Los třetího kola Gambrinus ligy nás poslal do neoblíbené moravské metropole. Neoblíbené, pominu-li že to je prostě nenáviděný Brno, je tohle místo hned z několika důvodů.

Jako první bych vypíchnul stadion, který je snad ještě ošklivější než horníkama podkopaný Bazaly. Není tu akustika, tribuny daleko od hřiště, zakomplexovaná pořadatelská služba, jeden malý úzký vchod, a v neposlední řadě je to taky pár set kilometrů od Prahy, což lenochům kafrajícím na internetu dělá hodně velký problém. Jako poslední věc bych ještě zmínil výsledky. Brno se většinou drží ve spodku tabulky (pokud zrovna kope první ligu), má problém udolat i ty největší ligový košťata, ale na nás se prostě vždycky musí vytáhnout, podat nejlepší výkon v životě, a obrat nás o body ve chvíli kdy to potřebujeme nejvíc. Viz květnové střetnutí, asi nemusím připomínat.
Byl jsem zde na Spartě několikrát, a vždycky to bylo zhruba tak, jak popisuji. I přesto jsem na tenhle výjezd neobyčejně těšil.

Malým zklamáním bylo, že nikdo z mých obvyklých výjezdových přátel neměl o výjezd do Brna zájem (nebo peníze, čas,kdo ví). Ale touha po tom užít si den a vidět pokoření Brňáků na vlastní oči byla přednější.

Ještě mi není ani dvacet, a už si ani nepamatuju, kolikrát jsem takhle na hlavák musel vyrazit úplně sám s tím, že někoho potkám, nebo se prostě po sparťansku s někým sbratřím. Ona taky ta sorta lidí na výjezdech je poměrně stálá, a ve vlaku u piva si nikdo není cizí. A tak nasedám do vlaku, ohlášeném na internetu jako oficiální výjezd (14:39 z Hlavního nádraží).

Počet lidí je velice bídný, ale to se dalo čekat. Někteří jeli předchozími vlaky, ale jejich počet neznám. V tomto vlaku je nás přibližně 40. Nasedáme do vlaku, kde je většina kupéček z poloviny zabraná, a tak volíme obsazení jídelního vozu.

Sezení je příjemné, ale je to snad jediný vagon bez klimatizace, a chlazené pivo za 80,-
Mých 6 chlazených kousků mi v tašce v tom vedru zteplá ještě, než dojdu z Billy na perón. Naštěstí v Pardubicích stíhám vyběhnout pro zásoby. I přes cenu piva si dost Sparťanů objednává, někdo si dal i něco k jídlu. Ve chvíli kdy zjistíme, že všichni policajti zůstali v Praze, přilepšujeme si přes Jirku L. něco z nehlídané ledničky. Prý to měl Jirka na účtu, ale ten záhadně ztratil, a tak unavená průvodčí nehodlá s rakouskou servírkou nic moc řešit.
Takže za dobré nálady přijíždíme do Brna, kde nás naloží tradičně do autobusu a odvezou na stadion. Vše probíhá v relativním klidu. U vstupu zatím fronta nebyla, a tak necelou hodinku před začátkem se vlakoví výjezďáci dostávají na tribuny.

Zde se nás schází slušný počet. Znovu nás tradičně doplní spoustu Sparťanů z Moravy. I domácích je nadprůměrně, předvádí slušný choreo.
Ani my jsme se nenechali zahanbit, a roztahujeme výjezdové choreo, které později vzplane (asi od blesku :-) )

Ani nevím, jestli měli naši borci na trávníku převahu, snažil jsem se fandit na dvě stě procent, a fotbal se stával okrajovou záležitostí. Ostatně o fotbale jste se dočetli dost v novinách.

O poločase začíná předzvěst toho, že přichází peklo. Mraky se stáhnou, a začínají lítat blesky. Do toho nám securiťák (podle všeho chuligán Brna, který tu vestu jenom našel) strhává jednu z vlajek. Bohužel za takovou mříží nemůže být naše reakce větší než nadávky, pár hozených piv možná, ale nic většího. Respektive poté ještě hoří a létá choreo, a ve vedlejším sektoru přistane od nás hozená světlice, ale to je vše.

Pak začíná pršet. A že to nebyl žádnej májovej deštíček všichni víme. Byla to neskutečná bouře, na kterou část kotle reaguje stáhnutím se na záchody, a část svléknutím do půl těla a neúnavným supportem.

Ještě je snaha zapálit již dříve ukořistěnou brněnskou vlajku, ale v tom větru a dešti to prakticky nejde, a tak se ten hnus roztrhá a ulítne někam za stadion :-)

Support nepolevil ani při gólu domácích a přijde za to zasloužená odměna, v podobě dvou krásných gólů (který jsem samozřejmě neviděl, ale to snad na výjezdu ještě nikdy všechny). Nastává fanatismus, odpaluje se hezká červená race.
Utkání končí a my se spokojený vydáváme ven, kde nás zase čeká autobus.

Naštěstí místo v jednu hodinu ráno, se náš odjezd urychlí, protože předchozí vlak má asi dvě a půl hodiny zpoždění. Na něj na kost promočení nasedáme a vydáváme se už s lehkou, ale vítěznou kocovinou směr Praha.

Ve vlaku mě čeká nemilé zjištění, a to že se mi v peněžence doslova rozpustily dvě stravenky po stovce. Bankovky sice přežily, ale já teda žádnýmu Žaludovi na dvouroční odstupný 12 mega dávat nebudu! Do Prahy se teda dostáváme asi v půl druhý, což je nádhera, a můžem s dobrým pocitem jít k domovu nebo do barů.

Díky za to že jste zkousli můj první report. Snad nebudou tak špatný ohlasy. Odvahu mi na to dodal skvělým reportem z Hackenu Hajlzák, díky za to!
Sparta navždy!

Kožich


FC Zbrojovka Brno – AC Sparta Praha 1:3 (0:1)

Branky: 72. Markovič - 38. Kadlec, 84. Hušbauer, 86. Bednář.

ŽK: Kaščák, Pašek, Kroupa, Markovič - Vacek

Sestava Sparty: Vaclík - Kadeřábek, Holek, Švejdík, Costa - Vácha, Hušbauer, Matějovský (46. Vacek) - Kadlec (90. Skalák), Krejčí (83. Bednář) – Lafata.

Sestava Brna: Hladký - Pernica, Kaščák, Zavadil, Markovič, Schuster, Janotka, Pašek (70. Škoda), Traore (80. Hyčka), Kroupa (75. Glaser), Husár.

Rozhodčí: Bílek – Jiřík, Peřina.

Diváci: 9613