Nápad vyrazit do Německa za ligovým fotbalem mám v hlavě již dlouho. Povedené výjezdy na Schalke a na přípravu s BVB v Essenu máme ještě v živé paměti, teď však nastal čas vyrazit do Německa na zápas bez účasti našeho milovaného klubu.
Jelikož máme i jiné starosti než fotbal, a dalekých výjezdů máme tuhle sezónu za sebou víc než dost, hledáme zajímavý zápas v blízkosti našich hranic. Variant je celkem dost, hlavně v nižších soutěžích – Norimberk, Mnichov 1860 ve 2. bundeslize a Drážďany nebo Aue ve 3. Lize. V 1. bundeslize se snad dá uvažovat pouze o Augsburgu, Bayern nemáme rádi :-) a Ingolstadt = umělý klub bez historie (nic pro nás). Pár dní před odjezdem do Essenu se na FB dozvídám, že 6. února je ve 2. bundeslize na programu bavorské derby mezi TSV 1860 München a 1. FC Nürnberg. Poslední zápas těchto rivalů sledovala téměr vyprodaná Allianz Arena (předposlední kolo, 1860 hrál o záchranu/baráž). Spartička hraje generálku se Žilinou až o den později, a tak je rozhodnuto.
Týden před zápasem kolují na internetu informace už o 40 000 prodaných lístcích, a tak v sobotu večer usedám k počítači a přes internetové stránky TSV vybírám lístky. Na výběr už moc není, a tak nakonec po dlouhém přemýšlení kupuji 4 lístky (celkem za 80E) do rohu 2. patra, do sektoru 237 – nad kotel domácích. Do Mnichova je to od nás cca 300 km, z Prahy o stovku víc. Sraz si tak dáváme v sobotu v 7 ráno a pár minut po sedmé vyjíždíme v sestavě 3 ACS + jeden „fanoušek úspěchu“ :-) směr Allianz Arena.
Cesta až na kolony před Mnichovem utíká velice rychle, dáváme jen dvě zastávky a po desáté hodině již parkujeme v garážích vedle stadionu. Do zápasu schází ještě 3 hodiny, ale i tak už je před stadionem docela rušno. Jet na chvíli do města asi nemá cenu, a tak hodinku čekáme na otevření bran Allianz Areny. Před vstupem se to hemží fanoušky hostí, je cítit, že jich dnes přijede asi slušný počet. Ve stánku se suvenýry kupujeme šály a program (přímo uvnitř má velký fanshop pouze Bayern, 1860 má jen stánky po celé aréně a jejich hlavní fanshop se nachází v centru města) uděláme pár fotek a po 11 hodině jsme již v útrobách stadionu. Pronést pyrotechniku by asi pro fanoušky nebyl problém, prohlídky rozhodně nejsou tak důkladné, jak je známe z našich končin. Allianz Arena je volně průchozí, existuje pouze vchod z jedné strany, takže kolem sebe prochází fanoušci obou týmů bez jakýchkoliv problémů – v ČR asi nepředstavitelné :-).
Pořizujeme a nabíjíme „Arena card“ a jdeme prozkoumat nabídku zdejšího občerstvení. Kupujeme místní pivo Hacker-Pschorr za 4,20 E (pivovar je jedním z hlavních sponzorů domácích „lvů“). Bylo to asi nejlepší, ale možná i nejdražší pivo, co jsem kdy na fotbale pil. Největším hitem jsou tu však proslulé německé preclíky, které tu jí snad každý. Domácí ultras zrovna chystají choreo s jasným vzkazem „RAUS AUS DER ARENA“, kdy velký transparent doplňuje na začátku utkání plachta s Allianz Arenou v plamenech. Není totiž žádným tajemstvím, že domácí fanoušci z moderního stadionu, který sdílí s jejich nenáviděným rivalem, nejsou zrovna dvakrát nadšeni a touží po návratu na starý Grünwalder Stadion. Klub už údajně jedná s městem o jeho rekonstrukci. Stadion se pomalu plní a tři čtvrtě hodiny před zápasem nastupuje na rozcvičku za zvuku AC/DC domácí brankář. Za pár minut na hrací plochu vbíhají i hráči hostů, kteří jsou oceněni pískotem většiny stadionu. Hráče domácích vítá bouřlivý potlesk, v tu dobu mohlo být na stadionu okolo 20 000 lidí. Stadionem zní snad všechny písničky s tématikou TSV, některé horší, některé ještě horší, zlatá naše hymna, říkám si :-). Hráči odcházejí do kabin a vše se začíná připravovat k nástupu hráčů k zápasu. Na hřiště přichází místní vlajkonoši se svými zástavami a mávají – tak jak to ostatně známe i z Letné. Hlasatel čte jména domácích hráčů, fanoušci odpovídají příjmení. Stadionem zní světoznámá píseň You´ll never walk alone, fanoušci zvedají šály nad hlavy.
Vše je přichystáno k zápasu a hráči vstupují na hrací plochu, hudební doprovod jim dělá Eminem a jeho Lose Yourself, naprostá pecka! Udělalo to na mě fakt výborný dojem a vůbec bych se nezlobil, kdybychom tuhle písničku zařadili do playlistu na Letné. Mezitím jde nad hlavy domácích ultras již zmiňované choreo a zápas začíná. Mnichovští i v téhle sezoně bojují o záchranu a nachází se v tabulce na sestupovém 17. místě, se ztrátou tří bodů na pozici zajišťující alespoň baráž. Norimberk se oproti minulé sezoně zvedl a bojuje na opačném konci tabulky, se 33 body mu patří 3. pozice zajišťující baráž o postup do Bundesligy. V jejich základní sestavě chybí česká stopa, pouze na lavičku usedl Ondřej Petrák a německý rodák s českým občanstvím Patrik Rakovsky, který prošel sparťanskou mládeží a dnes kryje záda brankářské legendě hostů, Raphaelu Schäferovi. Jan Polák se do nominace nedostal.
Zápas provází výborná atmosféra, o kterou se starají především hosté, kteří vyprodali nejen svůj sektor, ale bylo jich několik stovek, možná i tisícovek po celém stadionu. Celkem jich mohlo být až 15 – 20 000, výborný počet. Oba kotle používají množství vlajek na tyčích a rozjíždí své chorály. Asi největší úspěch má pokřik „Scheisse FC Bayern“, který opakuje celý stadion :-). Domácí vytahují během zápasu několik transparentů, jejich obsah nám ale zůstává utajen. Překvapením pro mě bylo, že uvnitř stadionu se mohlo normálně kouřit, v dnešní době moderních stadionů zcela neobvyklá věc.
Utkání se hraje ve vysokém tempu, s velkým počtem šancí a střel. Domácí mají navrch a vůbec není poznat, že dnes hraje šestnáctý tým tabulky se třetím. Žádná z mnoha šancí lvů nekončí v síti, a tak jdou ve 22. minutě do vedení hosté – krásnou střelou se prosazuje Patrik Erras. Mnichovští pokračují v obléhání norimberské branky, recept na dnes fantasticky chytajícího Schäfera ovšem nemohou nalézt. Norimberští hrozí hlavně z rychlých brejků, hlavně hráč s číslem 9 Guido Burgstaller dělá domácí obraně velké problémy.
O poločasové přestávce potkáváme partičku ultras Ruchu Chorzow, my však (naštěstí?) na sobě nic sparťanského nemáme. Byla by to asi zajímavá konfrontace :-).
Ve druhém poločase se hra vyrovnala, šancí ubylo a hosté brání svůj jednogólový náskok. Hlasatel ohlašuje návštěvu, na dnešní derby si našlo cestu 51 200 diváků, pro domácí jednoznačně návštěva sezóny, jelikož jich v průměru chodí okolo 20 tisíc. Ke konci utkání si domácí začínají vytvářet tlak a snaží se o vyrovnání. Norimberský brankář ale opět přivádí domácí útočníky (a hlavně fanoušky) k šílenství a předvádí neuvěřitelní zákroky. V 90.minutě se na hřiště dostává bývalý český reprezentant do 21 let Ondřej Petrák, který nahrazuje dnes jediného střelce branky Patrika Errase. Rozhodčí nastavuje 4 minuty, které hosté horkotěžko přežijí a můžou se radovat ze tří bodů. Domácí hráči leží na trávníku a nechápou, jak mohli dnes prohrát, v zápase mohli vyhrát klidně o tři góly, místo toho odchází do kabin s prázdnou. Na hřišti dnes ale nechali všechno, a tak si od modrobílého kotle vyslouží potlesk. Na druhé straně mezitím slaví se svými fanoušky hosté, kteří mají dokonce dvě děkovačky, jednu s kotlem, druhou s fanoušky na tribuně. Děkovačku s fanoušky si hráči velmi užívají, před kotlem slaví snad deset minut, a dokonce za nimi vylezl na plot hrdina dnešního zápasu – gólman Raphael Schäfer.
Po zápase jdeme vyřešit problém s nefunkční kartou, kde nám zůstalo 14 Euro. Na tyhle případy mají v Mnichově speciální kancelář, kde vám peníze přehrají na novou kartu. Zde potkáváme nejoblíbenějšího trenéra v Německu, Felixe Magahta (Petr Jiráček by mohl vyprávět :-) ). Poprosíme o fotku, a poté již odcházíme z útrob stadionu. Po vystání dlouhé fronty plné norimberských fanoušků na vrácení zbylých peněz z karty míříme k parkovišti. Tam zjišťujeme, že parkování 10E nelze zaplatit v hotovosti, ale pouze Arena card, takže se opět vracíme k pokladnám a kupujeme novou kartu, kterou dobíjíme na 10 E. Výjezd z parkoviště už byl pak bez problémů a okolo čtvrté hodiny opouštíme Mnichov. Dálnice na cestě zpět je plná autobusů fanoušků FCN, kteří výhru náležitě oslavují. Po šesté hodině nás vítá ČR a za hodinku už sedíme v hospodě s pivkem v ruce a hodnotíme výjezd.
Výjezd to byl parádní, návštěvu zápasu 1860 můžu jedině doporučit, obzvláště na takhle prestižní duel. Se Spartou mají domácí navíc velmi dobré vztahy, pár jich občas jezdí i na Letnou, od nás myslím do Mnichova také. Další sparťany na svých zápasech jistě rádi uvidí.
Určitě jsme zde nebyli naposledy.
DZ ACS
TSV Mnichov 1860 - 1.FC Norimberk 0:1 (0:1)
Branka: 22. Patrick Erras
ŽK: 77. Christopher Schindler, 87. Gary Kagelmacher, 90+4. Maximilian Beister - 80. Guido Burgstaller
Diváků: 51 200
TSV Mnichov 1860: Stefan Ortega, Kai Bülow, Jan Mauersberger, Gary Kagelmacher, Christopher Schindler, Maximilian Wittek, Daniel Adlung (72. Maximilian Beister), Michael Liendl, Levent Aycicek (72. Nico Karger), Sascha Mölders, Rubin Okotie (79. Stefan Mugoša)
1. FC Norimberk: Raphael Schäfer, Georg Margreitter, László Sepsi, Mišo Brečko, Davy Bulthuis, Tim Leibold, Zoltán Stieber (62. Sebastian Kerk), Hanno Behrens, Patrick Erras (90. Ondřej Petrák), Guido Burgstaller, Niclas Füllkrug (88. Even Hovland)
