Na poslední lednový den roku 2009 připadl termín, v pořadí již třetího, zimního měření sil sparťanských talentů a přátel. Datum této akce si již tradičně pečlivě zapisují do svých nabitých diářů také dvě celebrity evropské žurnalistiky – pánové Hustoles se Šlajsem. První opustil 39. Světové ekonomické fórum v Davosu, které tak muselo prvně v historii vyhlásit volný den neb přišlo o svého hlavního diskutéra k tématům hrozícího nebezpečí protekcionismu, globálního oteplování klimatu a zejména pak uplatňování talentovaných odchovanců a chovanců v praxi. Kolega Šlajs pak opustil jaltskou konferenci o příměří v Gaze, načež si Izrael s Palestinou nezačaly opět vyměňovat své rakety, ale všichni svorně zasedli k televizorům, aby mohli sledovat na sportovním kanálu Al Jazeera Sport největší událost zimy… A co naplat, tou je zkrátka SF cup.

Organizátorům se letos přihlásil z celého světa rekordní počet deseti týmů, takže se proti předcházejícím ročníkům muselo pár věcí pozměnit. Jednak tedy změnou prošel herní systém, protože ten „každý s každým“, by byl velmi časově náročný. Muselo se tedy přistoupit k vytvoření dvou skupin. Neb hlavní organizátor soutěže s touto variantou více méně počítal, začal prakticky ihned po závěrečném hvizdu minulého zimního turnaje s výstavbou druhé haly. Dnešního rána se pak v 8,00 díky tomu mohly ve dvou halách současně rozeběhnout zápasy základních skupin. A hned v prvním zápase skupiny A došlo k nečekanému výsledku, když loňský vítěz (Sparťanská přípravka) podlehl týmu Ultras. V dalším utkání se hodně natrápili Kapříci s urputnou defenzívou G1P, kterou nakonec pokořil v závěru jediný střelec. Posledním celkem, který ve skupině A vstoupil do turnaje byly Lovosice, které podlehly poměrně sehranému a tradičně důraznému týmu Ultras. Vítězové si tak prakticky již ve druhém zápase zajistili postup ze skupiny. Podobný kousek se poměrně nečekaně povedl záhy i Kapříkům, kteří doslova přetlačili Sparťanskou přípravku opět výsledkem 1-0. Následně si připsali první body za výhru nad G1P hráči Lovosic a k měření sil se chystali dva neporažené celky Ultras a Kapříků. Ti se ujali velmi rychle vedení 2:0 a relativně s přehledem kontrolovali vývoj zápasu. Pak si ale dovolili několik chvilek bez dostatečné koncentrace a konečná remíza 2:2 tak byla logickým výsledkem. V dalším dění si pojistili postup ze skupiny loňští vítězové „povinnou“ výhrou nad G1P v poměru 3:1, ovšem tato byla jejich jediným bodovým ziskem a šli tak z nejhoršího – 4. místa na první celek skupiny B. Souboj útěchy o konečné 9.místo zbyl na jediného účastníka turnaje, který po skupinách neměl na svém kontě ani bod – G1P.

Ještě než se stihl provést slavnostní výkop skupiny B, přivodil si jeden z hráčů nováčka turnaje (Malých vlajek) poněkud nepříjemné zranění. Při zevrubné rozcvičce, kterou absolvoval pod palbou údivných pohledů spoluhráčů jako jediný z týmu, mu při pokusu o přeskok míče na šíř nevydrželo, tento cvik z nejnáročnějších, koleno a musel být transportován do nedalekého špičkového chirurgického traumacentra. Proslulosti tohoto zařízení pak odpovídala i následná blesková diagnóza – asi nejspíš možná bude trochu pochroumaný meniskus… Skupinu B pak odstartoval zápas Homolky Boys s týmem Malých vlajek. Homolkové si připsali v tomto vyrovnaném souboji dva body za výhru a tento počin pak zopakovali, jako jediní, i v ostatních zápasech skupiny. Druhým nováčkem turnaje byl velmi ambiciózní tým 1.FC Lehovec. Jak se ale v jeho zápasech ukázalo, ambice, okázale proklamované v předsezónních tiskových prohlášeních, proměnit v branky, body a výhry, není až tak jednoduché. Tým Lehovce měl ve svém středu sice několik nadějných hráčů, ale na víc jak jednu jedinou výhru v posledním zápase (který navíc vzácně jednotně všechny sázkové kanceláře jako na povel stáhly ze svých nabídek) a díky horšímu vzájemnému zápasu s Kostelcem poslední místo ve skupině, to tak nějak nestačilo. Jak již bylo řečeno, Malé vlajky přinesly do populárního turnaje i několik nešvarů, kterým zde musíme nastavit kritické zrcadlo. Hodně laxní výkon v závěrečném utkání skupiny například nesportovně zmátl pozorovatele dalších potenciálních soupeřů, čímž došlo k ovlivnění regulérnosti celé soutěže. Krom vypuštěného utkání panovalo i dost nejasností kolem registrací jejich hráčů, protože nejeden se podobal proslulým hvězdám světového fotbalu a zejména pak tito hráči nebyli schopni doložit svou příslušnost k Malým vlajkám stranickou legitimací se zaplacenými příspěvky na rok dopředu tak, jak reglement soutěže praví…

Před zahájením vyřazovacích bojů v zápase o 9.příčku prokázali více zkušeností s boji o „záchranu“ hráči G1P a první výhru v turnaji (3:2) si nechali na ten správný moment. 1.FC Lehovec tak při premiérové účasti na vrcholné akci získal krom jedné darované výhry a diplomu za účast, jen cenné zkušenosti.

Následně se tedy rozeběhly historicky první vyřazovací boje. Ultras s přehledem vyřídili Kostelec 4:2 a šli do semifinále. Následující dva zápasy musely rozhodovat až penalty. Nejprve v „bratrovražedném“ souboji Sparťanská přípravka v úplném závěru trestuhodně promrhala dvoubrankové vedení, aby následně pykala při penaltách a skončila na štítě Homolků.

Další zápas naskytl asi nejprestižnější souboj z možných, když svedl proti sobě Kapříky a Malé vlajky. Tento zápas přilákal nakonec asi největší pozornost publika a i když se zejména početná obec fanoušků Kapříků snažila sebevíc, na hřišti to byla spíše taktikou svázaná partie, než nějaká jízda nahoru dolů. Malé vlajky, které si byly vědomé své katastrofální historické bilance ze vzájemných zápasů, kdy leckdy kasírovaly dvou a dost možná i trojciferné příděly, se zaměřily na jediné. Otrávit fotbalovým básníkům, a přiznejme si to – i svým vzorům, jejich radost ze hry, urputnou až dotěrnou obranou. Navíc ač se Kapříci vyznačovali ve skupině poměrně slušnou obranou, v nejdůležitějším zápase turnaje si neodpustili jedno okénko, které trenér, metodik a duchovní otec týmu malovlaječkářů chladnokrevně proměnil nestydatě arogantní střelou mezi nohy gólmana. Velkovlaječkáři nakonec docílili, za frenetického povzbuzování svých fanynek a nevděčného brumlání fanoušků, alespoň vyrovnání, ale na další branku už se, unaveni na těle i duchu, nezmohli. Zápas dvou týmů s jednoznačně nejlepšími gólmany turnaje tak skončil remízou 1:1, a tudíž dalším penaltovým rozstřelem. Tato dovednostní disciplína pak skončila naprostým fiaskem loňského stříbrného celku, když ze šesti pokusů dokázal vstřelit jen jednu jedinou branku a po dvou pokusech pak má jejich tým navíc na triku majetkovou škodu značného rozsahu (rozbité údajně nerozbitné okno o rozměrech 5x5metrů a zdemolovanou konstrukci na basketbal, kterou neuchránilo ani to, že byla „uschována“ až pod střechou haly). Tým Kapříků tak skončil hned ve čtvrtfinále. V posledním zápase prvního kola pak nečekaně obrozený tým Jami clubu přejel černého koně z Lovosic 4:1.

Na Jami club čekal hned zápas semifinále s Ultras a patrně mu došly síly. Hráči Ultras prokázali nejen fyzickou, ale i technickou převahu a převálcovali svého soka 5:0. Nečekaný účastník semifinále – Malé vlajky vyzvaly v boji o finále zkušené harcovníky Homolky Boys. Homolkové už ale poučeni čtvrtfinálovým zápasem Kapříků, po důkladném rozboru videa pojali zápas chytřeji a cestu k zápasu o zlato si zkušeně pohlídali výhrou 2:0.

Malé vlajky si v boji o třetí místo zopakovaly svůj zápas s Jami clubem ze skupiny (3:3), ale tentokrát měly navrch a braly těsnou výhru – 3:2.

První velké finále tak obstarali Homolkové s Ultras, a kdo čekal vyrovnaný souboj, byl hodně zklamán. Homolkové Ultrasům nestačili a podlehli vysoko 0:5.

Fakta o turnaji:

Ve 29 zápasech padlo 113 branek ze hry, tj.průměrně 3,9 gólu na zápas.

Nejlepší mušku měli střelci konečného vítěze turnaje, kteří dali nejvíce branek absolutně (26), jakož i průměrně v jednom zápase (3,7). Dalšími nejproduktivnějšími v absolutním počtu vstřelených branek byly týmy Homolky a Jami (15). V průměru vstřelených branek na zápas však patřila druhá příčka poslednímu 1.FC Lehovec (2,6).

Nejpevnější obranou v absolutním počtu obdržených branek vládl tým Kapříků, který inkasoval jen pětkrát (tzn.1gól na zápas). V průměrném počtu obdržených branek byl ale ještě lepší vítěz turnaje – Ultras (0,9).

Nejvyšší výhry na turnaji si připsal hned dvakrát jeho celkový vítěz – Ultras, když v semifinále a potom i ve finále smetl své soky shodně 5:0. Nejvíce branek v jednom zápase padlo v závěrečném klání skupiny B Lehovce proti Malým vlajkám (6:2).

Jistým paradoxem nového vyřazovacího systému turnaje je patrně skutečnost, že jedinými dvěma neporaženými celky byly vítězové z Ultras a pátí Kapříci. Naproti tomu třeba třetí celek Malých vlajek skončil na bronzovém stupni se zápornou bilancí dvou výher, remíz a tří porážek, při pasivním skóre 13:17.

Proti loňskému umístění si nejvíce polepšili hráči obou finalistů, a to shodně o dvě příčky. Naopak nejhlubší pád absolvovaly týmy Sparťanské přípravky (z prvního na sedmé) a Kapříků (z druhého na páté). Velmi pozvolna se plíží k vrcholu nenápadný Jami club (2007-6., 2008-5., 2009-4.), který by tak, při zachování dosavadního pokroku, mohl slavit svůj velký triumf v roce 2012…

Výsledky ke stažení (xls soubor)






Historická tabulka SFC zima ke stažení (xls soubor)


Objektivní zrakem viděli a tradičně kriticky ostrou tužkou zapsali

Hustoles a Šlajs