Vzhledem k tomu, že se přechodně nacházím ve stavu "kryplovství":) bylo u mě již předem vyloučeno, že bych se vydal do Kluže podpořit Spartičku v náročném zápase a tedy na den 5.11. jsem měl tak maximálně program spočívající v TV sledování zápasu. Protože však nejsem "gaučák", zvítězila u mě nakonec touha vidět kopanou na živo. Že to byla skutečně kopaná, o tom se rozepíšu ještě níže v článku. Jak jsem se ale k tomuto "live" fotbalu vůbec dostal? Je úterý 3.11. a na schůzce s klienty z Valencie zabývajícími se investicemi zde v ČR jsem byl pozván na zápas jejich klubu VALENCIA CF. Bohužel by se mělo jednat o cestu k sešívaným do Edenu a tak v prvním okamžiku odmítám. A oni se ani nebrání, protože moc dobře vědí, že žiju tím lepším klubem z našeho hlavního města. Následně ve čtvrtek v předvečer dalšího kola Evropské ligy pořádají představení své oblasti a v jednom hotýlku servírují výborné 4 druhy paelly (vlastně takový španělský způsob rizota pokud by náhodou někdo nevěděl), jámonky (sušená šunka) atd. a k tomu vínko, pivko...zkrátka taková velká žranice:) Už z mých předchozích návštěv Valencie jsem měl doma dres tohoto klubu podepsaný od všech hráčů, protože tak nějak se klienti znají s majiteli Valencie a tak jsem si ho samozřejmě vzal na sebe. To jsem ale neměl dělat, protože jsem prostě dostal do ruky lístek a bylo mi řečeno, že zkrátka musím jít.

No nic, řekl jsem si. V cirkuse jsem už jednou byl na derby a proč bych si tam opět nemohl zakřičet gól poté co míč z kopaček hráčů VCF skončí za zády bezmocného Vaniaka. Lístek za správnou "slávistickou":) cenu 900,- Kč by bylo škoda vyhodit (je vidět, že jsem se naučil v manželství spořivosti:)))..a navíc vidět frustraci tolika sešívek z blízka z nějakého pěkného debaklu, to bylo příjemné lákadlo. Normálně českým klubům v pohárech kvůli koeficientu přeju dobré výsledky, dnes jsem si přál ale jediné, debakl slavie..kéž by se opakoval její "koncert" s francouzským soupeřem! Jedu tedy ke stadionu se smíšenými pocity, ale dres VCF mě hřeje takže ani ty šašky v sešívaných dresech a šálách kolem sebe nestíhám vnímat. Co se ale nestalo, před stadionem potkám 2 z mých asi 4 osobně známých slávistů. Naštěstí se mohu bránit svým dresem VCF, opravdu se tam jdu bavit jejich uměním a ne podívanou na "kouzelníky z cirkusu eden":) Poté další pohroma a pozná mě tam výčepní z hospody, kde se občas s kamarády scházíme na jedno před zápasem Spartičky:) Říkám si tak, ještě na mě bude minutovej záběr v TV a jsem mrtvej Homolka:)

Dostáváme se tedy na stadion těsně před zápasem, protože Španělé nikdy nikam nechodí včas. V celkem asi 20 lidech jsme jako jedni z mála příznivců Valencie mimo sektor, určitě nejblíž slávistickému kotli. Ze Španělska přijelo odhadem tak 100 příznivců v sektoru hostí, dalších tak 100 jich bylo mimo. Cirkusáků se sešlo dle hlasatele něco málo přes 10.000. Před uvodním hvizdem je držena minuta ticha za Karla Jarol...pardon za Frantu Veselého. Karel asi na lavičce sešívek ještě nejaký ten zápas vydrží.

Zápas začal a je vidět, že Valencie si sem přijela zahrát bohužel jen fotbalek a i přes domácí remízu bylo z hráčů vidět, že slavia pro ně není soupeřem na kterého by se nějak museli připravit. Tomu i odpovídá hra, protože je to opravdu spíše kopaná než fotbal, to vše v tréninkovém tempu. V dresu Valencie se snaží snad jen Joaquín, bývalý hráč Betisu Sevilla a bývalá naděje španělského fotbalu, který se po zranění pomalu dostává do formy. To samé je ale i u cirkusáků a s plným nasazením bojují snad jen jejich útočníci, je vidět respekt ze známého soupeře, který ale neprožívá své nejlepší období. Naštěstí rozhodčí píská penaltu a tak jde VCF do vedení po jejím bravůrním provedení pod břevno právě Joaquínem. Na druhé straně jsem žádnou vetší šanci neviděl. Možná to tedy bylo tím, že jsem svým kolegům překládal různé pokřiky co kdo v hledišti inteligentního vypustil z úst. Největší rozruch, kromě tedy jásotu naší skupinky po proměněné penaltě, byl pokřik "piiišo, vamos", který na Joaqína začal jeden z u mě sedících Španělů. Až když jsem mu podal vysvětlení, pochopil proč se na něj okolosedící cirkusáci podívali, když to "š" se v tomto případě spíše blížilo "č":) Ale jinak to prej znamená něco jako "chlapče, pojďme do toho".

Opravdu pěkný nejen fotbalový moment přichystal úvod druhého poločasu, když Maduro nechytatelnou bombou vymetl Vaniakovu šibenici. Po dalším jásotu naší skupiny jsem kolegy upozornil, že sice nejsme na balkánu, ale přece jen u slávistického kotle..no některým okolosedícím již docházely nervy:)) Následovalo vyloučení Šenkeříka, který byl celý zápas trochu nervní a příjemně frustrovaný tím, že to slavii zkrátka moc nešlo a po tomto výstavním gólu si stejně jako 99 % lidí na stadionu myslel, že je hotovo. Naneštěstí si to mysleli i hráči VCF a tak začali spíše vyklusávat. Slavie také nijak nejezdila a tak jsme v klidu mohli začít oslavovat. Bohužel v posledních 10 minutách přišel pro hráče VCF trest za jejich laxní přístup a odpočinkové tempo (které do te doby slávisté vůbec nedokázali překonat). Nejprve hlavičkou snížil Janda a poté Grajciar dorazil po Hlouškově protiútoku. V nastavení byl ještě vyloučen Baraja, kdy si trochu zasimuloval štístko Šmicer, ale na výsledku se již nic nezměnilo. Byla z toho tedy druhá překvapivá remíza sks s Valencií. Ukázalo se, že fotbal nemá logiku a hrubě se favoritovi nevyplatilo odpočinkové tempo na půl plynu.

K atmosféře. Slávisté převedli jedno choreo na Veselého, kterému aplaudoval celý stadion ve stoje. Support byl chvílemi ze strany sešívek slušný, chvílemi se strašák i s aparaturou snažili zbytečně a velký kotel nerozkřičeli:) Nejlepší tak byly z mého pohledu nepříčetní slávisté po druhé žluté kartě Šenkeříkovi kdy slavia pokračovala v mdlém výkonu a tak pokřiky "my chceme slavii" nebyly zrovna ojedinělé. A pak taky samozřejmě pohledy okolosedích po každém ze dvou vstřelených valencijských gólů:)

Po utkání míříme co nejrychleji na zastávku tramvaje, protože taxíky došly, kdy největší "vánoce" mají Španělé z jízdy na černo:) Zamířili jsme na pivko k Medvídkům do minipivovaru a jen škoda, že jsme nemohli oslavit výhru Valencie.

Výsledek Sparty jsem nechtěl znát, abych si mohl zápas vychutnat ze záznamu, ale již v metru jsem potkal řádně upraveného fandu Spartičky, který zpíval chorály a vykřikoval jak Sparta vyhrála, tak mě bylo jasné, že to dopadlo dobře. Snad bude v Eindhovenu a také doma s Kodaní hodně Sparťanů, Sparta vyhraje a evropské poháry budeme moci vidět i na jaře pouze ve sparťanském podání.

J.de slavie!:)

Ludva

Zdroj použité fotografie: www.idnes.cz