Míváte srazy ze střední školy? My tento víkend měli jeden po tolika letech, až mě to číslo zarazilo. Chodím tam vždycky rád: spousta těch lidí v mém životě sehrála důležitou roli - první holky, do kterých jsem se zabouch’, kámoši, se kterýma jsem poprvé zdrhnul v noci z intru, nebo se pak poprvé opil. Dnes už spolu nemáme nic moc společného, ale ty zážitky nám nikdo neveme. Mám za to, že ten věk od čtrnácti do osmnácti-devatenácti je opravdu těmi, jak se dnes říká trochu prkenným překladem z angličtiny, “formativními léty.” Člověk už není děcko, ale furt ještě dost otevřený a tvárný na to, aby se něm věci tak opravdovsky podepsaly. Mám dojem, že s přibývajícím věkem většina z nás taknějak tvrdne… Řekl bych, že i vztah ke klubu se v těch letech tvoří trochu jinak - znám lidi, co se dnes, ve zralých letech, na stadion dostanou jenom párkrát v sezóně, ale byli právě ve věku, o kterém se bavíme, třeba odklízet ze hřiště sníh před evropským zápasem - a nejpozději od té doby z nich to sparťanství už nikdo nedostane. Proto jsem vždycky hrozně rád, když potkám děcka tohohle věku na tribuně, na roznosu nebo na výjezdech. V tom je velká budoucnost!

Náš ročník z gymplu je dnes rozesetý různě po světě a rozhodli jsme se zajet do vinného sklípku na jižní Moravě. Termín dokonce vyšel ideálně na víkend, kdy v neděli hrála Sparta na Slovácku - kdybych to sám organizoval, líp to nevymyslím. Po pozdní snídani, která lehce připomínala ples upírů, jak si asi umíte představit, mě bývalý spolužák veze tu hodinku do Hradišťa. Celý víkend panuje naprosto nádherné podzimní počasí a já si znovu uvědomím, jak moc mám rád tuto část roku - je to čas, kdy člověk chce být venku. Mám sebou sbaleno docela dost krámů - svačinu, pití, zubní kartáček - a nemám chuť se u vstupu na stadion dohadovat s pořadatelem o tom, co z toho nesmím vzít na tribunu. Spojím se proto se sparťany z blízkého Uherského Brodu a nechávám si bágl u nich v autě. Cestou ke stadionu si pak sázíme nějaké tipy do tipovačky. Vzhledem k počasí a mému rozpoložení, danému dost možná ještě zbytkovým alkoholem, odmítám jakékoli úvahy o složitosti zápasů po reprepauze a jsem velmi optimistický. Ještě navíc, když den předtím udělal radost Zlíneček: když kamarád naklikává 0:3, zdá se mi to málo…

Sestava působí opravdu našlapaně: sice v ní chybí kapitán Haraslín, který se nám zrakvil u repre, ale jinak bych řekl plná palba. Vrací se Pavel Kadeřábek, tohle prostě nemá kam uhnout. Hned první minuty jsou ale pro mě lehkým překvapením - Slovácko, jenom o skóre třetí od konce - na nás zadupe a prvních deset minut obraz hry vůbec neodpovídá tomu, co jsem si představoval. Honí nás po place, hrajou fest od podlahy… “Klid, pár minut jim to vydrží, necháme je vybláznit a pak je zašlapem” říkám si a zavdávám si z propašované flašky slivovice. Slovácko je klasicky nažraný syrovýho masa a našim to vůbec nechutná. Každý souboj bolí, soupeř se na slavnou Spartu nahecoval. Na tabuli je ale ještě spousta času, takže v těch 0:3 pořád vpohodě věřím. Máme tam rychlé a šikovné hráče - až dědkům ze Slovácka zhasne, bude to koncert. K mému překvapení se ale za celý poločas prakticky nedostaneme do vyložené šance. Soupeř teda taky ne, ale od nich to nikdo ani nečeká.

V sektoru za bránou se nás sejde hodně - podle mluvy jde poznat spousta moravských sparťanů. Chovám velký respekt k těmto fandům, co to nemají na Letnou pár zastávek tramvají, jako já, ale i na tu dálku si zachovali tu správnou víru. Kotel se v čele se spíkrem snaží, co to dá, ale nejde nevnímat to, že určité rozčarování z toho, co vidíme na place, se promítá i do supportu. Já osobně ale furt věřím tomu, že to dáme v suchým triku. Až je načnem prvním, pak jim nasypem. A kdyby to jó nešlo, Brian Priske určitě něco vymyslí.

Do druhé půle střídá Rrahmaniho Kuchta - ten sice momentálně nemá moc formu, ale do obrazu hry, který jsme viděli doteď, se dle mého mnohem líp hodí buldok Honza, než filigrán Albion. Vybavuju si poslední zápas na Slovácku - Kuchtič se vrátil z Dánska a zápas ovládl. Proč by se nemohlo zadařit i dnes? A takyže jo: asi ve druhé minutě má po Kadeřově centru Honza na hlavě gól. Chtělo to “jen” trefit zařízení. Tohle prostě musí být gólák! Nebyl, no…“Pojďte! Příští určitě dáme” říkám si - to samozřejmě nemůžu vědět, že to byla to odpoledne naše největší šance. Po ní se dlouho nic extra neděje. Pokračuje hra plná tvrdosti a agresivity - mám dojem, že se pořád někdo v bílém válí na zemi. A minutky utíkají… Soupeř je ovšem dopředu úplně neškodný. Slevuju ze svých optimistických očekávání - i výhra o jeden je za tři body. O těch ale pořád nepochybuju! Na naší lávce sedí ještě zajímavé kusy: třeba Angelo Preciado nebo Sáďa, který zas tak zajímavý není, ale proti krumpáčům z Dublinu to byl jeho zápas. To je tak podobný level, jako předvádí náš soupeř. Je ale potřeba přiznat, že z našich doteď nikdo nic moc nevymyslel - ani žádné střely z větší dálky nebo standardky, kterými jsme si často uměli v takovýchto zápasech pomoct. Všechno je to taknějak divně pomalý, bez nápadu. Když se Kuchtovo křížné zakončení z 85. nevejde do branky a Mercadovo nahození z trmy-vrmy v nastaveném čase vykopne před čárou obránce, končí zápas bez branek. I přes zklamání z výsledku proběhne krátká děkovačka pod sektorem - nejde říct, že by se na to kluci vyflákli i když bodík je určitě málo.

Já osobně věnuju pohledům přes řeku jenom minimum svého času, ale tady si nejde zklamaně neodfrknout nad tím, co mohlo být, kdyby… A tím, že se bodově nakonec vlastně nic nestalo, se určitě chlácholit nemůžeme a nechceme. V neděli to na Slovácku zkrátka a jednoduše bylo málo. Jak mi s lehoulinkou škodolibostí říkají kamarádi z Brodu, když se loučíme: “nakonec je na celým tom zápase nejlepší to, že to máme kousek”. Tentokrát jsem to já a ne oni, kdo to má domů přes půlku země. A určitě by se ta štreka jela líp s bodama v kapse. No nic, ve čtvrtek čeká chorvatský mistr Rijeka, které to v téhle sezoně zatím nějak slavně nejde. Budeme doufat ve tři body aspoň tam. Domácí klokan v lize pak už bude povinností!

My vždycky budem tam, kde Sparta bude hrát!

Novák


Co se aktuálně mezi fans děje?

Fanoušek měsíce - Sodomák

Sobota na amatérském fotbale

Nálož - report z derby na Letné

Předkrm - report ze zápasu Sparta - Shamrock

Už je to třináct let, nikdy nezapomeneme, Seniore

CHOREO NA DERBY - přijď pomoci s přípravou

Proti větru i mlhou… aneb 322kilometrový cyklo-výjezd do Ostravy

3 góly a 3 body z Ostravy - report z výjezdu vlakem na Spartu do Ostravy

Reakce - report z výhry Sparty nad Plzní na Letné

Vždy to může být jenom horší - report z výjezdu do Hradce Králové

A to mi byl Hradec vždycky sympatickej...

Fanoušek měsíce - Kraken

Díky, moc rád jsem vás na Letné zase viděl - report ze Sparťanské tečky

Komentář: Sparťanská tečka

Trakařem na derby

Když si dáš dárek sám sobě - report z utkání Sparta - Zlín na Letné

Po čtyřicáté, ale stále jako poprvé - report z výjezdu do Rigy

Osobnosti - report z utkání Sparta - Dukla na Letné

Na Spartu v Budějcích musím jít, i kdyby z Prahy přijeli třeba vodní pólisté

Nenaplněná očekávání - report z utkání Sparta - FC Riga

K Araratu pro postup - report z výjezdu za Spartou do Arménie

'Na shledanou v lepších časech" - report z výjezdu do Liberce

Fanoušek měsíce - Roman P.