Přišel ten den, přišla ta chvíle, nastoupíš před nás, a v plné síle. Nastoupíš před nás, nastoupíš s námi, roztrhat soupeře bez slitování…Tak přesně na tyto slova (měl to být snad návrh oficiální sparťanské hymny z doby nedávno minulé) jsem si vzpomněl před včerejším zápasem.
Derby je prostě jen jedno. Tentokrát o to důležitější, že jednak Sparta potřebuje každý bod jako sůl v dostizích s Plzní, jednak rpimátor Prahy rozhodl, že vítěz derby bude dostávat klíč od města. Tedy faktické potvrzení toho, kdo Praze vládne. Po derby je jasno, Praha je naše, sparťanská :-)
O derby se mluví tradičně již dlouho předem, je dokonce vyprodáno (na letné už podruhé za sebou), jsou tentokrát vyprodány i všechny lístky do sektoru hostí, takže o důsojnou diváckou kulisu je postaráno. Tradiční předzápasové soustředění probíhá v klidu, uklidňujeme jednu z nás, že vlajku zvládne, žádný strach. Dotyčná osoba se jde ještě domů převléci, aby lépe vypadala (naštěstí bydlí kousek), a lépe se jí tak mávalo. V úvadu krom mávání vlajek je tradiční sparťanská hymna. Tentokrát ji zpívá Vratislav Kříž, sólista opery Národního divadla a velký fanoušek Sparty. S ním jí zpívá celá sparťanská část stadionu, a z pohledu na tisíce šál nad hlavami příjemně mrazí v zádech. Následuje poděkování Zdeňku Grygerovi, a pak už může začít to nejpodstatnější, totiž samotné utkání.
Úvod utkání nebyl až tak zajímavý, v prvních minutách se oba soupeři spíše oťukávali, resp. sparťané zjišťovali, co vše si mohou k soupeři dovolit. Oba tábory se snaží slušně fandit, lépe to jde asi sparťanům. Pomohlo tomu I to, že opět byl stadion skoro celý sparťanský, slávistů mimo vymezený sektor moc nebylo. Oba tábory si připravily pyroshow, sparťané mají navíc chorea včetně celotribunového, jedou se dělené pokřiky všeho druhu, protilehlá slušně spolupracuje. Někdy se přidává i spontánně, některé pokřiky rozjíždí sama, takže na stadionu se nikdo nenudí. Od dvacáté minuty je pak I docela veselo, když sparťané odcentrovali, a míč byl nekompromisní hlavičkou uklizen za Čontofalského záda - 1:0. Pikantní na tom je, že onen gól dal slávista. Obránce Hubáček, dokonce čelem k vlastní brance, naprosto nekompromisně a nechytatelně překonal vlastního brankáře. Ostatně už to letos udělal jednou, tuším v Plzni, takže v tomto směru není žádným nováčkem.
Slušný šok pro Slavii, pěkná chvíle pro Spartu, ale hraje se dál. O pár minut později pozorní sparťané zachytili špatnou rozehrávku hostí, následovaly raz dva tři doteky, a Kadlec z hranice šestnáctky trefil přesně k tyči - 2:0. Slávistický brankář tak mohl lovit míč ze své sítě podruhé. Musím také nesouhlasit s panem Bosákem. Ten v TV přenosu mluvil o gólu z ofsajdu. Ze záběrů, které mám k dispozici já, to ofsajd nebyl, ať na to koukám, jak nato koukám. Po gólu obíhají stadionem mexické vlny, sparťané se baví, slávistický roh je s odpuštěním chcíplý, a nefandí vůbec. Někdo asi fandí svému týmu, někdo výsledku svého týmu. Do poločasu už se nic významnějšího nestalo. Sparťané poněkud polevili v tempu, a zaměřili se spíše na udržení dvougólového náskoku, než na jeho zvýraznění. O přestávce v kotli přítomnost želvích mužů, někoho vyvádějí, prý se sparťané servali mezi sebou, jinak je ale klid, a všichni jsou nažhavení na druhou půli.
Ta nezačíná zrovna nejlépe, Slavia hned v úvodu dává gól, když obrana Sparty byla ještě asi duchem v kabině, jinak si neumím vysvětlit, že slávisté tam měli takového místa - 2:1. Druhá půle celkově byla o něco horší než ta první, a I když \Slavia krom gólu nic moc nepředváděla, říkám si, že by je Sparta měla dorazit, vedení o gól je ošidné. K doražení dochází až pár minut před koncem před koncem, když po autovém vhazování Kadlec geniálně vysunul Krejčího (i když se štěstím, přihrávka se otřela o slávistického obránce, který ji nedokázal zastavit), a ten běžel sám na Čontofalského. Nedal mu šanci, a podél něj k tyči přidal vítěznou pojistku - 3:1.
Po zápase děkovačka, oslava vítězství, hráči roztáhli transparent zvoucí k výjezdu na Baník. K dispozici jsou jak busy 12. hráče, tak také oficiální, takže kdo může, měl by jet, dostane se pohodlně tam i zpět. Výhra nad Slavií totiž hřeje, tři body také, ale liga ještě nekončí, ve hře je spousta bodů, a Sparta by měla získat do konce ligy pokud možno všechny. Takže za týden v sobotu Baník, za další týden v pátek Jihlava. Práce mají hráči dost, a když jim pomůžeme, hned se jim bude líp zvládat. Tak fanděme a podporujme jak můžeme, vždyť jde o titul, a to není málo.
Sparta Forever!
Jumbo1
Statistika utkání:
AC Sparta Praha - SK Slavia Praha 3:1 (2:0)
Branky: 19. vlastní Hubáček, 27. Kadlec, 84. Krejčí - 50. Vošahlík
Sparta: Vaclík - Vidlička, Švejdík, Polom, Hybš - Hušbauer, Vácha - Kadlec, Matějovský (90. Jarošík), Krejčí - Lafata (85. Kweuke). Trenér Lavička.
Slavia: Čontofalský - Nitrianský, Dobrotka, Hubáček, Čonka - Vošahlík, Petrák, Gecov, Skácel (83. Juhar) - Kisel (88. Škutka) - Škoda (78. Fenin). Trenér Rada.
ŽK: Skácel (Slavia)
Diváci: 19410 (vyprodáno)
Rozhodčí: Jech - Filípek, Mencl
