Také jste se jako děti rádi koukali na duhu? Já ano, vždycky jsem se divil, jak vzniká, a vždycky jsem se divil, že nemá začátek ani konec. Nebo jsem si to aspoň myslel. Pak se duha stala symbolem…a od jednoho malého nedělního výletu do veliké arény vím, že všechno má svůj konec, i ta duha…tenhle článek nebude jen o fotbale, i když to byl hlavní důvod výletu. Navíc, rozbor zápasu jste mohli číst už dávno od lidí, kteří to umí napsat mnohem líp než já. Tady informace o fotbale chybět nebudou. Ale bude to i o městě, lidech, pocitech, jídle, (ne) klekání, a o tom, jaký řev dovede vytvořit 35000 Maďarů, když slaví góly českého týmu, jako by je dali sami…

Je takový obyčejný středeční večer…vlastně úplně obyčejný ne, čeští fotbalisté se právě dozvěděli, že v osmifinále EURA budou hrát proti Nizozemsku. Skvělé, to by mohl být dobrý zápas, k tomu pivo z minipivovaru, 4K televize, ten víkend jsme doma, výjimečně vynecháváme chalupu, takže to i uvidím…a kdeže hrají? V Petrohradu, v Kodani, ve Wembley? Tam jsem měli letě na základní skupinu s Anglií, bohužel to nevyšlo. Všechno špatně, oni hrají v Budapešti…:Cože, v Budapešti??? Děláte si srandu…v supermoderní nové aréně, která může konkurovat třeba Bayernu, a navíc tam může být (čtete dobře) PLNÁ kapacita…? Navíc to je v podstatě za rohem, po zemi, žádné letadlo… Hergot, hned bych jel…jenže jak se dostat k lístkům? UEFA mafia je prodává jen přes repre (sice spustili i volný prodej, ale tam nebylo co kupovat), a navíc nejsem ani člen repre fanklubu. Od překupníků by to sice šlo, ale tam zase člověk nemá jistotu, že něco dostane. No nic, registruji se k neplacenému členství v repre, a projíždím spojení veřejnou dopravou, stojí to za houby. Navíc kamarádům se moc nechce a sám nepojedu.

Najednou mi pípne mobil. Zpráva od kamaráda. Je v ní odkaz…otvírám ho, autobusový zájezd na otočku do Budapešti i s lístkem. Stojí to stejně, kolik bych dal za individuál, protože bych si musel vzít hotel, díky tomu, že spojení z neděle na pondělí je opravdu strašlivé…navíc na cestovku mám dobré reference, a v srpnu nás s ní čeká rodinný výlet na moto GP, takže bych aspoň měl čas to zrušit, kdyby se mi to nelíbilo…jenže sám nepojedu. Jdu cvičně za tchánem, měli jsme letět do té Anglie. Domluva je překvapivě krátká a kupodivu souhlasí…O tři minuty později objednávám zájezd, i s lepším lístkem, abychom si to užili. Ve čtvrtek odpoledne potvrzovací e-mail z cestovky, takže hurá, jedeme. O další hodinu později (teprve) přichází slavný kód z fanklubu repre, samozřejmě vyprodáno, no ještěže jsem to objednal.

V neděli v jednu hodinu ráno vyjíždíme. Letadlo se sice oné cestovce naplnit nepodařilo, ale dva plné obrovské patrové autobusy (cca 150 hlav dohromady) jsou také dobré. Naštěstí sedíme dole. J Moc toho nenaspíme, ale kolem 9 jsme v Budapešti, parkujeme u stadionu MTK, a jdeme nějakých 20 minut k hale, kde dostáváme náramky výměnou za negativní test…Pak jedeme metrem do centra, Lájos Kossuth kér. Vystupujeme u Budapešťské radnice (procházku k parlamentu vynecháme, přece jen, tchán už má svoje roky), a dáváme si pozdní snídani. Sedíme venku, takže vidíme na onu radnici. Nad jejím vstupním portálem jsou tři stožáry. Na těch vždy v den zápasu visí tři vlajky. Maďarská, a vlajky obou soupeřů.

Maďarskou vidím, českou také, ale nizozemská chybí. Proč? No kvůli výrokům nizozemského a lucemburského premiéra na adresu Maďarů poté, co prosadili zákon, který zakazuje motat dětem hlavy…prostě vlajku sundali, nazdar :-P

Dáváme pozdní snídani, pak plánujeme asi hodinovou procházku, a pak oběd, protože jednak máme hlad, a jednak bude potom otevřen autobus, abychom si tam mohli dát věci, batoh mi na stadion nepustí, a nejpozději v 16:00 bychom měli být na stadionu (časové sloty). Fotíme se před radnicí, u jezdecké sochy, na břehu Dunaje, prostě trocha klasické turistiky, a pak nalézáme rozumně vypadající restauraci. Vidíme volný stolek pro dva, ale na něj mají zálusk i dva Nizozemci. To co následovalo (a netušil jsem, že toho bude víc), už asi na žádném výjezdu nezažiju. Číšník odhání ty dva Nizozemce se slovy „je plno“ (samozřejmě anglicky). Nizozemci se tedy otáčí a odcházejí. Chci udělat totéž, je tam asi rezervace, ale najednou na mě ten samý číšník mává, abychom si šel sednout, k tomu stolku….“Vy jste říkal, že je plno“ „Jo, pro ně je plno, vy si pojďte sednout“ (máme české dresy, takže stačí jeden pohled), a já pomalu začínám chápat, komu budou Maďaři večer fandit. Nizozemcům asi ne…Ve vedlejší pizzerii nějací Nizozemci sice jsou, ale obecně je jich v hospodách překvapivě málo na to, že jich má přijet kolem 10000…večer asi bude v aréně veselo…

Dáváme si vynikající gulášovku s hromadou masa a brambor, lepší jsem v životě nejedl, spousta pečiva, je to tak syté, že už jídlo ani neobjednáváme. Pivo nic moc (Soproni), to je jedna ze slabších stránek Maďarů, i když je to pořád pitelnější, než Gambáč 10…:-P Oběd zakončujeme výbornou ovocnou pálenkou (maďarsky pálinkou) Barack (ne Obama, vyslovuje se Barač J). Je skutečně luxusní, srovnatelná s Fassbindem… Panák sice stojí v přepočtu nějakých 180 Kč, ale na to se můžu, jsme na výjezdu…J Ptám se po účtu a vytahuji zbylé forinty. Lístky na metro máme, a na stadionu stejně hotovost neberou. Platím, vychází to skoro akorát, a když se zvedáme, jen tak pro zajímavost mrknu na účet, kolik vlastně ta gulášovka stála. Gulášovky tam jsou, piva a voda taky. Barack ne. A jsem přesvědčen, že ne proto, že by ho tam zapomněli napsat…Jdeme na metro a vystupujeme u stadionu. Nechávám tchána odpočinout, u stanice metra, a sám jdu s batohem do autobusu a zpátky. Potkávám kluky, co seděli v buse před námi, a hele, hospoda, dáme jedno rychlé. Hospoda narvaná, plátno připravené, lidé stojí a sedí, kde se dá. Naplněnost hospody odhaduji ne na 75% jako v ČR, ale tak na 120%. Dáváme pivo a Barack, a chceme to dopít cestou, když přichází skupinka mladých Maďarů, podle oblečení casuals, podle některých zelených částí oděvu bych tipoval Ferencváros, ale taky mohli mít jenom zelená trika…Dívají se na nás tak všelijak, a já mám trochu strach. My jsme tři, jich asi osm, docela korby, když pomyslím na to, že tchán špatně slyší, neumí ani slovo anglicky a nemá ani lístek (ten mám já v mobilu), je mi trochu úzko, nevypadají zrovna přátelsky.

Chceme se nějak nenápadně ztratit, když v tom jeden z nich říká (anglicky) „Co to máš na ruce?“ Ukazuje na můj modrožlutočervený sparťanský náramek. „To je Sparta.“ „Sparta?“ „Jo, Sparta Praha, má rudé dresy, ale klubové barvy jsou tři, modrá, žlutá, červená…“ Vytahuji permanentku a ukazuji mu znak…Maďar se ušklíbne, ale už se netváří zdaleka tak nepřátelsky, jako předtím…pak se rozesměje…prý myslel, že ten náramek je duhový…to fakt není. Maďar něco pronese k obsluze, a než se s těmi dvěma, kteří to celé sledovali, stihneme dostat ven z hospody, máme v ruce každý další pivo, prý na Maďarsko…a na konec duhy…tady asi opravdu dneska skončila.

Docházíme ke stadionu, a po pár minutách jsme vevnitř. Prohlížejí nás jako vrahy, ale to, jestli máme respirátory, nikoho nezajímá. Stadion je nádherný i prázdný, tři patra, zastřešení, kapacita 67000, na EURO 61000, paráda. Pomalu se plní. Tchán má žízeň, jdu mu pro pivo, stojíme na ochozu, protože na tribuny svítí slunce. Přede mnou ve frontě je asi deset lidí, pivo mám cca za minutu a půl. Obsluha z Letné by se ledacos přiučila, zdá se mi…točí se Heineken (jak jinak), ale není úplně špatný. Stojí sice skoro 100 Kč, ale jsme na Euru, pořád jsou to nějaká 4 Eura, to se dá. Kecáme s baníkovci z Nového Jičína, těm holomkům se povedlo protáhnout do ochozů (zajímalo by mě, jak to udělali:-P) půllitrovou petku plnou slivovice, a nejsou lakomí…slivovice výborná…

Stadion se pomalu plní, jsou tu Češi ze všech koutů republiky, a všech klubových příslušností. To je v pohodě, je to repre, na detaily kašlu. Co mě ale vytáčí je, že někdo má potřebu nosit na zápasy repre klubové barvy…ale každému, co jeho jest…tak si tam tak postáváme, a najednou před námi stojí dvě piva. Koukám jako blázen, to jsou ti Maďaři z hospody. Vyklubali se z nich studenti Budapešťské univerzity, a prý „Cheers!“…tak teda „Cheers“:-), a fanoušci Fradi, tipoval jsem dobře. Kecáme chvíli o všem možném, o fotbale, o holkách, anglicky umí skvěle, ale jak přijde řeč na politiku, a hlášky jistého premiéra, vidí rudě. A ano, Orbán je populista, ale umí se postavit za svůj národ. Jo, a Maďar klečí jen ve třech případech. Před Bohem, před svou vlastí, a když žádá ženu o ruku. Já jsem sice Čech, ale kde to můžu podepsat? Na to se nedá nic říct…stadion se skoro zaplnil, a týmy se přichází rozcvičovat, první Nizozemci. Pískot, bučení, sprška piv, zapalovačů apod. Z Čechů ale nebučí skoro nikdo…no tady to bude vypadat, jestli přijde těch 35000 nas*raných Maďarů, no co, aspoň bude atmosféra.:-P Na trávník vbíhají Češi a vítá je víceméně potlesk. Sice nijak fanatický, ale potlesk, z tribun nic nelítá, nikdo nebučí, a pár Holanďanů píská. Ať si pískají…

Na stadionu je zhruba 10000 fanoušků každého z obou táborů, zbytek jsou místní. Podle oficiálních statistik tam bylo 52000 lidí, ale ať se na mě nikdo nezlobí, 9000 volných míst tam fakt nebylo… Nizozemská hymna probíhá kupodivu v klidu, českou sborově zpívá celá ta banda dole, takových 8000 lidí včetně nás. Zbytek je rozesetý různě po stadionu. Češi neklečí. Sedíme v dolním patře, nad rohovým praporkem, krásná místa, můžeme začít. Fandí se docela slušně, tchána trochu vytáčí kluci před námi, kteří si při každé slibné akci stoupají, tudíž to má semtam k poslechu a na obrazovce.

První půle v pohodě, ve druhé doplňujeme tekutiny. Jídlo jsme nezkoušeli, měli akorát sendviče (v důsledku čehož jsme pak nevečeřeli, ale to se dá přežít). Druhá půle byla o poznání zajímavější, po gólu Holeše neskutečný bengál, jsme trochu mokří, no budu asi muset ten dres vyprat. Jestli ale po prvním gólu byl bengál, tak to peklo, které se rozpoutalo na tribunách po gólu Schicka, to jsem měl o tchána trochu strach, aby mu někdo neskončil na zádech. V TV to tak asi nevypadalo, ale jako už jsem na fotbale zažil taky ledacos, ale tohle ještě ne. Že slavili Češi, to se tak nějak dalo čekat, ale že Maďaři budou slavit gól, jako by ho dal jejich tým, to bych nečekal. Dva Maďaři stojí za mnou, radostně mi gratulují a radostně něco řvou. Bohužel maďarsky…:-P Zápas končí, jdeme ze stadionu. Fízlů všude dost, ale nikdo nestresuje, nikdo nikoho nebuzeruje, pohoda klid, Maďaři si s námi plácají, auta na nás (myslím nás, Čechy, ne nás dva) troubí, ukazují zdvižené palce, je fajn, že jsme jim udělali hezký večer.

Docházíme k busu, pojedeme domů, hospodu jsme nestihli, ale řidiči jsou plechovým Kozlem zásobení dobře, vlastně velmi dobře, a kolem půl 6 ráno vykládám tchána doma. Já jdu ještě do trafiky na jedno, abych se vydýchal, a abych nebudil polovičku, strávím tam hodinku, do půl sedmé. Super výjezd, nádherný stadion, přátelští místní, dobrý výsledek. Sice dvě noci téměř beze spánku, ale to se vsákne.

Kdyby mi někdo například v dubnu řekl, že pojedu koncem června na fotbal do narvané arény, vysmál bych se mu. A kdyby mi někdo řekl, že během tří týdnů pojedu na fotbal za hranice dvakrát, myslel bych si, že mu hráblo. Tenhle článek píšu 13. 7. V ten den v 11:00 začal volný prodej lístků na zápas Rapidu Vídeň s naší Spartičkou. Kotel nám zavřeli, tak holt musíme na tribunu. Ale znáte to, my vždycky budem tam, kde Sparta bude hrát…tentokrát se hraje 20. 7. od 20:30, měl by stačit antigenní test. Tak co, kdo jedete taky?

Sparta Forever!

Jumbo1


Nizozemsko - Česko 0:2

Branky: 68. Holeš, 80. Schick. Rozhodčí: Karasev - Demeško, Gavrilin (všichni Rus.) - Attwell

(video, Angl.). ŽK: Dumfries, F. de Jong - Coufal. ČK: 55. De Ligt (Nizozemsko). Diváci: 52 834.

Nizozemsko: Stekelenburg - De Vrij, De Ligt, Blind (81. Timber) - Dumfries, De Roon (73.

Weghorst), Wijnaldum, F. de Jong, Van Aanholt (81. Berghuis) - Depay, Malen (57. Promes).

Trenér: De Boer.

Česko: Vaclík - Coufal, Čelůstka, Kalas, Kadeřábek - Holeš (85. Král) - Masopust (79. Jankto),

Barák (90.+2 Sadílek), Souč