzy. Naši obránci kupí chybu za chybou a on má plné ruce práce. Jen díky jemu a střelecké smůle domácích držíme bezbrankový stav. A nedáš, dostaneš! platilo i včera. Rychlý protiútok, na konci střela Kyselovka a hned je veseleji. Vedeme 1:0. Na situaci rychle reaguje trenér Uličný. Stahuje Večeřu a nastupuje druhý útočník Tomáš Sokrates Došek. Ten mě rozesměje ještě dřív, než vběhne na trávník. Trenér ho pošle rozběhat a po necelé půlminutě ho povolává k nástupu na hřiště. Tomáš se vrací k lavičkám a pod vousy si brumlá: „Ty vole, ještě nejsem rozcvičený!“ Ono to na hřišti vidět nebylo, okamžitě začal dělat našim bekům problémy. A historie se opakuje, necháváme domácí hrát fotbal. Tvrdý a důrazný. mnohdy okořeněný fauly, ale na naše hráče to perfektně funguje. Místo doražení a klidného dohrání zápasu ztrácíme zbytečně míče a pouštíme domácí borce do šancí. Po další z mnohých chyb, tentokrát v tom jede David Limbera, překonává vicemistr světa dvacetiletých L.Kalouda gólmana Grigara. Nemohu se zbavit dojmu, že střela šla chytit. Tomáš se jen zařadil do klubu těch, kteří neudělali nic navíc.

Do druhé půle nastupuje v našem dresu Libor Došek. A opět hlediště perlí. „Liborééé, nezapomeň, odkud pocházíš!“ nebo „Došku, ty hajzle, kdyby tě tak viděla maminka!“, jinak dlouholetá pracovnice zdejšího klubu. Ostatní vulgárnosti raději vynechám, některé výrazy jsem ani neznal! Druhý poločas je poznamenám vystoupením domácího kotle. Krásné světlice, smradlavé dýmovnice, několik odpálených tankových střel a také často nechutné urážky Sparty a Pražáků. Hrozí ukončení zápasu. Ale ani náš minikotýlek nebyl svatý. Na domácí fanoušky neměl podobně, jako naši hráči na domácí borce. Ti nás válcovali, hráli nejen tvrdě, ale i rychle a když L.Kalouda ukázal, jak účinná je střelba z dálky, nebylo co řešit. Snad jen dohady, zda dohrajeme v jedenácti. Míra Slepička si celý zápas koledoval o vyloučení a jen díky benevolenci pana Fraňka nebyl vyloučen dříve, než v samém závěru zápasu. Chybou trenéra Bílka bylo, že ho neposlal z trávníku sám, bez červené karty. V dalším zápase bude s největší pravděpodobností chybět. Zbytečně! Nakonec stojí za řeč jen úžasný gól Tomáše Polách. Stojí na vápně, chytají ho křeče, přesto zpracuje přihrávku a z posledních sil nádherně zavěsí do vinglu Grigarovy svatyně. Ani Ronaldinho by se za takový gól nestyděl. Fotbalová paráda! Utkání končí a domácí hráči si užívají zasloužených oslav.

Vracíme se domů, prší, sněží, fouká vítr, i ten nahoře nás asi nemá rád. Cesta nepříjemná, dá se říct hnusná. Stejně jako naše nálada. V duchu si znovu promítám předzápasové kecy našich hráčů a vzpomenu na slova Seana Conerryho z amerického filmu Skála. Cituji. Jeho kolega říká: “Udělám všechno!“ „Všechno? Poražení vždy říkají, že udělají všechno. Vítězové to bez keců udělají královně!!!“ Takže, pánové, příště raději mlčte, přestaňte kecat, přestaňte tančit a na hřišti to ukažte bez řečí! To bude lepší.

P.S.: V uplynulém týdnu byl slavnostně otevřen nový shop Sparty. Někteří hráči tam vystupovali v roli prodavačů. Možná by stálo za úvahu jim změnit pracovní smlouvy. Třeba by jim to šlo v kase líp. A aby se naučili tvrdosti, poslal bych je na stáž do Lídlu, Kauflandu, Hypernovy nebo Tesca. Pak by si více vážili toho, co mají.

Ale abych nekončil tak neradostně, už se těším, že se jim ve čtvrtek večer za dnešní kritiku omluvím. To ovšem musejí porazit moskevský Spartak. V opačném případě je pošlu k lopatě! ;-))

Bombito


Statistika zápasu:

1. FC Brno - AC Sparta Praha 4:2 (1:1)

Branky: 31. a 61. Kalouda, 68. T. Došek, 90. Polách – 13. Kisel, 86. Slepička

Rozhodčí: Franěk – Wilczek, Lhoták
Žluté karty: Polách, T. Došek, Besta – Slepička, L. Došek, Kladrubský
ČK: Slepička

Diváci: 4 855

Sestava Brna: Lejsal - Kuncl, Trousil, Švejnoha, Siegl - Kalouda, Holek, Večeřa (19. T. Došek), Polách, Střeštík (84. Pavlík) - Besta (90. Kubáň). Trenér: Uličný

Sestava Sparty: Grigar - Pospěch, Řepka, Kadlec, Limberský - Kisel, Horváth, Kladrubský (77. Rezek), Matušovič (62. Zeman) - Slepička, Kulič (46. L. Došek). Trenér: Bílek

Bombito | 26.11.2007 13:57 Vstoupit do diskuze
61